Srpen 2011

noční obloha

31. srpna 2011 v 19:52 Básničky
Ráda pozuruji noční oblohu,
je tak tajemná,
tiše snít mohu,
o lásce, která je vzdálená.
Na oblohu se dívám,
přemýšlím, ve které hvězdičce se ukrýváš,
ráda sním a vnímám,
ten pocit, který mi dáváš.
Cítím jako bych ti byla zase blíž,
cítím v srdci smutek, ale zároveň radost,
možná i ty o něčem sníš,
možná i ty někdy cítíš úzkost.
Vím, že tam nahoře
někde jsi má lásko,
že je vždy naděje,
tě zahlednot, možná dnes, nevím, ale jednou ano.

Prázdniny končí

31. srpna 2011 v 8:26
Pro mnohé z vás je tu dnes poslední den prázdnin a já doufám, že i za nepříznivého počasí, které nám většinu léta panovalo jste si je náležitě užily. Některé z vás jako například Čokoládku, Šájinku, Nikolku....(na některé jsem určitě zapomněla, takže se omlouvám) a další čeká nová životní cesta a po devíti letech opouštíte bránu základní školy a vy se vydáte a poznáte něco nového. Já vám přeji, aby se vám dařilo a vše dopadlo podle vašich představ, nabraly co nejvíce zážitků a zkušeností.
Mě zítra čeká taky taková malá premiéra, tedy mou tříletou Anetku. Jde zítra poprvé do školky a já doufám, že i její začátek bude co nejkrásnější a nejpříjemnější....



Všem mnoha studijních i životní úspěchů vám z celého srdce přeje Monika



Šéfkuchař Václav "Billy" Jůza

30. srpna 2011 v 6:40
Je jen málo Čechů, kteří mohou prohlásit: Osobně jsem znal Michaela Jacksona Jedním z nich je i slavný český šéfkuchař Václav Jůza, který prozradil: "Michael neměl hvězdné manýry a miloval skopové!"

"Narodil jsem se v Praze, ale v roce 1961 jsem emigroval do Ameriky," začíná popisovat svoji životní pouť muž, kterému za oceánem neřekl nikdo jinak než Billy. "V New Yorku jsem se seznámil s paní Trumpovou, která mi později volala a ptala se zda-li bych k nim nešel pracovat." Na nabídku Jůza kývl a na několik let se stal součástí rodiny Donalda a Ivany Trumpových. Osm let jako šéfkuchař a šéf personálu. A také dělal Trumpovým na všech zahraničních cestách doprovod. Byl s nimi i na Palm Brach, v místě, kde v roce 1994 Michael Jackson zrovna trávil líbánky s dcerou krále rock'n'rollu Lisou Marii Presley.


Líbánky? Žádná divočina!

"Jackson byl blízký přítel Trumpa, často spolu byli v kontaktu, takže nebylo žádné překvapení, že se rozhodl strávit líbánky u nich," říká český šéfkuchař. Na šest dní se tak pan Jůza ocitl ve společnosti krále popu. "Neměl žádné hvězdné manýry, žádné speciální požadavky. Jediné, na co mě upozornil, když jsem pro něj připravoval jídlo, bylo, že je alergický na česnek. A miloval skopové," vypráví.
"Byl příjemný, bavil se s každým, nedělal rozdíly v lidech podle toho, čím se živili. Byl opravdu velmi přátelský a měl rád srandu," pokračuje pan Jůza a dodává, jak probíhalo jejich společné focení: "Pořád mě štípal, smál se a říkal, pojď, Billy, budeme se fotit. Byl to šprýmař."

Šprýmař, který klamal svým hubeným tělem. "Když vám podával ruku, měl pevný stisk, žádná leklá ryba, jak se říká, to nebyla." A jaké tedy byly tolik diskutované líbánky Jacksona s Lisou Marií Presley na Palm Beach? "Měli pokoje vedle sebe, takže jejich líbánky ani manželství asi nebyla žádná divočina," vzpomíná se smíchem pan Jůza. Poté trochu zvážní a dodává: "Myslím, že tu svatbu chtěla spíše ona."

Michaeli.......

29. srpna 2011 v 5:56
Dnes v nebíčku slavíš své narozeniny a já při pomyšlení na tebe se usmívám a zároveň pláči. Dívám se směrem k nebi, přemýšlím a bolest do srdce mě bodá. Kapka za kapkou se line z mojí tvářě a já si říkám pokolikáté už? Kolik jsem jich vyplakala? Prý člověk v slzách nachází útěchu. Já jich vyplakala už potoky a přesto bolest neodchází. Pořád tu zůstává. Vím, že v té ukrutné bolesti musím nacházet něco krásného a já to krásný s tebou tolik let prožívala. Vždy budu šťastná za to, že jsem mohla s tebou žít ve stejné době. I když nás od sebe dělila neskutečná dálka, vždy jsem měla pocit, že jsi se mnou a mám ho i teď. Útěchu mi dává tvá hudba, vědomí, že jsi tam nahoře šťastný. Svět přišel o nezapomenutelného člověka, které ho nikdo nenahradí, ale myšlenka a hřejíví pocit ten tu zůstává a zůstane navěky. Všude tam kam se podívám vidím tebe. Vidím tě úplně v obyčejných věcech, vidím tě ve smyslech každodenního života. Ne, nepřestanu tě milovat a obdivovat. Jsi až moc hluboko v mém srdci na to, abych na tebe jen tak dokázala zapmenout.
Obvykle k přání narozeninám se přeje štěstí, zdraví, láska. Ale to, co já tobě přeji je. Abys našel vytoužený klid a útěchu v tom, že všichni lidé nejsou stejní, je tu spousta těch, kteří touží být jako ty. Ne jen po umělecké stránce, ale i po té duševní. Mnoha z nás si z tebe vzalo příklad, tak jak ses o to snažil celý svůj život. Michaeli, dokázal si to!

S láskou Monika


Krásné narozeniny

29. srpna 2011 v 5:54 Básničky


Dnes v nebíčku slavíš své narozeniny,
my obrovský dort ti posíláme do nebe,
svoukni všechny svíčky,
tvá přání vyslovíme za tebe.
Víme, že tvým největším přáním je,
vrátit se zpět,
ale tohle přání ti splnit neumíme,
kdyby to šlo udělali by jsme to hned.
A tak s tebou budem slavit,
alespoň na dálku,
budeme se s tebou smát, budeme tančit,
budeme si klidně hrát i na slepou bábu.
V ruce držíme barevné balónky,
a posílame je do nebe za tebou,
to jsou od nás naše dárky,
ktré ti snad udělají radost velikou.




projekt MIKEGASM

28. srpna 2011 v 6:41 Projekt MIKEGASM

Obdobie: A tento krát si dáme INVINCIBLE
Klip/turné: Výber je na vás, rare fotka, klip, nejaké vystúpenie. Čo chcete :)
Formát: Fotka, gif, PNG
Kategórie:

* a) Najzamyslenejší pohľad
* b) Najvážnejšia fotka (áno, zamyslený, vážny Mike)
* c) Najsexy úsmev (výraz sexy kocúrika)


Tak já vybrala tuhleUsmívající se
Jen nevím,do které kategorie ji mám zařadit. Jestli a, nebo b....protože myslím, že do obou sedí dokonaleUsmívající se



Rozhovor Jesse Jacksona a Michaela Jacksona

27. srpna 2011 v 6:41 Rozhovory, Proslovy
Rádiový přenos přes celé USA, 27.3.2005

(Výběr otázek)

JJ: Jesse Jackson
MJ: Michael Jackson


JJ: Co si pamatuješ z doby, kdy jsi byl hodně mladý?
MJ: Pamatuju si oblečení, které jsme nosili a lásku publika. Lidé té doby byli skvělí. Hlavně černoši.

JJ: Tvoje matka vám dělala kostýmy?
MJ: Ano, než jsme se dostali k Motownu, dělala nám všechny kostýmy.

JJ: Kdo vás pro nahrávací společnost Motown objevil?
MJ: Po pravdě to byla Glays Knight a chlap jménem Bobby Tyler. Berry Gordy (šéf) nás ze začátku nechtěl, ale když nás viděl live, chtěl s námi podepsat smlouvu. V té době byla Diana Ross obrovská hvězda, tak ji použili, aby nás představila lidem. Naše první album se jmenovalo "Diana Ross presents the Jackson 5".

JJ: Kdo byl v té době tvůj oblíbený zpěvák?
MJ: O bože, já miloval Dianu Ross a Jamese Browna - stále je zbožňuju. Ty skvělé umělce - Sammy Davis Jr., Jackie Wilson. (směje se) Všichni mě obrovsky ovlivnili a inspirovali.

JJ: Když jste začínali, co si pamatuješ nejvíce?
MJ: Byl jsem strašně mladý, bylo mi tak 8, pamatuju si prostředí a hudbu. Veškerý zvuk, který jsem slyšel, mě inspiroval. Tancoval jsem třeba na zvuk praček v pracích centrech a lidi se scházeli a koukali se na mě. Pamatuju si tyhle historky, malé věci.

JJ: Viděl jsi někdy tvoje oblíbené zpěváky na jevišti?
MJ: Jistě, ano. Byli to moji přátelé. Stával jsem tak a pozoroval je. byli to ti nejlepší umělci na světě, chodil jsem za nima po koncertech.

JJ: Kdy sis uvědomil, že i ty jsi na pódiu skvělý?
MJ: Když máš nějakou schopnost, tak si to neuvědomuješ, protože si myslíš, že všichni lidé mají stejný dar. Byl jsem malý a neuvědomoval jsem si, že lidi inspiruje můj zpěv, nechápal jsem proč tleskají, křičí, brečí. Opravdu jsem to vůbec nechápal. Až později jsem si uvědomil. Matka nás učila, že máme být skromní a říkat si, že je to dar od boha.

JJ: Kdy jsi formálně přestal navštěvovat školu?
MJ: Byl jsem moc malý... hmm... myslím, že jsem skončil někdy ve páté třídě. Pak už jsem měl jen privátní učitele. Neměl jsem na školu čas, jen jsem koncertovat. Když jsem byl malý, byl jsem pořád něčím zaneprázdněný. Chodil jsem do studia každý den a koncertoval... do noci.

JJ: Jak si vynahrazuješ takovou ztrátu dětství.
MJ: Snažím se to nějak kompenzovat. Vidíte mě v parcích a na kolotočích - jak se to snažím dohonit. Rád pomáhám jiným dětem, které neměli takové štěstí jako já - nemocným, nešťastným.

JJ: Tvojí starší bratři - Tito a Jackie, dávali ti nějak zabrat? Hráli jste si spolu?
MJ: No ano, na turné. (směje se) Nemohli jsme nikam jít, ani do obchodu či na pláž. Všude se kolem nás tvořily davy a lidé křičeli a tak jsme si užívali srandy v hotelu.

JJ: Kdo vyhrával, když jste se prali?
MJ: (směje se) No, asi Tito a Jackie...

JJ: Kdo tě nejvíce ovlivnil v psaní tvých vlastních písní?
MJ: Myslím, že jsem byl prostě šťastlivec, protože jsem vyšel z doby, kde se nacházeli ti nejlepší autoři písní. Musel jsem s nimi pracovat a mnoho se naučit. Miluju melodii, staré irské písně, anglické písně, ale moje nejoblíbenější hudba je africká. Tady se hudba zrodila. Afrika je kolébkou hudby, světové hudby. Tomu se nemůžete vyhnout.

JJ: Když jsi tedy začal psát a tancovat, měl jsi někdy tanečního instruktora?
MJ: Ne, nikdy jsem nestudoval tanec. vycházelo to ze mě přirozeně. Pořád jsem tancoval, když jsem byl malý. Nikdo mě nemohl uklidnit. Je to jako přirozený instinkt. Fred Astair byl skvělý... když jsem se s ním sešel poprvé, řekl mi, že ze mě jednou bude něco velkého... a já na to - o čem to sakra mluvíš?

JJ: Odkud se vzal moonwalk?
MJ: (smějí se). Moonwalk je tanec, za který bych si rád připsal zásluhy, ale nemůžu. Odkoukal jsem to od těch černošských dětí v Harlemu. Tyhle děti jsou úžasné, mají rytmus, úžasně jim to jdě. Když jsem je viděl, snažil jsem se to nějak rozvinout. Ale tohle vzniklo v černošské kultuře, bez pochyby.

JJ: Jak jsi zvládl za ty roky nepřibrat?
MJ: Nikdy jsem moc nejedl. Nikdy jsem se v jídle nevyžíval. Samozřejmě oceňuju ten dar od boha - jídlo, ale moje matka si se mnou užila, co se týče jídla. Nutila mě jíst. Elizabeth Taylor mě někdy musela i krmit, protože já... víte ... mám problém s jídlem, ale snažím se. Opravdu. Já jím. Nechci, aby si lidé mysleli, že se trápím hlady, tak to není.

JJ: Co je podle tebe ten průlom v tvé kariéře a životě.
MJ: Myslím, že album Off the wall. Pro mě to byl důležitý životní krok. Začal jsem sám tvořit vlastní hudbu a dělat si věci po svém. začal jsem psát písně jako Don´t stop till you get enough, Billie Jean... V téhle době jsem si uvědomil, co vlastně opravdu chci. Dostal jsem Gramy a byl jsem rád, ale nebyl jsem šťastný, že moje album ignorovali. Prodal jsem asi 10 miliónů, což bylo obrovské číslo pro černošského umělce. Řekl jsem si, že je přinutím mě neignorovat. Byl jsem zklamaný a raněný a v té době jsem vytvořil album Thriller. Všude bylo disko a já se rozhodl, že udělám skvělé album, kde každá píseň bude skvělá a to mě inspirovalo. A Thriller se stal nejprodávanějším albem na celém světě. To byl vrchol. Ale i přesto jsem chtěl víc a víc a nebyl jsem spokojený.

JJ: Když začalo turné Victory, jak se změnil tvůj život? To už jste byli všichni ze skupiny dospělí...
MJ: Turné Victory byl další vrchol mého úspěchu, protože Thriller vyhrál nejvíce cen Grammy v historii a strhla se kolem něho taková hysterie, že od té doby jsem už opravdu nebyl schopný nikam na veřejnost jít sám. Rozhodl jsem se, že musím na jeviště a zpívat tyhle věc na živo. vyprodávali jsme stadiony...byly to úžasné časy, splnily se mi všechny sny.

JJ: Když se díváš na ty časy, a pak na to, čím procházíš teď, co byl pro tebe jednoznačně nejhorší čas?
MJ: To, čím procházím teď. Emocionálně to je pro mě to nejhorší. Musím si zvykat na něco, o čem v mém srdci vím, že není pravda. Jsem nevinný.

JJ: Jak to zvládáš?
MJ: Snažím se myslet na ostatní lidi, kteří tím prošli přede mnou. Příběh Nelsona Mandely a ostatní... lidé, kteří se lišili od společnosti, která je svým způsobem zavrhla. To mi dává sílu, lidé prošli hroznýma věcma. Jsem dítě sedmdesátých let, viděl jsem boje za občanská práva... Beru sílu od Boha a z faktu, že jsem nevinný. Je to smutné a bolestivé. Hodně se modlím. Jsem silný člověk, bojovník. Já vím, co je uvnitř mě. Ale na konci dne jsem jenom člověk,který hodně trpí.

JJ: Minulý týden jsi měl u soudu nějaké problémy... v tisku psali, že ses sesypal...
MJ: To není pravda. Je to jen jedna z mnoha věcí, která mě má pošpinit. Nevěřte těmhle věcem.

JJ: A jak je to s penězi? Co je zač ten Sony katalog.
MJ: Jsou to písně Beatles, a nejenom ty - Elvisovy a ostatních... Pere se o to tolik lidí, konspirace, spitknutí... i teď během našeho rozhovoru.

JJ: Někteří lidé si myslí, že tvoje problémy jsem hlavně kvůli tomuto katalogu, věříš tomu?
MJ: Víš, k tomu bych se nechtěl vyjadřovat.

JJ: Co se stalo, když sis zranil záda?
MJ: Zrovna jsem vycházel ze sprchy a spadl jsem. Jsem docela křehký člověk - spadl jsem celou vahou na žebra a pohmoždil jsem si pravou plíci. Mám velké bolesti. Každý den chodím k soudu a snažím se to překonat.

JJ: Někteří říkají, žes to nahrál.
MJ: Ne. S tímhle opravdu ne. Je mi vážně moc zle. Ale léčím se, jsem pod dozorem lékařů.

JJ: Někdy mě překvapuje, jak jsi silný. Minulý týden jsi u soudu ale brečel. Co se stalo.
MJ: Měl jsem bolesti. Strašné bolesti. Nemohl jsem dělat nic jiného, nemohl jsem to zvládnout. Nemělo to nic společného s tím, co se děje u soudu.byla to fyzická bolest.

JJ: Co bys chtěl, aby všichni ti lidé, co nás teď poslouchají, o tobě věděli?
MJ: No, aby se modlili za mě, mou rodinu a děti. Chci, aby lidé nevěřili tomu co čtou. Média všechno převádějí na peníze. Čím procházím je jen část toho být celebritou. Já se modlíma věřím, protože já znám pravdu, vím, že jsem nevinný.

JJ: Co od tebe můžeme čekat?
MJ: Jsem člověk umělecký zaměřený, miluju umění. Zbožňuju filmy. Jsou to to nejexpresivnější médium a chtěl bych se mu věnovat.

JJ: O čem teď sníš?
MJ: Chtěl bych nějak inovovat film a jsou i další věci ve společnosti, které bych chtěl realizovat, ale to je zatím tajemství. Třeba v Africe...

JJ: Co plánuješ v blízké budoucnosti?
MJ: Nejspíš vydat píseň, který by vydělala peníze lidem postiženým tsunami. Chtěl bych udělat něco pro ty lidi. Pak v Africe plánuju vybudovat velký nádherný hotelový resort. Prostě angažovat se mezinárodně.

JJ: Slyší nás lidí z celého světa, co bys chtěl říct přátelům a lidem, kteří tě podporují.
MJ: Chtěl bych poděkovat všem fanouškům ze všech koutů země, všech národností, jazyků, miluji vás z celého srdce. Děkuju za vaši lásku, podporu a pochopení. Prosím, buďte trpěliví a buďte se mnou a věřte ve mě.


Michaelův pohádkový Neverland

26. srpna 2011 v 6:02


Ranč v Santa Barbaře si Michael pořídil v roce 1988 a přetvořil ho na pohádkové místo, které znal z příběhů o Peteru Panovi a proto ho pojmenoval Neverland - podle ostrova, kde děti nikdy nedospějí. Na obrovském pozemku (12 km čtverečních) vybudoval úžasné sídlo, zábavní park pro děti s vlastní železnicí, kinosál, knihovnu, která čítala více než 10 000 kusů knih o umění, psychologii a poezii, a samozřejmě zoo, protože Michael byl láskou ke zvířatům pověstný. Údržba velkého množství atrakcí a celého ranče, včetně květinového orloje, stála ročně 3 miliony dolarů.
VSTUPNÍ BRÁNA DO NEVERLANDU

Navštívila ho i slavná Oprah Winfrey, která z místa udělala s Michaelem exkluzívní hodinové interview. Elizabeth Taylor, blízká přítelkyně Michaela se v zahradách Neverlandu vdávala a zprávy o návštěvách tisíců nemocných dětí a jejich zázračná uzdravení obletěly svět. Ty samé zprávy však Michaelovy zlomily vaz. V roce 2005 vtrhlo na ranč přes 70 policistů, kteří převrátili každý milimetr naruby v touze najít usvědčující důkazy pro Michaelovo obvinění z pedofilie. Po skončení procesu se Michael na Neverland už nevrátil, protože podle jeho slov policisté svým necitlivým konáním zneužili místo, které symbolizovalo jeho domov a dětství, které nikdy neměl.



Michael byl velký sběratel umění a starožitností. Některé kusy nábytku byly dary od neméně slavných kolegů a kolegyň, jiné pocházely z obchodů a tržišť z měst, kam zavítal během koncertních šňůr. Na pozemku byly ale i supermoderně vybavené místnosti a to hlavně studio, kde Michael nahrával hudbu (nejraději ji skládal na stromě, kde měl udělaný koutek, ze kterého byl výhled na celý ranč), taneční studio s nejlepším zvukem a speciálně odpruženou podlahou, kde vymýšlel složité choreografie.
VŮZ NA ZMRZLINU - DAR OD ELIZABETH TEYLOR


VANA S OZDOBOU Z PRAVÉHO ZLATA

ZÁBAVNÉ KLIKY V DOMĚ

TANEČNÍ SÁL S ODPRUŽENOU PODLAHOU, KDE MICHAEL TRÁVIL HODINY TANCEM

OBROVSKÝ KINOSÁL, KDE MICHAEL ZATANCOVAL I PRO OPRAH WINFREY BĚHEM ROZHOVORU

DIVADLO A TANEČNÍ SÁL, DO KTERÉHO MICHAEL OBČAS JEZDIL VLÁČKEM

Tatiana o svém přátelství s Michaelem, 1987

25. srpna 2011 v 5:53
Interview s Tatianou - BET

Tatiana:

Poprvé, kdy jsem se setkala s Michalem a byli jsme představeni, natáhl paži, řekl ahoj a potřásli jsem si rukou. Byla jsem ohromena (usmívá se).

Jeden z prvních záběrů byla scéna, kdy jsem měla proběhnout starým autem zatímco mě Michael pronásledoval a při třetí klapce se můj podpatek zachytil mezi čalouněním, já tak uvízla a režisér říká: "Pokračujte, pokračujte, nepřestávejte", Michael mi položil ruku na nohu, aby mi pomohl dostat se ven a já, eh, trochu jsem se polekala (směje se a červená) a odtáhla a ups, skončila venku sedíc na zadku. A když jsem opět vstala, abych pokračovala ve scéně, Michael po mně natáhl ruku a ve skutečnosti mi očistil pozadí.

Je velmi romantický, jelikož je tak citlivý a starostlivý.

Jeho dotek...jeho objetí...polibky. Zamilovala jsem se. Michael není gay, není žádný podivín, tak jak se jej poslední dobou snaží interpretovat média (velmi smutný, rozzlobený pohled).

(Dívá se přímo do kamery, velmi sexy pohledem). Pokud jde o jeho mužnost (přivírá řasy a sklání hlavu), věřte mi, je to muž.

BET hlasatel: Tatiana říká, že Michaela stále miluje a jednoduše chce, aby lidé věděli jak je výjimečný.


Beat It - tak trochu jinak

24. srpna 2011 v 19:07 Dokumenty, videa
Michael prostě inspiruje kde koho Usmívající se


Je tohle anděl?

24. srpna 2011 v 5:29 Básničky
Přistoupil ke mě, bělavá křídla měl,
a tak si pokládám otázku: Je tohle anděl?
Usmál se na mě, v tváři měl strach,
je tohle ten anděl, co opustil nás?
Opatrně se k němu přiblížím,
tuší o čempak sním?
Toužím ho pohladit po jeho tváři,
tajně doufám, že díky mě se úsměv na jeho tváři znovu rozzáří.
Jeho oči mi připomínají jeho,
je to možné, že i mě by se tohle stalo?
Cítím jeho sílu,
cítím štěstí a jeho víru.
A tak si říkám: Je tohle anděl?
Co změnil svět a dal všem lásku, kterou v srdci měl?
Dívá se na mě a já cítím to souznění,
jako by mi dával znamení.
Je tohle ten anděl, co ovládl naše srdce,
pro kterého pláčem a víno chutná trpce?
Nevím jestli je to zrovna on, ale tuším,
že je to ten kvůli kterému své slzy z tváře suším.

Video

23. srpna 2011 v 6:32 Dokumenty, videa
I Majký někdy "upadne"....že by problém s botama? Ale "zlaťáčky" to opět zachránily Usmívající se
Kvalita nic moc, ale takhle určitě Michaela neznáteUsmívající se

Čas...

22. srpna 2011 v 16:25 Básničky
Čas plyne jako voda,
a já tě nikdy nepřestanu mít ráda.
Čas všechny rány prý zahojí,
jednou s sebou vezme i mé trápení.
Čas je nejlepší lék na bolest,
čas ten se nikdy nevrátí zpět.
Tak kdy už to konečně přestane bolet,
zítra, za týden, nebo za několik let?!
Chci věřit a doufat,
nechci si jen stále zoufat.
Nechci v sobě nosit pořád smutek,
chci, aby s časem utek.
Chci věřit, že časem bude líp,
proč jen k nám zpátky nemůžeš přijít?

Michael, Usher, Chris

21. srpna 2011 v 20:33 Dokumenty, videa


USHER "Řekl mi: buď si vědom historie, nenechej se pohltit jen přítomným okamžikem. Chápej, že každý okamžik je jen kousek v mozaice historie a tak bys k tomu měl přistupovat."




Michael a Chris Tucker "You Rock My World"


Kenny Ortega o Michaelovi

21. srpna 2011 v 6:43
Kenny Ortega

"Byl jsem s Michaelem na turné ve východní Evropě a šli jsme spolu do sirotčince. Pamatuji si, jak jsme tam přišli a Michael se koukal kolem a byl potichu. Podmínky byly docela špatné. Pak jsem ho viděl, jak šeptá lidem nějaké věci, mezi tím, co si hrál s dětmi. Později jsem zjistil, že řekl, že se do zítřka musí změnit spousta věcí, děti budou mít čisté povlečení, bude se o ně starat více personálu, jinak žádný koncert nebude. Viděl jsem ho, jak vstoupil do toho sirotčince v Rumunsku a během 24 hodin naprosto změnil podmínky těch dětí - a to nikdy nezapomenu. Tenhle chlapík měl to největší srdce ze všech. Opravdu měl. Celé tohle bylo součástí jeho mise. Nejenom koncertovat, ale také pomáhat. Vždycky chtěl vědět, co má ve kterém místě udělat, aby když bude odjíždět, opustil to místo a zanechal po sobě jen dobré. O kolika lidech můžete říci to samé?"


Moonwalk 14.

20. srpna 2011 v 16:22 Moonwalk
THRILLER

..." Při práci na projektu Thriller jsem se občas rozčílil a nemohl jsem pochopit, že moji blízcí spolupracovníci nedokážou věc vidět mýma očima. To se mi stává. Lidé často nevidí to, co vidím já, nedívají se na věc stejným způsobem jako já. Mají zbytečné pochybnosti. Přece ze sebe nemůžete vydat to nejlepší, když o sobě pochybujete. Jak by jste mohli, když si nevěříte? Nestačí dělat něco tak dobře jako posledně. Říkám tomu mentalita" Dělej jen to, co můžeš". Ale to nestačí, to vás nenutí růst, zlepšovat se. Na to já prostě nevěřím.
Já věřím tomu, že máme velké schopnosti, jenom je nedovedeme plně využívat. Mozek má ohromnou kapacitu a může vám splnit všechno, co po něm chcete. Přesně jsem věděl, co z toho alba můžeme udělat. Měli jsme vynikající tým, spoustu talentu, výborné nápady a já byl přesvědčený, že můžeme dosáhnout všeho. Úspěch Thrilleru nakonec překonal všechna očekávání a proměnil moje sny ve skutečnost. Album se stalo nejprodávanějším albem všech dob a tento fakt se objevil i na obálce Guinessoovy knihy rekordů.
Na albu Thriller jsme pracovali nesmírně tvrdě. Platí ale také, že z jakéhokoliv díla dostanete jenom to, co jste do něj vložili. Já jsem perfekcionista, pracuji až do padnutí. A stejně jsem pracoval i na obalu."...

Rozhovor s Gold Girl 2002

20. srpna 2011 v 8:16 Rozhovory, Proslovy
Schůzka s králem

GG - Gold Girl
MJ - Michael Jackson



GG: Vidíš se nejvíce jako muzikant, bavič nebo podnikatel?
MJ: Nejspíš jako všechno dohromady protože rád bavím lidi. Stávám se otrokem rytmu, protože tanec je interpretací zvuku, takže se sám stáváš zvukem... ale nezabývám se minulostí. Vždycky jsem si říkal, že se budu co nejvíce učit o financích, investovat peníze, šetřit. Kdo ví, co přinese budoucnost?

GG: Chtěl by si, aby si tě lidé pamatovali jako skvělého baviče?
MJ: Miluju filmy a umění - a architekt je bavič, ten člověk co postaví kolotoč je bavič, přesně ví, kde postavit sloup a jak se lidé budou na jeho atrakci bavit. Přinutí tě zakřičet "oh můj Bože", předtím než se spustíš dolů. Je to to samé jako udělat nějakou show a tancovat.

GG: Je pro tebe přítěží být jedním z nejvíce poznávaných hvězd světa?
MJ: Nikde na světě nemůžu jít a mít soukromí. To co bolí nejvíce je, že je vám vaše soukromí odebráno. Vyjádřím to takhle - žiješ v akváriu. Snažím se převlékat do různých převleků, ale lidé je všechny znají, je to těžké, velmi těžké.

GG: Jaké převleky používáš?
Tlusté obleky, falešné zuby, afro, brýle, make up ... všechno. Chci si prostě sednout mezi lidi a cítit co cítí oni před nějakou show.

GG: A nepoznají tě?
MJ: Někdy ano. Ze začátku ale ne. Pak se mi zadívají do očí ... dívky jsou velmi chytré, víš? Kluka můžeš zmást mnohem lépe než dívku. Ženy si to prostě umějí dát dohromady. Ví, jakým způsobem se hýbu, jak chodím, způsob mých gest. Vždycky když slyším "Podívej se jak ten muž pohnul svou rukou", pomyslím si jen "oh ne".

GG: Kdyby jsi byl jeden den v Londýně neviditelný, co by jsi udělal?
MJ: Oh boy. Koho bych zfackoval? Nech mě přemýšlet ... (směje se) ... Myslím si, že bych našel jednoho z těch paparazzi a nakopl bych mu zadek ... něco ve stylu moonwalku. Opravdu bych je rád shodil z těch skůtrů, na kterých mě pronásledují. Vytrhnout jim ty jejich foťáky z ruky. To mě tak zlobí! Dostal bych je první, yeah. Dohánějí mě k šílenství, prostě se jich nemůžu zbavit.

GG: Kdo tě nejvíce inspiroval a s kým se ztotožňuješ?
MJ: Nejspíš Walt Disney, protože když jsem byl malý, vyrůstal jsem v dospěláckém světě. Vyrůstal jsem v nočních klubech a celé noci pozoroval striptýz. Viděl jsem lidi, kteří se chovali jako prasata. Proto si teď nahrazuji věci, které jsem nikdy neměl. Když přijdeš ke mě domů, uvidíš, že tam mám kolotoče, kino, zvířata. Miluju zvířata - mám slony, žirafy, lvy, medvědy, hodně druhů hadů. Dělám všechno to, co jsem si dříve nemohl dovolit. Nikdy jsem jako malý neměl Vánoce, nikdy jsem nepřespával u kamarádů, nechodil jsem do školy, vyučovali mě na turné soukromí učitelé. Bylo to těžké. Ztotožňuji se s Shirley Temple. Potkal jsem ji v San Franciscu, přisedl si k ní ke stolu a plakal jsem. Zeptala se: "Co se děje Michaeli?" a já na to "Miluju tě. Chtěl bych být s tebou častěji!" A ona na to řekla "Ty jsi jeden z nás, viď?" a já odpověděl "Ano, jsem". Někdo se zeptal, co tím myslí a ona odpověděla: "Michael ví, co tím myslím". Věděl jsem přesně, co tím myslela - když jsi dětská hvězda, lidi nechtějí, abys vyrostl, chtějí, abys zůstal malý navždy. Nechtějí, abys pracoval i jako dospělý.

GG: Řekni mi víc o věcech, které tě zajímají, třeba zábavní parky. Co je na nich takového, že tě přitahují?
MJ: Moje nejoblíbenější věc na zábavních parcích je - a mám o nich celkem dobrý přehled, procestoval jsem je kolem světa několikrát - dívat se na lidi, jak tam přicházejí se svými rodinami a prostě se dobře baví. Většinou nemůžu chodit do zábavních parků přes den a tak tam chodím v noci. Je to jako procházet se městem duchů.

GG: Slyšela jsem, že máš nějaké plány s parkem v Las Vegas?
MJ: Mám mnoho projektů ve Vegas ...už v minulosti jsem se snažil tohle město demograficky rozšířit. Když jsem byl malý, bylo mi asi tak 8 a mí bratři a já jsme jeli do Vegas, nesměli jsme navštívit žádné kasíno, protože tam byl dětem přístup zakázán. Tak jsme zůstávali na pokoji a nudili se. Bylo tam jen jediné místo pro děti - Circus Circus. Když jsem byl starší, často jsem jezdíval do Vegas na koncerty a říkával jsem si, že to není fér, že se tu děti nebaví a tak jsem vymyslel pár nápadů a dal se dohromady s několika vlastníky hotelů. Teď je to jako království pro rodiny s dětmi.

GG: Kdo jsou tví oblíbení lidé?
MJ: Mám rád lidi, kteří přispěli k celkovému štěstí ostatních - od Walt Disney k Martin Luther Kingovi. To jsou lidé, kteří přinášeli světlo, kteří se opravdu zajímali o děti a rodinu, o lásku. To přesně se snažím vyjádřit ve svých písních. Kdybys šla na můj koncert, uvidíš 200.000 lidí, kteří drží svíčky a společně říkají "Chceme zachránit svět" a "Milujeme tě" - Od Ruska po Německo, od Polska po Afriku, všude je to stejné. Lidé pláčou ve stejný čas a ve stejný čas se dojmou.

GG: Byl Fred Astaire tvůj přítel?
MJ: Ano. Byl to můj soused. Vídával jsem ho každý den, když jsem jezdil na své motorce. Vždycky mi říkával "Ty budeš jednou velká hvězda" a říkal "ty jsi nejlepší". Já mu na to odpovídal "Ne, to ty jsi nejlepší". Pamatuji si, když jsem poprvé zatančil moonwalk. Fred mi po představení volal domů a křičel do telefonu, že to bylo to nejlepší představení, jaké kdy viděl. Řekl "Michaeli, ty jsi jim nakopal zadky! Ty se tedy umíš hýbat!" A já mu na to odpověděl "Nepotřebuji už žádnou cenu, když jsi mi tohle řekl ty". Fred Astaire mi řekl, že miluje moje vystoupení a to byla ta největší cena, kterou jsem mohl kdy dostat.

GG: S kým by jsi rád pracoval, kdyby jsi měl tu možnost?
MJ: Kdybych si mohl opravdu vybrat, byl by to Charlie Chaplin, kterého miluju. Laurence Oliver byl génius. S těmito dvěma lidmi bych rád pracoval. A taky s králem, kterým je Brando.

GG: Ve tvém posledním klipu si zahrál Marlon Brando. Jaké to je, pracovat s ním?
MJ: Brando je můj velký přítel. Je přesně jako já. Nechodí moc do společnosti. Přichází do Neverlandu nebo do jednoho z mých domů na Mulholland Drive nebo jede na Tahiti. Jeho starší syn pro mě pracoval přes 20 let a jeho další syn se mnou chodil na střední školu. Brando je chytrý. Vždycky, když se mnou pracuje, říká "Vím přesně, na jaké knoflíky zatlačit, abych z tebe dostal emoce". A to je pravda - zná mě moc dobře. Je to génius. Je to král. Je poslední ze své generace. Je to briliantní muž a milý člověk. Mám ho moc rád a pokládám ho za svého dobrého přítele.

GG: Zahrál sis taky v Mužích v černém II, byla to legrace?
MJ: Ano, to byla, protože jsem se představil jako někdo úplně nový.

GG: Koho ve své profesi nejvíce obdivuješ?
MJ: Robert de Niro je skvělý, je to herec mnoha tváří. Může hrát všechno - od komedianta k psychopatickému vrahovi ... prostě všechno. A taky obdivuji všechny skvělé tanečníky.

GG: Kdo by byl tvá ideální žena a proč?
MJ: Herečka? (směje se). Mohli by jsme spolu udělat nějaký film, to by se mi líbilo....

GG: Objevují se nějaké zprávy, že se chystáš předvést svůj moonwalk na měsíci. Je to pravda?
MJ: (směje se) Je na tom něco pravdy. To je všechno co řeknu.

GG: Přeplatil jsi Paul McCartneyho za Beatles katalog. Co na něm bylo tak důležitého?
MJ: Ne, to jsem neudělal - on ho nekupoval. Katalog byl na prodej a mě se líbil, tak jsem ho koupil - jako koupě nějakého umění.

GG: Řekni mi něco víc o tvé vášni pro dětské charity. Jaké organizace podporuješ?
MJ: No, mám svou vlastní charitu pro děti, jmenuje se Heal the world a vždycky, když udělám nějaký koncert, určitá suma jde vždy do Heal the world - na sirotčince, nemocnice, děti, které potřebujou nějaký orgán - najdeme je a zaplatíme za operaci. Na turné se snažím podpořit tolik organizací, kolik je koncertů.

GG: Co bys chtěl ve svém životě ještě dosáhnout?
MJ: Nikdy nejsem spokojený. Je tu tolik cest a tolik rozličných věcí, které bych chtěl dělat. Už jsem toho hodně dokázal, ale nemyslím si, že by toho bylo dost, proto si např. neschovávám své ceny doma. U mě doma neuvidíš ani jednu cenu. Všechny jsou ve skladu. Protože když je necháš, aby tě pohltily, myslíš si "Oh Bože, já to dokázal!..." Ale venku je o mnoho víc, čeho lze dosáhnout.

GG: Kdyby za tebou některé ze tvých dětí přišlo a řeklo "tati já chci být pop star", jakou nejlepší radu bys jim dal?
MJ: Nejlepší radou, kterou bych jim dal, by bylo pracovat tvrdě a být vždy připraven, protože být slavný není celou dobu jen radost. Když máš nemocnou kůži, čím víc jsi slavný, tím větším jsi terčem. Bulvár je hrozný, udělají všechno pro peníze. Nejsem takový, jakého mě vykreslili v časopisech. To oni jsou šílení. Vždycky říkám svým fanouškům "Budeme pálit bulvár, uděláme z něj velkou horu a pak ji zapálíme". Oni ví, že to, co o mě píšou, jsou blbosti. Jsou chytří.

GG: Chtěl jsi vždycky dělat film? Kdybys nebyl odmalička tak úspěšný, obrátil by ses k filmu dříve?
MJ: Ano, vždy jsem chtěl dělat filmy, ale dělal jsem muziku. Proto si teď chci vzít několik let volno a dělat filmy. Mám před sebou 6 skvělých filmů a potom se vrátím k muzice.

GG: Jaké nápady máš co se týká filmů?
MJ: Mám mnoho nápadů na věci, které lidi ještě nikdy neviděli. Nemůžu se dočkat, až je překvapím. To proto jsem založil filmovou společnost Neverland Pictures a moc se těším až začneme pracovat.

GG: Řekni mi něco víc o tom nápadu s vlkodlaky ve filmech.
MJ: Ještě jsem nečetl námět k filmu Wolfed - je to jeden z filmů, které má společnost natočí. Jsem rád, že budu pracovat se Sammy Leem, máme před sebou skvělé projekty. (pozn. BL: Sammy Lee, napsal Musci Box a má výhradní práva na MJ filmy).

GG: Tak mi řekni, jak by sis přál, aby si tě lidé pamatovali?
MJ: Jako osobu, kteřá přinesla světlo, únik. Taky jako hlas těch němých - dětí, protože je miluju. Žiju pro děti. Kdybych tu nebyl pro děti, vzdal bych to. Jsou malí géniové, víte? Opravdu jsou.

GG: Líbí se ti být otcem?
MJ: Je to moje nejoblíbenější pozice. Miluju to.

GG: Včera jsem tě viděla zvednout svou dceru, když spala . Prostě jsi ji zvedl a já mohla vidět ten blažený výraz v její tváři...
MJ: Oh, miluju své děti. Jacksonové mají mnoho dětí. Mám tolik synovců a neteří!

GG: Jaký máš vztah se svými bratry a sestrami?
MJ: Mám je rád. Když jsme spolu, smějeme se. Je to jako bych s nimi byl někdo úplně jiný. Prostě si užíváme a mluvíme o starých časech. Nejsme spolu tak často, jak bych chtěl. Jsme příliš zaneprázdněni prací. Vždycky něco děláme. Když jsem já doma, Janet je na druhém konci světa. Když jsme Janet a já doma, mí bratři jsou pryč.

GG: Jsi rodinný typ? Co rád děláš se svou rodinou?
MJ: S mojí rodinou? S mými dětmi? Mám rád, když spolu sedíme, mluvíme ... Každý den chodíme na procházku. Sedíme třeba u jezera a hážeme kamínky do vody a prostě mluvíme.

GG: Co si myslíš, že je nejsilnější formou lásky, kterou může člověk poznat? Cítil jsi ji někdy?
MJ: Wow, no já myslím, že to je spíš věc názorů. Cítil jsem tu nejhlubší formu lásky? Nevím, jaká by byla ta nejhlubší ... (dlouhá pauza) ... to je zajímavá otázka ... (několikrát zopakuje otázku). Miluju své děti. Hrozně moc. Vždycky se jim podívám do očí a řeknu, že je ... to je ta nejdůležitější věc.

Snění

19. srpna 2011 v 15:36 Básničky
Čekáš tam na mě?
Počkej, já přijdu.
Chci jít za tebou do ráje,
za chvíli tam budu.
Jen co zavřu své oči,
budeš tam na mě čekat,
všechno se se mnou tak krásně točí,
ne, nebudu plakat.
Proč taky,
když budu blízko tebe,
vím, bude to jen na chvíli,
ale i tak to bude chvíle, na kterou nikdo z nás nezapomene.
Oděn ve zlatě,
a prstínky z vlasů,
přiblížím se k tobě
a budu obdivovat tvou neskutečnou krásu.
Co mi zaspíváš?
Copak mi zatančíš?
Jaké představy mám, dobře víš,
tak udělej to, o čem taky sníš!
Do mých očí mě pálí ranní slunce,
ne ještě neodcházej prosím,
jsme teprve na začátku a ne u konce,
alespoň chvíli ještě snít toužím.
Jaké to bude příště asi?
Budu ti čechrat tvé krásné vlasy?
Už aby večer byl,
a ty se mnou mé sny snil