Červenec 2011

Pro....

31. července 2011 v 14:22 Básničky
Tuhle básničku bych chtěla věnovat jedné hodné dušičce, která si zaslouží jen a jen smát...

Někdy se člověk cítí zle,
někdy ho smutek přemáhá,
někdy na dně je,
ale důležité je najít to, co nám od bolesti pomáhá.
Nebuď smutná a směj se,
úsměv ti sluší víc,
buď silná a nevzdávej se,
věř mi bude líp.
Vím jak se cítíš,
vím jak ti je,
vím jak se trápíš,
tohle se stalo i mě.
Nikdo z nás si rodiče nevybírá,
nikdo za ně nemůže,
i když nás někdy na ně hněv zžírá,
buď ráda za ně.


Michael a alba

31. července 2011 v 7:49
Jackson 5
Off The Wall
Thriller
Bad

Dangerous
History


Invincible
Michael

Sen..

29. července 2011 v 13:57 Básničky
Uléhám do postele a zavírám oči,
celá zem se v mém snu točí.
Usedám na obláček a letím do nebe,
oba dva se tešíme na sebe.
Objímáš mě svými hebkými křídly,
tvé objetí mi dává neskutečně moc síly.
Tenhle okamžik se mi navždy do paměti vryje,
teď chápu, jak hezky se ti tu žije.
I nebe je neskutečný ráj,
je tu vše, o co jsi stál.
Máš kolem sebe anděli své,
pro které tančíš a zpíváš písně překrásné.
Hned bych tu s tebou zůstala u užívala si tenhle pocit štěstí,
ale na zemi mě ještě jiné krásné věci čekají.
Neboj, jednou se tu vrátím,
ale teď to nejde, zatím.
Budu na zemi s ostatními bytostmi na tebe vzpomínat,
všechny zlé lidi, co ti ublížili proklínat.
Poslední dotek, polibek ,obejmutí,
a znovu usedám na obláček, který se mnou letí.
Zanese mě rovnou do postele,
ráno se probouzím a cítím se skvěle,
ten můj sen mě ještě teď u srdíčka hřeje.



Holky moje...

29. července 2011 v 7:38
Dobré ráno holky moje, právě projíždím vaše blogy a narazila jsem na stejný problém jako Hanylen. I mě nejdou vkládat komentáře, takže vaše příspěvky si samozdřejmě přečtu a komentáře doplním jen jak to bude fungovat.
Mějte se krásně:-))))


Rozhovor s Diane Collins - 80. léta

28. července 2011 v 7:43


Následující interview pochází z 80. let a nachází se na limitované edici - Michael Jackson Interview CD.

Diane: Michaeli, chápu správně, že jsi velký milovník zvířat?

Michael: Ano, rozhodně. V minulosti jsme koncertovali, projeli různé země a státy. A já navštěvuji zoo po celém světě a poznávám různé druhy zvířat. Dokáži s nimi lehce navázat vztah, mnohem snáz než s lidmi.

Diane: Je také pravda, že se na pozemcích tvého domu nachází mini Zoo?

Michael: No, neřekl bych Zoo, ale mám zde pár zvířat a stále shromažduji další.

Diane: Jaké druhy zvířat?

Michael: Jaké druhy zvířat mám? ...hm, mám lamu, což je překrásné zvíře, je vyšší než já, pochází z Peru, Jižní Ameriky, žil (pozn. autora: je to "he") v cirkuse. Jmenuje se Loui. Je opravdu sladký a miluje lidi a je mazaný...mám muflona, vypadá jako beran, mnoho lidí si myslí, že je to beran, ale není, taky pobýval v cirkuse, vyrůstali spolu. Jmenuje se Pan Tibbs. Mám téměř 6 metrů dlouhého hada. Jeho jméno je Muscles. Jednou jsem ho vzal do studia, právě tam byla Diana Ross, sloupávali jsme jeho kůži, jelikož ji obměňuje asi 3x měsíčně. Trochu se ho bála, ale pak se uklidnila.

Diane: Dotkla se ho?

Michael: Oh aano. Mám dva jeleny, jmenují se Princ a Princezna. Jsou opravdu rozkošní. Jsou to jeleni ze Severní Ameriky. Vychoval jsem je od narození, jsou skutečně roztomilí. A vlastním nejrůznější druhy ptáku a tak podobně.

Diane: Máš nějakého oblíbence?

Michael: Oblíbené zvíře? Hmmm...pravděpodobně Loui, Princ a Princezna.

Diane: Jsi považován za světového umělce číslo jedna. V čem spočívá tajemství tvého úspěchu?

Michael: Ummm, prostě miluji to co dělám, vyjadřuji se od srdce, jsem opravdu upřímný, umm...(směje se)...nedokážu zformulovat žádnou speciální poučku či něco podobného, jednoduše chcete odvést skvělou prácí a odvádíte ji.

Diane: A předpokládám, že to, že svou práci miluješ k tomu velmi přispívá?

Michael: Jasně, zájem a láska, to, že do své tvorby vkládáte srdce .

Diane: Upřímost, je pro tebe důležitá?

Michael: O ano, velmi důležitá. Není nic lepšího než když napíšete píseň, ze které máte dobrý pocit...jako Billie Jean, Beat It, Startin' Something...když skončíte, cítíte se jako byste vyhráli cennou trofej, těžce pracuji na 'ehm..

Diane: Upřímost, kterou znám, je upřímost v každodenním životě...ale ty mluvíš o upřímnosti v hudebních termínech, být čestný sám k sobě a snaha promítnout to na album?

Michael: Uh-huh, ano.

Diane: Tví fanouškové očekávají nové a vzrušující věci s vydáním každého dalšího alba. Do jaké míry je snadné či obtížné následovat těchto vysokých standardů?

Michael: Je to těžké, protože ať děláte cokoliv, soutěžíte s vaší předchozí prací, přičemž všichni od vás více očekávají...je to něco jako s filmy, jdete se podívat na Hvězdné Války, potom Impérium vrací úder a očekáváte víc, pak Jedi, očekáváte víc než to...opravdu se snažíte překonat se po celou tu dobu. A je to obtížné, vezměte si Bee Gee's a Horečku sobotní noci...potom přišli s Spirits Having Flown...je to těžké, chápete...ale já věřím, že to jde, čím jste starší, tím byste měli být lepší. Je to jako to pořekadlo: "Nestárnu, jsem pouze vyzrálejší."

Diane: Když se snažíš předčit svá předchozí alba, vyčerpává tě to psychicky a fyzicky?

Michael: Ne, je to výzva, zábava, něco jako velká...neměl bych říkat hra, ale když na něčem pracuji, bavím se. Když vás platí za něco, co vás baví, je to opravdu požitek. Mnoho pracujících lidí své zaměstnání nesnáší a to je hrozné. Ale mě platí za něco, co dělám nesmírně rád, užiju si spoustu legrace.

Diane: Uvedl jsi, že se cítíš pohodlněji na pódiu než kdykoliv jindy, kde hledáš vzrušení, když jsi mimo pódium.

Michael: Sním o pódiu (směje se)...hraju si se svými zvířaty, takové ty věci, ve skutečnosti vůbec nechodím ven, nemyslím, že byste mě našla na diskotéce či v nočním klubu, toto vše je jistě zábavné, pokud je to to, po čem toužíte. Prostě, když se objevím na takovýchto místech, stává se to pro mě prací namísto zábavy. Lidé reproduktory rozhlásí, že jsem tam, pouštějí všechny mé nahrávky a já rozdávám autografy.

Diane: Takže jsi v podstatě znovu na scéně...

Michael: Yeah...tím pádem to pak není zábava. Vyzkoušel jsem převleky, všechno možné, ale nějak to nefunguje. Ale to je v pořádku, nevadí mi to.

Diane: Pro mě je relaxace čtení...četla jsem...že v tvém případě jsou to opět zvířata?

Michael: Jo, pravděpodobně zvířata nebo když jsem s dětmi, které mám moc rád, malé děti...a uhh, když si s nimi hraju, chodím plavat apod...

Diane: V hudební branži se pohybuješ od svých 5 nebo 6 let. Jak myslíš, že by vypadal tvůj život, kdybys nebyl pěvecky nadán?

Michael: To si neumím představit, netuším co bych dělal, toto mi připadá tak přirozené, jsem tady, abych zpíval. Tímto životu přispívám, tím, že dělám to co dělám a vkládám do toho své srdce. Cokoliv dobrého můžu učinit, udělám to. Miluju lidi a hrozně rád je dělám šťastné. Nic se nevyrovná pocitu, když vidíte, jak je vaše nahrávka na 1. místě žebříčku, ne kvůli egu, to nesnáším, ale kvůli faktu, že si ji lidé koupí a líbí se jim a užívají si ji. A já děkuji všem těmto lidem. Chci říci, můžu přijít se skvělou muzikou...ale jsou to právě lidé v pozadí, disdžokejové, programoví ředitelé a všichni nezávislí lidé, kteří uskuteční mé sny a já si toho vážím.

Diane: Takže za 60 let vidíš Michaela Jacksona stále na scéně?

Michael: Uhmmm...ano...nejspíš budu psát a účinkovat ve filmu, režírovat...budu stále aktivní, ale trošku více za scénou, pomáhat lidem rozvíjet se, ukazovat jim, kterým směrem se vydat...

Diane: Jak si již dříve uvedl, tvůj úspěch v showbussinesu znamená téměř naprostou ztrátu soukromí, co děláš, když chceš jít ven? Přestal si jednoduše vycházet na veřejnost, nechávat se fotit a rozdávat autografy, našel si cestu, jak se s tím vším vypořádat a stále si zachovat soukromý život mimo svůj domov?

Michael: Uhmm...nejlepší způsob jak si zachovat soukromí je dělat vše sám o sobě, být doma nezávislý, protože vše co chci, tady je. Můžu zde dělat cokoliv se mi zamane, je to příjemné a jsem svobodný. Jdu-li někde ven je to jiné, spousta autografů a lidí, což mi ovšem nevadí, je to zábava, součást toho co dělám.

Diane: Zvažuješ, že by sis dal pár let pauzu...možná rok...prostě bys relaxoval, byl sobecký ve smyslu toho, že by sis udělal volno, bez natáčení, filmů a jiných povinností v showbussinesu? Děláš to někdy?

Michael: Jsem ten typ člověka, který, když si vezme volno, cítí, že jen lenoší, mám pocit, že jsem mimo centrum dění, jsem rád aktivní, rád tvořím, rád neustále přicházím s různými písněmi, s různými nápady...vzhlížím a pátrám po budoucnosti...zvuku zítřka...hudba se neustále mění, každou minutu, je důležité nezůstat "starým kloboukem" (pozn. autora: originál = old hat, dále překládáno jako "zastaralé"), což je jeden starý výraz...

Diane: Některé z tvých nahrávek jsou považovány za klasiku...stanou se tyto někdy zastaralými?

Michael: Ne, protože z mého pohledu dobrá melodie nezestárne nikdy, nejdůležitější věcí jsou skvělé melodie...a některé starší písně Motownu nebo Beatles jsou fantastické, nikdy nebudou zastaralé...zvuky a hudba se mění, v tomto smyslu stárnou, zvuk hudebních nástrojů, např. v 60 letech se hojně užívala elektrická kytara a akustické kytary...a nyní to zcela převzal počítačový zvuk a zvuk syntetizátorů...v tom je ten rozdíl, melodie jsou stále stejné, ale hudba se změnila.

Diane: Řekl si, že máš rád děti, konkrétněji malé děti...ale co manželství...a potom možná děti...za jak dlouho Michaeli?

Michael: Nemám ponětí (směje se), nemám vůbec představu...nedokážu odpovědět...(směje se)...

Diane: Nebudu tě tím dále trápit...chystáš nějaké speciální TV show?, řekni, co bys rád dělal v TV?

Michael: Hmm, o ničem nevím...stále dostávám nejrůznější nabídky, od speciálních vydání, přes nabídky na mé vlastní seriály až po účinkování v animovaných seriálech, nejrůznější věci...především bych se rád podílel na natáčení filmů, to je to, co mě zajímá.

Diane: Jakého druhu filmů?

Michael: Něco, co je jiné a vzrušující, něco, co tady ještě nebylo...něco jako Hvězdné Války, které byly průlomem v celém filmovém průmyslu, znenadání tady byl zcela jiný vzhled, zcela nový způsob natáčení...stvoření, která se procházejí prostorem namísto po zemi, a do jisté míry jsou tyto věci převzaty a používány v současnosti..

Diane: Jsou Hvězdné Války jedním z tvých oblíbených filmů?

Michael: Ano...a ET...

Diane: ET..

Michael: ano, Steven Spielberg je úžasný.

Diane: Tvá tvořivost, jak se zdá, se promítá do všech aspektů tvého života, v hudbě jsi velmi futuristický, zaměřuješ a připravuješ se na budoucnost a dokonce i ve filmech chceš vytvořit něco, co zde ještě nebylo...snažila jsem se...snažila jsem se představit si, jaký film by to byl. Byl by to...nevím...mohl by ses pokusit nastínit mi tady obraz něčeho, co by bylo ve filmu první svého druhu?

Michael: To bych moc rád. Je zde hromada scénářů, které se nabízejí od té doby, co jsem natočil "Čaroděje" (The Wiz)...a co se týče filmu, je velmi důležité správně si vybrat, udělat správný krok, který je pro vás perfektní. A mě opravdu baví, když publikum překvapuji, když udělám něco naprosto jiného než by očekávali. Existuje několik odlišných projektů, o které se zajímám, ale opravdu bych nerad mluvil o čem jsou, chci to udělat jinak a překvapit lidi.

Diane: Jen nějakou maličkost, náznak?

Michael: Bude to něco futuristického...a uhmm, zcela jiného, to je asi tak vše co můžu říci...

Diane: Takže v podstatě to je to klíčové slovo Michaela Jacksona = jiné.

Michael: Yeah.

Diane: Uvedl jsi Eagles jako tvou nejoblíbenější skupinu, byl jejich California Hotel inpsirací pro Heartbreak Hotel či Thriller?

Michael: Ne...Heartbreak Hotel stimuloval Roda Tempertona, aby napsal Thriller..pověděl mi, jak moc si Heartbreak Hotel zamiloval, všechny ty zvuky a telefon a zvukové efekty...s Heartbreak Hotel jsem se pokoušel o krok kupředu, pokoušel jsem se o něco naprosto jiného, začlenit do hudby drama a zvukové efekty a ono to vyšlo. Mnoho lidí se snaží o podobnou věc jako Pink Floyd a, no víte, Rod Temperton s Thrillerem...a tolik dalších lidí přichází s novými zvuky na svých nahrávkách, různými efekty a to je fajn.

Diane: Takže Thriller byl něco jako průkopník a zároveň prototyp?

Michael: Uh, uh, jo...

Diane: Bylo již určeno provizorní datum pro turné Jacksons s Jermainem a Janet?

Michael: No, my ehmm, pravděpodobně někdy koncem tohoto léta, ale ještě jsme ve skutečnosti nestanovili žádná data, takže tak přesně nevíme. A pokud jde o Janet a Jermaina...ještě jsme o tom nemluvili, zmínili jsme Jermaina...ale jestli to skutečně uděláme, nechte se překvapit, nedokážu odpovědět zda-li ano či ne. Někdy je nepředvídatelný, takže může říci, dobře, pojedu a vzít to na lehkou váhu a místo toho někde odpočívat, protože tak rychle mění názory (směje se), naposledy jsem slyšel, že se stěhuje na ostrov, který si hodlal koupit a nyní se přestěhoval někde úplně jinde, pak se zajímal o lodě a potom si to rozmyslel...stále mění postoje, tudíž za něj nemůžu odpovědět.

Diane: Stále zlaté a platinové ceny vzrušují a inspirují Michaela Jacksona, aby pokračoval?

Michael: Vždy mě budou přitahovat, zlaté a platinové, jen je důležité, abyste to nebrali příliš vážně a nepřemýšleli příliš o minulosti a zlatých cenách, jinak zůstanete zaslepeni svými úspěchy místo toho, abyste si uvědomili, že tady jde především o vaší skvělou práci, práci z dřívějška...opravdu se v tom můžete ztratit...někdy všechny své zlaté a platinové nahrávky vyndám a dívám se na ně, ale snažím se neklást tomu příliš velkou váhu. Je zde tolik dalších věcí, které musím udělat...tak nějak o cenách zapomínáte...

Diane: Nicméně není obtížné na to vše zapomenout? Na lesk slávy? Pozici superhvězdy? Tvé jméno se pravděpodobně pohybuje na úrovni Mohammeda Aliho, nebo výše. Jsi znám na celém světě, jak si řekl, nemůžeš jít jen tak ven. Každý zná Michaela Jacksona. Není těžké nebrat se příliš vážně?

Michael: Uhmmm...ne...pro mě je to celkem jednoduché..uhmm, spoustu věcí prostě přecházím. Tak nějak sebe vidím jako tebe nebo kohokoliv z lidí v této místnosti. Jsem člověk stejně jako ty, nejsem o nic lepší než ty. Možná mám jistý talent, pokud jde o umění, skládání písní, tanec a drama a všechny tyhle věci v showbussinuesu, ale když se budeme bavit o lidskosti, jsem stejný jako ty. Takže není sebemenší důvod myslet si, že jsem lepší, že mám ohromné ego, že létám v oblacích, existuje mnoho lidí, kteří podle mě takoví jsou a většina z nich na tom krachuje, nepochybně. Začnou s lidmi, kteří jim pomohli jednat zle a zapomínat odkud přišli, zapomínat o těch, kteří jim pomohli tam, kde dnes jsou, což je velmi důležité, proto všem těmto lidem děkuji, děkuji všem.

Diane: Takže ve skutečnosti se před tímto pádem chráníš tak, že zůstáváš průměrným člověk?

Michael: Yeah, ve skutečnosti nevěřím v selhání/neúspěch, dokonce na něj ani nemyslím, toto slovo jsem zcela vypustil z mého slovníku, slovo prohra, prostě na to nemyslím...

Diane: Je to důsledek toho, jak si byl vychováván, vytýčit si cíle a jít za nimi a také nevěřit, nevyslovovat slovo neúspěch, je to něco, k čemu tě vedla tvá matka a otec?

Michael: Můj otec a matka mě toho naučili mnoho, jak vytrvat a být rozhodný, jak dělat to či ono...ale prostě to je jen něco v co věřím.

Diane: Řekli jsme, že ti bylo 5 nebo 6, když si v showbussinesu začínal, přeješ si někdy vrátit se zpět a možná vzít své dětství a naložit s ním trošku jinak, protože jsi v podstatě o dětství přišel, máš pocit, že jsi byl vržen do světa dospělých?

Michael: Mno, bylo to celkem obtížné, vyrůstat na scéně, na turné, není to jako obyčejné dětství, je to jiné, baví mě to, není to tak, že by mě rodiče nutili dělat něco, co bych sám nechtěl. O tom to nebylo, kdyby ano, nemyslím, že bych to dotáhl tak daleko, nejspíš bych toho začal mít dost, ale mě to baví, co cítím je láska, nic se nevyrovná tomu, jako když jste na scéně, nedokážu slovy popsat, co cítím, když na vás zamíří světla, pociťujete určitý dotek ducha, nerad se tohoto pocitu vzdávám, to je pravda...

Diane: Pobýval bys na scéně 24 hodin denně, kdyby to šlo?

Michael: uh, huh, uh, huh...( = vyjádření souhlasu)

Diane: Takže nelituješ ani jedné minuty?

Michael: Ani jedné, ani jedné jediné.

Diane: Navrhli ti, aby si ztvárnil postavu Petra Pana, na kdy je plánováno promítání?

Michael: Teprve se na tom pracuje, a uhh, je to projekt, který mě zajímá a umm, obrátilo se na mě několik různých lidí, abych ten film natočil, ještě jsem neřekl ano, ještě jsem neviděl scénář, takže oni na tom pracují a já čekám...

Diane: A dáš mi vědět, že?

Michael: Ano (směje se)

Diane: Vidím tě jako černého hudebního génia, ačkoliv pole tvé působnosti je daleko rozsáhlejší, zdá se ti těžké zalíbit se jak bílému tak černému publiku, když jsi na scéně?, zvažuješ vůbec tento pohled?

Michael: Ne, neuvažuji v termínech barvy či rasy...když píšu píseň, neříkám si, tato je pro černé a tato pro bílé...prostě skládám a ono to přichází samo, jsem ovlivněn tím, co slyším, prostě to vzniká tímto způsobem. Mám pocit, že už od doby, kdy jsem byl malý až po dnešek, jsem ovlivněn tím na čem jsem vyrůstal, neuvažuji v termínech barev, v to opravdu nevěřím, opravdu ne.

Diane: Takže tvrdíš, že hudba je pro všechny bez ohledu na barvu jejich kůže?

Michael: Ano, je pro všechny, pro celý svět, pro všechny, aby se mohli bavit.

Diane: Jako bavič Michael a také jako superstar se stále pohybuješ v současném dění, je těžké zachovat si perspektivu/rozhled z pozice člověka černé rasy a teď nemám na mysli hudební oblast, ale tvůj soukromý život, je těžké ohlédnout se zpět, vzpomenout si na své kořeny?

Michael: Ne, nikdy to není těžké, stačí, když se podívám do zrcadla, stačí, když se podívám na své ruce...

Diane: Ok, máš příležitost vzkázat cokoliv svým fanouškům, co bys řekl, kdybys měl tu šanci?

Michael: Rád bych řekl...je jen jedna věc, kterou můžu říci, děkuji vám a miluji vás.

Píši....

27. července 2011 v 14:58 Básničky
Věty, které píši nejsou jen prázná slova,
je v nich spousta přání, bolest a někdy i zloba.
Vypsat z bolesti mi pomáhá,
nacházím sílu, i když se někdy cítím bezradná.
Vím, že slova nevyjádří dostatečně mé pocity,
to jsi uměl jenom ty.
Ty jsi uměl číst mezi řádky,
pořád nás řídíš, i když z velké dálky.
Každé mé písmeno, každé mé slovo, každá má věta,
je bolest nad tvou ztrátou, proč si odešel z tohoto světa?
Píši, protože to je jediná možnost jak vzkázat světu,
že i já tě, jako každý z mnoha MILUJU.



Řekli o Michaelovi

26. července 2011 v 20:38 Michaelovy citáty a citáty o něm




"Chtěla bych ti jen říct, jak strašně jsem na tebe pyšná, jak moc jsi mě inspiroval a jak moc hrdá jsem na to, že jsem tvou sestrou a jak moc tě miluji."
Janet Jackson - při předávání ceny Grammy Legend



"Práce na filmu mi přenesla jedny z nejkrásnějších zážitků mé kariéře. Jeho nadání se stále rozvíjí. Když se podíváte na film, zjistíte, že on je nejen dokonalý zpěvák a taneční ale i herec. Všechny tyto schopnosti se v něm spojují. Důležitý byl také jeden jeho povahový rys, o němž vědí jen lidé, kteří ho dobře znají a to je jeho vrozená hravost., má rád legraci, rád si hraje, je otevřený k lidem. Tato vlastnost je u něj dominantní. Vyzařuje z něj radost ze hry, smysl pro legraci, rád dělá hlouposti, dokonce si je i sám vymýšlí. My dva jsme byli skvělý team. On se také aktivně podílel na tvůrčí stránce filmu. Je spoluautorem samotného příběhu. Má skvělé nápady a úžasnou představivost a obrazotvornost. Měl dokonalou představu, jak to celé má vypadat. Přinášel stále nové a nové podněty. Tanec na stropě byl jeho nápad a mnoho dalších."
Stan Winston - režisér videoklipu Ghosts.


"Obraz člověka stvořeného medii neodpovídá člověkovi, se kterým jsem byl v místnosti a se kterým jsem mluvil. Je hrozně vtipný. Umí se rvát. Byl jsem překvapený. Myslím, že má nejmíň modrý pásek v Tae Kwan Do nebo tak něčem. Já jsem zatím dělal jenom Ali, ale měl jsem pocit, že by mi mohl ublížit. On je ostrý. Strašně mrštný. Jak by taky mohl tak skvěle tancovat a dělat tyhle otočky. To vyžaduje fyzickou sílu. Je velmi silný."
Will Smith


"Moudře si vytvořil vlastní svět, ve kterém si zachovává ty nejčestnější části jeho osobnosti. ty části, které nejvíce milujeme.
Je něco jako srna v hořícím lese.
Michael nepochází z tohoto světa, ale z nějakého mnohem krásnějšího. Milujete-li ho, dostanete se tam s ním."
Steven Spielberg



"Zajímám se o Michaela, ale nebojím se o něj. Někdy si myslím, že má na ramenou anděly, kteří ho ochraňují."
Diana Ross


"Michael může zpívat před stotisícovým davem, ale před třemi lidmi je to pro něj obtížné. Seděli jsme ve studiu a on mi měl zazpívat novou písničku. Musel jsem zavřít oči a otočit se, aby vůbec začal."
Quincy Jones


Jsi

25. července 2011 v 18:01 Básničky

Jsi vítr co mi čechrá vlasy,
jsi stělesnění dobra a krásy,
jsi zimní chlad,
jsi člověk, kterého má každý rád,
jsi slza, co mi stéká z tváře,
jsi jasná noční záře,
bez tebe nejsme nic,
jsi člověk, kterého máme rádi víc a víc,
jsi člověk, se kterým chceme létat do oblak,
jsi pro nás vším a je to tak,
jsi dokonalý a bez chyb,
s tebou nám tu bylo líp.

Charitativní činnost

25. července 2011 v 6:49
Charitativní činnost

Michael Jackson je podle Guinessovy knihy rekordů pop star, která nejvíce podporuje charitativní organizace. Daroval jim více než 300 milionů dolarů. V roce 1998 a v roce 2003 byl Michael Jackson nominován na Nobelovu cenu míru.
Zde jsou některé z jeho největších nehudebních úspěchů.



Michael Jackson Burn centrum

27. ledna 1984 utrpěl Michael Jackson popáleniny druhého stupně na hlavě zatímco filmoval reklamu na Pepsi v Shrine Auditorium v ​​Los Angeles. Pyrotechnika mu zapálila vlasy. Michael zažaloval PepsiCo a spor vyřešil mimosoudně za 1,5 milionu dolarů. Peníze byly darovány Brotman Medical Center v Culver City, Kalifornie, kde si Michael léčil své popáleniny. Použití peněz darovali Jackson, Brotman byl schopný dostat to nejlepší dostupná technologie pro léčbu popálenin. Popáleninové centrum bylo později přejmenováno"Michael Jackson Burn Center" na počest Michaela a jeho velkorysého příspěvku.


Ocenění od prezidenta Reagana

Michael Jackson byl pozván do Bílého domu 14. května 1984, kde získal cenu za podporu charitativním organizacím bojujícím proti zneužívání drog a alkoholu. Cenu mu předal sám tehdejší prezident USA, Ronald Reagan.



Darované zisky Victory Tour na charitu

V roce 1984 Michael daroval 5 milionů dolarů, jeho podíl ze zisku z turné Victory, na charitu.


My jsme ten svět, my jsme ty děti

Michael Jackson a Lionel Richie napsali charitativní singl "We are the world" v roce 1985. Oba umělci byli mezi 39 hudebníky, kteří nahráli píseň. Ta se stala hitem po celém světě a výtěžek šel na pomoc potřebným v Africe a USA. Prodalo se téměř 20 milionů kopií, což z písně dělá jednu z nejprodávanějších písní všech dob.


100% charitě

Michael Jackson věnoval veškerý zisk z prodeje písně "Man in the mirror" charitě.


Dary do United negro college fondu

Od roku 1985 do roku 1990 Michael věnoval 500.000 dolarů do fondu United negro college.


Poctěn prezidentem George H. W. Bushem

Prezident George HW Bush pochválil Michaela za jeho úspěchy a udělil mu zvláštní ocenění Bílého domu "umělce dekády", cenu za uznání jeho hudebního vlivu v průběhu 80. let.



Nadace Heal The World

Michael založil nadaci Heal the world v roce 1992. Charitativní organizace vozila znevýhodněné děti na ranč Neverland . Organizace také dávala miliony dolarů na pomoc dětem po celém světě, zvláště těm, které byly ohroženy válkou a nemocemi.


Zisky z turné charitě

Michael Jackson začal Dangerous World Tour 27. června 1992 a dokončil ho 11. listopadu 1993. 67 koncertů vodělo 3,5 mil. lidí. Všechny zisky z koncertů byly věnováyn nadaci Heal the world.


Spolu s Lucianem Pavarottim zpíval pro charitu

Jackson a Pavarottii se spojili na benefičním koncert v Modeně v Itálii v červnu 1999. Koncert byl zaměřen na podporu non-ziskové organizace Warchild. Umělci vydělali milióny dolarů pro uprchlíky z Kosova a také darovali peníze na pomoc dětem z Guatemaly.



Michael Jackson a přátelé - benefiční koncerty

Také v červnu 1999 Michael uspořádal sérii benefičních koncertů v Německu a Koreji. Vystoupili na nich umělci jako: Slash, Scorpions, Boyz II Men, Luther Vandross, Mariah Carey, AR Rahman, Prabhu Deva Sundaram, Shobana Chandrakumar, Andrea Bocelli a Luciano Pavarotti. Výtěžek byl věnován fondu Nelsona Mandely, Červenému kříži a UNESCO.


Podpora Po 11. září

Po útocích na World trade center v New Yorku Michael Jackson pomohl organizovat benefiční koncert United We Stand: What More Can I Give na stadionu RFK ve Washingtonu 21. října 2001. Desítky významných umělců vystoupilo na koncertě a Michael zazpíval píseň What more can I give v jeho finále.



Některé z cen, které Michael získal za svou ochotu pomoci:

14. května 1984
Na ceremonii v Bílém domě dal president Ronald Regan Michaelovi speciální cenu za snahu pomoci v národní kampani proti řízení v opilosti.

Leden 1989
Program "Say Yes To A Youngsters Future" (řeknětě ano budoucnosti mladistvým) dává Michaelovi cenu Humanitarian Of The Year Award.

Březen 1989
V Kalifornii byla Michaelovi předána cena Black-Radio-Special Award za jeho humanitární snahy.

22. září 1989
Muzeum dětí odměňuje MJ cenou Best Of Washington 1989, za jeho snahu získat peníze pro muzeum a snahu pomíhat dětem celého světa.

3. února 1990
Japonská cena Role Model Award.

5. dubna 1990
Během ceremonie, kde má být Michael představen jako "Umělec dekády" se Michael setkává s prezidentem Georgem Bushem, která mu dává cenu "Point Of Light". Cenu obdržel za své dlouholeté humanitární aktivity.

14. září 1990
Za podporu nadace Make a wish, the Prince's Trust, the United Negro College Fund a Childhelp USA dostává MJ cenu "Good Scout Humanitarian Award"

23. října 1990
MJ společně s Eltonem Johnem dostávájí cenu památky Ryana Whitea.

1. května 1992
Prezident George Bush dává Michaelovi cenu "Point of Light" za podporu zanedbávaných dětí.

3. června 1992
Organizace "One To One", která se stará o lepší podmínky života mladistvých, dává Michaelovi cenu za celoživotní podporu zanedbávaných dětí.

Červenec 1993
Michael získává cenu "Scopus Award 1993" od Hebrewské univerzity.

Srpen 1993
Michael získává cenu "Our Children, Our Hope Of Tomorrow".

17. listopadu 1993
Michael odmítá Scopus Award, která mu měla být předána už v roce 1984.

12. dubna 1994
2nd Children's Choice Award ceremony in New Yorku uděluje Michaelovi cenu "Caring For Kids", tato cena se dává celebritám, které podporují děti. Zvolen byl dětmi od 8 do 18 let.

2. listipadu 1995
Michael získává cenu "Diamont of Africa".

30. března 1996
Nadace Ark Trust, která chrání práva zvířat, dává Michaelovi cenu Genesis Award společně s cenou 1995 Doris Day Award za videoklip "Earth song", kde upozorňuje veřejnost na týrání zvířat.

1. května 1999
Bollywood awards dává Michaelovi cenu za jeho dlouholeté charitativní aktivity. na ceně je napsáno: "Přestože pochází z amerických tradic, Michael je ztělesnění staré indiánské duše. Jeho činy jsou vyjádřením filozofie Weda, která pracuje pro lidi, ne pro vlastní zájmy."


M.J.

23. července 2011 v 21:21 Básničky


Strácím se v mořských hlubinách,
strácím se pod vlnami,
krev proudí mi v žilách,
kdo od propasti pomůže mi?
Mám závratě,
potřebuji se něčeho držet pevně,
mám zmatek v hlavě,
kdo jen mé černé myšlenky vyhnat mi pomůže?
To v tobě jsem našla sílu,
jak lepší být,
našla jsem víru,
jak životem jít.
Díky tobě nesedím v koutě,
to tvůj hlas mě uzdravil,
tvůj tanec a písně,
můj život si naplnil.
Vždy když budu sklíčená,
na tvou fotku se podívám,
ty mi dáš sílu ať jsem zase šťastná,
ty jsi můj anděl a já ráda tě mám.

citáty Michaela Jacksona

23. července 2011 v 6:30 Michaelovy citáty a citáty o něm
"Jestli chceme zlepšit svět, musíme se nejdřív podívat sami na sebe. Začni u toho koho vidíš v zrcadle - změň sám sebe!"
- Michael Jackson



"Miluju fanoušky! Když dělám nějakou show a všechny je vidím zpívat a tancovat, je to ten nejúžasnějši pocit na světě!"
- Michael Jackson


"Trávím spoustu času čtením, protože to velmi miluji. Na jednom řádku můžete narazit na něco, co jste se snažili vyjádřit celý život."
-Michael Jackson


"Každý v Hollywoodu chodí na plastiky. Ale jen mně se to věčně předhazuje!"
- Michael Jackson


"Když přijdeš na svět, cítíš lásku. Pokud cítíš lásku i v okamžiku, kdy tenhle svět opouštíš, pak je všechno v pořádku. A se vším, co se odehrálo mezi, se už dokážeš vyrovnat."
- Michael Jackson


"Nevím, co bych dělal, kdybych nezpíval. Ale nebojím se, vždyť o tom můžu přemýšlet celý zbytek života."
- Michael Jackson


"Lidé neví, co je to být mnou. Nikdo by neměl soudit to, co jsem udělal se svým životem. Ne dokud si nezakusí být mnou každý strašný den a každou probdělou noc."
- Michael Jackson

"Na pódiu jsem jako doma. Žiji tam, narodil jsem se tam, cítím se tam v bezpečí."
- Michael Jackson


"Na všech zdech v mém pokoji je Peter Pan. Četl jsem všechno co Barrie napsala. Naprosto se ztotožňuji s Peterem Panem, ztraceným chlapcem ze Země Nezemě."
- Michael Jackson


"Na zvířatech mi připadne báječné to samé, co na dětech. Ta čistota, ta čestnost, kdy vás za nic neodsuzují, nic po vás nechtějí - jen být vašim přítelem."
- Michael Jackson


"'Lži běží sprinty, ale je pravda běží maratón. Pravda vyhraje tento maratón u soudu. "
- Michael Jackson



"A mým cílem v životě je dát světu to, co jsem měl to štěstí dostat: extáze božské unie přes mou hudbu a můj tanec."
- Michael Jackson


"Byl jsem veterán, než jsem byl v pubertě."
- Michael Jackson

Mé srdce a modlitby jít ven, aby každý jednotlivec."
- Michael Jackson

"Změnil jsem se. Lidé se mění. "
- Michael Jackson

"Každý, kdo mě zná ví pravdu, která je, že moje děti jsou na prvním místě v mém životě."
- Michael Jackson


"Nechte nás snít o budoucnosti, kde se můžeme skutečně milovat z duše, a vím, láska je jako konečná pravda v srdci všeho stvoření."
- Michael Jackson

Moonwalk 11.

22. července 2011 v 6:14 Moonwalk
Michael a Quincy Jones


..." S Quincy Jonesem jsem se poprvé setkal v Los Angeles, když mi bylo asi dvanáct let. Pamatuji si matně, že nás představovali. Později mi Quincy prozradil, že mu tehdy Sammy Davis Jr. řekl: " Tenhle kluk bude další velkou senzací, hned po krájeném chlebu." A Quincy na to řekl: " Myslíš?"
Naše přátelství začalo při filmování The Wiz a vyvinulo se ve vztah otce a syna. Po skončení natáčení jsem mu zavolal a zeptal se: " Podívej, chci udělat album, myslíš, že bys mi mohl doporučit nějaké producenty?"
Nic jsem tím nechtěl naznačovat. Moje otázka byla asi naivní, ale upřímná. Chvíli jsme se bavili o muzice, a když padlo několik jmen a pár rozpačitých "hm" a "aha", zeptal se: " Proč to nenecháš dělat mě?"
Opravdu mě to ani nenapadlo. Musel si myslet, že jsem už s tím úmyslem volal, ale nebyla to pravda. Já si jen nemyslel, že by ho moje hudba zajímala. Takže jsem vykoktal něco jako: " No jistě, to je výborný nápad. To mě vůbec nenapadlo." Dodnes si kvůli tomu Quincy ze mě dělá legraci. Hned jsme začali plánovat album, které se mělo jmenovat Off the Wall."...



Děkuji...

21. července 2011 v 14:35 Básničky
Děkuji, za vaše krásný slova,
děkuji za to, že jsem vás poznala.
Nejen láska, ale i přátelství na dálku může fungovat,
já měla tu možnost vás takhle poznat.
Díky jednomu člověku,
jsme našly společnou touhu a cestu,
a ta touha v nás bude pořád,
on je na nás určitě pyšný a má nás rád.
Vážím si vás, za to, co děláte,
jak své srdce do svých blogů vkládáte.
I ty, které blog nemají,
své city vyjádřit umějí.

Slza...

21. července 2011 v 7:52 Básničky
Moje slza tiše stéká po tváři,
tajně doufám, že šťastná hvězda znovu zazáří.
Ten pocit, když člověku se točí celá zem,
kdy má pocit, že štěstí je jen sen,
se stává parkrát za život,
kdy do srdce vztoupí tiše a nečekaně nezvaný host.
Změní dny smutku na štěstí a radosti,
když bylo předtím srdce plné bolesti.
Láska se prožívá rychle a nečekaně,
kdy dáš přednost jakékoliv změně.
Nejde jen o lásku k člověku,
kterého se můžeš intenzivně dotýkat,
ale i na dálku,
můžeš tak stejně někoho milovat.
Jsi má slza, která tajemství má skrýva,
i když k tobě to byla láska zcela jiná.
I přesto, že si odešel z tohoto světa,
pořád tu bude zářit tvoje hvězda.
Nejen pro mě, ale pro každého z nás,
kdo tě miloval a žilo se mu s tebou snáz.
Změnil si se na slzu v mém oku,
kterou nikdy nevyplaču.
Uchovám si ji tam navěky,
i když jsme spolu žili dva rozdílné světy.

Michael Jackson

20. července 2011 v 7:35 Básničky

Nejde to! Pořád to bolí,
doufala jsem, že se to časem změní.
Jak to může takhle bolet? Vždyť jsem tě ani osobně neznala,
co to povídám, tohle jsem si právě nalhala.
Vždyť nezáleží na tom jestli jsem tě znala osobně,
i tak jsi pořád byl vedle mě.
Provázíš mě spoustu dlouhých let,
už tehdy tě znal dávno celý svět.
Michael Jackson, to je historie,
která se každému člověku do paměti vryje.
Do paměti a taky do srdce,
které mě palí, bolí a topí se v řece.
V řece plné vody,
která se změnila na slzy.
Slzy smutku a bolesti,
doufání ve změnu v radosti.
Má láska k tobě nikdy neochladne,
myšlenka na tebe tu pořád bude.
Nezapomenu na to co jsi mi celý život dával,
ani na to, jak ses do mých snů vkrádal.
Vkrádej se mi tam i dnes, zítra, napořád,
s tebou nepotřebuji jízdní řád.
I tak dojedu do správného cíle,
kde prožiji ty známé slastné chvíle.
Láska ta se nedá naplánovat,
tu musíš cítit a poznat.
A já ji k tobě poznala už tehdy před lety,
tvá smrt změnila naše pohledy.
Už nejsi jen zpěvák a zvláštní přízrak,
jsi anděl, ale boužel spousta lidí tě nebrala vždycky tak.
Ty jsi naše víra,
láska k tobě, to jenaše síla.



22. kapitola - Ze dna k lásce

19. července 2011 v 7:33 Povídky - příběhy
Tak jak jsem slíbila, dneska nás opravdu čeká konec Chci vám všem poděkovat za vaší přízeň, moc si toho vážím a zároveň si uvědomuji, že bez vás bych nepsala. Takže ještě jednou děkuji a doufám, že se vám alespoň trochu povídka líbila

22. kapitola

Naše láska byla čím dál víc silnější. Trávili jsme spolu více času a poznávali naše společné sny a touhy. Konečně cítím, že jsem šťastná. Sedím po Michaelově boku díváme se vodní fontánku a já se usměji. Vzpomínám na dny, kdy jsem byla ještě střeštěná puberťačka a měla plnou hlavu Michaela. Jak je to neuvěřitelné. Teď jsem na tom úplně stejně, ale s tím rozdílem, že už nemusím o něm jen tajně snít. Obyčejná holka z Čech, která neměla kromě mámy nic. Jen své sny a touhy. Nikdy bych nevěřila, že se člověk dokáže z úplného dna dostat až k tak velké a silné lásce. Nechci přemýšlet o tom, co bude zítra. Chci si každý den užívat naplno. Svůj život beru jako vízvu. ..

Michael: " Lásko na co právě myslíš?"
Sára: " Na štěstí, které mě potkalo."
Michael: " Tak to jsme na tom stejně." ( usmál se a začal mě něžně líbat)

Michael....

Dnes Sára slaví své třicáté narozeniny a já přemýšlím, co by jí udělalo největší radost. Už delší dobu chci udělat jeden velký krok. Jsem s ní šťastný a nedávno, když jsme spolu navštívili jednu dětskou nemocnici čekali na nás mí fanoušci. Bylo to neuvěřitelné, skandovali naše jména a já si uvědomil, že nám naše štěstí přejí. Všude tam, kde se se Sárou ukáži vždy se k ní chovají jako k mé ženě a já chci konečně tohle vše dotáhnout do zdárného konce. Chci, aby se stala mou ženou. Dnes při večeři a při předání narozeninového dortu ji požádám o ruku. Nechci dělat žádnou oslavu, chci tenhle krok udělat v krásném romantickém prostředí. Už se nemohu dočkat....


Dnes ráno mi Michael oznámil, že má pro mě přichystané překvapení. Ano mám narozeniny, ale vážně netoužím po narozeninové oslavě, se spoustou lidí, jídla a pití. Ale ať už je Michaelovo překvapení jakékoliv budu se těšit...



23. kapitola - Ze dna k lásce

19. července 2011 v 7:31 Povídky - příběhy
23. kapitola

Večer jsem se vracela domů z práce a nikde nikdo. Čekala jsem že na mě vybafne spousta lidí, ale ani Michael nebyl doma. Šla jsem se tedy podívat do ložnice jestli tam náhodou není. Když jsem vztoupila dovnitř na posteli ležela krabice a u ní vzkaz: " Lásko moje, v krabici jsou šaty, které bych byl rád kdyby sis oblékla dnes večer. Až budeš připravená řidič tě vyzvedne a odveze na smluvené místo. Už se na tebe moc těším. Miluji Tě."


Otevřela jsem krabici a tam leželi krásné modré šaty. Vypadali jako nebe. Michael má opravdu vkus a talent na vše. Dala jsem si záležet i na účesu, chtěla jsem vypadat co nejvíc dobře. Došlo mi, že žádná narozeninová párty se nekoná, ale nejspíš jen naše soukromá. Když jsem byla přichystaná šofér mě odvezl na ono místo. Vešla jsem dovnitř a byla to nádhera. Svíčky byly snad úplně všude, hrála příjemná romantická hudba, na stole stálo šampaňské a narozeninový dort. Ten byl překrásný. Nikdy jsem takový nedostala. Michael ke mě přistoupil, popřál mi krásné narozeniny a do ouška mi zašeptal jak jsem nádherná. Jeho slova vždy dokázala zahřát u srdíčka. Vždy věděl, co říct. Je vážně úžasný. Když jsme dojedli, Michael mě požádal o tanec. Při jeho ladných pohybech jsem cítila tu neskutečnou lásku, která mezi námi je, měla jsem ale pocit, že je trošičku nervózní. Pustil mě ze svého objetí, klekl si přede mnou, z kapse vytáhl krabičku a řekl tu nejkrásnější větu na světě: " Sáro, vezmeš si mě?" tahle nabídka prostě nešla odmítnout...


24. kapitola - Ze dna k lásce

19. července 2011 v 7:30 Povídky - příběhy
24. kapitola

Dnes nastal náš Den. Už od rána jsem byla nervózní a zároveň šťastná. Ne jen z toho, že se dnes stanu Michaelovou ženou, ale i z jiné věci. Ráno se mé tušení potvrdilo. Vím, že Michael bude určitě šťastný, děti jsou jeho život a po vlastních vždycky toužil. Jsem ráda, že mu mohu dát dítě...
Měla jsem kolem sebe samé vizářistky, které mě opečávaly. Připadala jsem si jako hollywoodská hnězda. Když byly hotovy nechaly mě samotnou, abych se mohla převléct do svatebních šatů...


Seděla jsem na postel a nemohla se na ně vynadívat. Byly opravdu překrásné. Vzpomněla jsem si na svou mámu. Tak moc bych chtěla, aby tu se mnou mohla být. Vím, že svým způsobem tu je a je stejně šťastná jako já. Vždycky pro mě chtěla prince a já získala rovnou krále. Určitě by si Michaela oblíbila. Kdyby ho poznala i po jiné stránce, né jen té profesní zamilovala by si ho.
Chci být Michaelovi tou nejlepší manželkou jak jen dokážu být. Chci být dobrou manželkou a zároveň dobrou mámou našich dětí. Když slyším pod okny jak fanoušci stojí a křičí naše jména vím, že jsou stejně šťastní jako my dva a naše štěstí nám přejí...


Náš svatební den byl jako z pohádky. Když jsem večer usínala v Mikově objetí byl to ten nejkrásnější pocit, po kterém jsem celý svůj život toužila. Michael mě zaplavoval polibky a pořád jen dokola opakoval jak je šťasný...
Sára: " Michaeli je tu ještě jedna věc, o které jsem se ti nezmínila"

Michael se zarazil a nechápavě na mě koukal....

Sára: " Neboj lásko, není to nic kvůli čemu by si se měl znepokojovat. Jen jsem ti přitom shonu zapomněla říct, že budeš táta."
Michael: " Sáro, já, já nevím co mám říct? Tolik tě miluji a už se toho maličkého nemůžu dočkat. Budeme rodina. Úplná rodina. Mám vše po čem jsem celý svůj život toužil. Děkuji..."

Konec







21. kapitola - Ze dna k lásce

18. července 2011 v 19:50 Povídky - příběhy
Blížíme se pomalu do finále, tak tady na večer je ještě jedna kapitola A zítra nás čeká konec.

21. kapitola

Michael: " Sáro, nebudu tvrdit, že když si mé pozvání odmítla, že mě to nezasáhlo. Ale pochopil jsem, že jsi to chtěla dokázat sama a já tě za to obdivuji si tak silná a statečná."
Sára: " Michaeli já nevím, co říct. Já.."

Aniž jsem stihla cokoliv říct cítila jsem jeho teplé a vlhké rty na mých. Cítila jsem jeho hřejivé ruce jak se dotýkají mého těla. Už ani jeden z nás nepotřeboval slyšet žádná slova. Naše polibky a doteky mluvily za vše. Vzal mě do náruče jako tenkrát a položil mě do trávy. Mé myšlenky se upínaly na ten překrásný okamžik. Naše polibky byly čím dál víc vášnivější a my se naplno oddávali své touze...

Když jsem ležela v Mikově objetí cítila jsem jak se mé srdíčko naplňuje láskou. Možná, že všechno tohle odloučení mělo smysl aniž bych si to uvědomovala. Už první den našeho setkání ve mě něco zanechal. A téhle lásce prostě nešlo odolat...

Leželi jsme v obětí a na noční oblohu pomalu padala tma. Klidně by jsme takhle zůstali i navěky, ale už nám opravdu začínala být zima...

Michael: " Pojď Sáro, půjdeme dovnitř, nebo se ještě nachladíme. Né, že by se mi myšlenka na to jak se stebou potím v posteli nelíbila, ale přece jenom, co kdyby jsme si dali horký čaj?"

Samozdřejmě jsem souhlasila. Michael uvařil citrónový čaj s medem a nabídl mi ještě kousek koláče co zbylo. Sedli jsme si ke krbu a vnímali plápolající ohínek. Ani jeden z nás nepromluvil. Vychutnávali jsme si tenhle společný okamžik. Slova byla zbytečná, mluvili za nás naše pohledy, ze kterých vyzařovala láska.Nakonec jsme oba usnuli....

19. kapitola - Ze dna k lásce

18. července 2011 v 5:50 Povídky - příběhy
19. kapitola

" Slečno Sáro, právě přišel pan Jackson".....probírala jsem se právě papíry a při poslechu toho jména sebou škubla...." Kdo že?"....." Pan Jackson, mám ho pozvat dál?"....nemusela, Michael stál přímo za sekretářkou....

Michael: " Ahoj Sáro, já myslel, že budu jednat s panem Padenem."
Sára: " To já taky, ale došlo ke změně plánu. Musel odcestovat."

najednou mi to došlo. Tohle setkání není náhodou. V duchu jsem se usmála....

Sára: " Tak Michaeli, můžeme začít. Pan Paden má plán k tomu, aby...."( skočil mi do řeči)
Michael: " Jakpak si se celou tu dobu měla Sáro? Vidím, že se ti to nakonec podařilo. ( podíval se na mé nohy) Jsem nesmírně rád, že si to dokázala."
Sára: " Ooo Michaeli, ( praštila jsem s papíry na stůl a posadila se) já se tak stydím. Nevím, kde mám začít, všechno se to seběhlo, tak strašně rychle, uteklo tolik vody a já ani netuším jestli si mi už odpustil."
Michael: " Proboha Sáro, co bych ti měl odpouštět? Vždyť není co."
Sára: " Ale je Michaeli, normálně jsem tě zradila a vykašlala se na tebe. A až jsem si to uvědomila bylo už příliž pozdě. Tolik mě to mrzí."
Michael: " Nikdy není pozdě. "

usmál se a já cítila jak se mi jeho úsměv vrývá přímo do srdce. Co se to se mnou děje? Tolik mi záleží na tom, aby mi odpustil. Tolik bych chtěla, aby mě vzal zase do náruče a posadil na deku jako tenkrát....ale proč?

Michael: " Co kdyby jsi zítra přišla, a v klidu si popovídali? Ovšem jestli tě nějak neobtěžuji."
Sára: " Ani nevíš jak moc po tom toužím. Uvidíme se tedy zítra."

Políbil mě na tvář a odešel. Sice jsme vůbec nic neprojednali, ale bylo mi to jedno. Já seděla na mráčku a letěla do oblak. Je to neuvěřitelné a tolik nereálné, já vím, ale nemůžu si pomoct. To, že jsem na něj celou tu dobu nedokázala zapomenout má svůj důvod. Ano, zamilovala jsem se do něj. Zamilovala jsem se už tenkrát, ale celou tu dobu si to nechtěla přiznat. Ale co když nemáme šanci? Co když je úplně někde jinde? Jasně, že ano, přece by na mě celou tu dobu nečekal, ale taky na co by čekal, že?....