Září 2011

projekt MIKEGASM

30. září 2011 v 7:33 Projekt MIKEGASM



Obdobie: HIStory
Klip/turné: HIStory world tour (oh lalá gold pants! :D )
Formát: Fotka, gif, PNG, video
Kategórie:

* a) Najvtipnejšia póza
* b) Najlepšia tanečná póza (huh,snáď sa chápeme :D Napr. Michael pri moonwalku, atď :) )
* c) Najsexy póza



"Zlaťáčkové" období je období, ve kterém je Michael nejvíc sexy. Na tom se asi shodneme všichni. Smějící seNevím čím to je, .... jestli tím zlatem? Mrkající
Čokoládka nám dala velice těžký úkol...mohla bych vybírat do nekonečna a stejně né a né si vybrat, a proto vám nabízím pár "tanečních čísel."Usmívající se








A s čím že pak to jdu do soutěže? Samozřejmě s možností C) NEJSEXY PÓZA....no uznejte samiMrkající






Umírám na lásku...

29. září 2011 v 17:12 Básničky
Kolik času uplynulo
a já pořád stejnou bolest cítím,
nic se ve mě nezměnilo,
tvé poselství šířit toužím.
V té ukrutné bolesti,
kdy umírám na lásku,
musím nacházet kousek radosti,
a v srdci najít útěchu.
Pořád se ptám - Proč?
Pořád na lásku umírám,
v hlavě mám stále ten známý kolotoč,
na tvé poselství nezapomínám.
A i když umírám na lásku,
nacházím vytoužený klid,
i přes tu hroznou zlobu,
jsem pochopila, že takhle to mělo být.
Ano na tvou lásku umírám,
a v srdci tě budu milovat stále,
všechny ty zrůdy proklínám,
ti, kteří nepochopili poselství Krále.
Byla jsem naštvaná na Boha,
a proč si tě vzal nechtěla pochopit,
ale vím, že má zloba,
by nikdy nenašla v duši klid.
Byla jsem sobecká,
mít tě tu, na tom jediném mi záleželo,
ale už jsem pochopila, že to zloba lidská,
bylo to, co nás navždy rozdělilo.
A i přesto, že na tvou lásku umírám,
jsem šťastná,
v sobě zvláštní klid mám,
protože vím, že tam nahoře mě můj anděl čeká.

M. Jackson

29. září 2011 v 6:53 Básničky
Tvé překrásné jméno "Michael" vybrala tvá babička,
stejně jako ty i ona se na nás dívá z nebíčka.
Obdivovals umění Michelangelovo i Leonarda Da Vinci,
byli to velcí umělci.
Tvá oblíbená barva byla červená a černá,
tvou slabostí byla čokoláda.
Tvá oblíbená hra byla Monopoly,
a bitva vodou naplněnými balónky.
Měl si strach z létání,
i ze smutku, kterého se člověk někdy neubrání.
Tvá hvězda zářila na chodníku slávy,
byl si umělec, kterého všichni znali.
Tvou předností byl smích a lidskost neskutečná,
byl si stělesněním dobra a lásky, která je věčná.

MÍT VÍRU..... tak tu teď musíme mít všichni

27. září 2011 v 21:24 Dokumenty, videa




MÍT VÍRU
Pokud budeš volat hlasitě
Dostane se to dovnitř
Skrz srdce tvého propadnutí
Až k tvé výmluvě
A můžeš říct, ta slova
Jako že chápeš
Ale síla je ve víře
Tak dej sám sobě šanci
protože můžeš
Vylézt na nejvyšší horu
Plavat v nejhlubším moři, hee,
Vše, co potřebuješ, je vůle, chtít to
A Uhh, trochu sebeúcty

Tak udrž víru
Nenechej nikoho aby Tě odstavil
Musíš vědět, kdy je dobré jít
Uskutečnit své sny
Až z toho důvodu,
Neztrácej víru, lásko, ano
protože je to jen
otázkou času
Kdy tvoje přesvědčení zvítězí
Věř v sebe
Bez ohledu na to, co ti to hodlá vzít
Můžeš být vítěz
Ale musíš si zachovat víru
... musíš vydržet bratře
Máš to
A když přemýšlíš o své víře
Dovede tě to domů
Na místo o kterém sníš
Když jsi sám
A můžeš se řídit
pocitem a ne náhodou
ale síla je ve víře
Tak dej sobě šanci
Vím, že se můžeš přeplavit přes vodu
Vznášet se po obloze, vysoko
A jakákoliv cesta, kterou půjdeš
tě tam dostane
když to zkusíš

Tak si zachovej víru
Nenech nikoho, aby tě stáhl dolů, bratře
Jen se podívej na výhru a svoje nohy
drž na zemi
Zachovej si víru, baby
Protože je to jen otázka času
Kdy tvoje přesvědčení zvítězí
Říkal jsem svému bratru jakdělat věci správně
zvednout hlavu a ukázat světu, že máš hrdost
Jít za tím, co chceš
Nenechat je, aby se ti postavili do cesty
Můžeš být vítěz
Ale musíš si zachovat víru

Máš to
Vím, že si udržíš víru
Znamená to nikdy se nevzdávej lásky
Ale ta síla má lásku která to udělá správně
Udělej to, udělej to správně
Tak udrž víru
Nenechej nikoho aby Tě odstavil
Musíš vědět, kdy je dobré jít
Uskutečnit své sny, odlepit se od země
Neztrácej víru baby, ano
Vzhledem k tomu, že je to jen otázkou času
Před tím,něž díky svému úsilí
Vyhraješ

Lepší je postavit se a chovat se jako
Že to chceš udělat správně
Nehraj si na hlupáka po zbytek tvého života
Pracuj na tom bratře
A jednoho dne to uděláš
Jdi si za tím co chceš
A nezapomeň na víru

Podívej se na sebe
Na to co děláš právě teď
Zastav se na minutu
Zkontroluj sám sebe
Urovnej svůj život
Ta jak chceš žít každý den
Dej sám sebe dohromady
Protože si potřebuješ zachovat víru
Ehm, ehm, ehm
Tak si zachovej víru
Nenech nikoho, aby tě stáhl dolů, bratře
Jen se podívej na výhru a svoje nohy
drž na zemi
Zachovej si víru, baby
Protože je to jen otázka času
Kdy tvoje přesvědčení zvítězí

Pozvedni svou mysli
Než ti do ní nafouká
Některé věci v životě
Je lepší nechat být
Běž si za tím co chceš
Nenechej aby se ti něco dostalo do cesty
Můžeš to uskutečnit
Ale musíš si udržet svou víru

Udrž si ji bratře
Ty si ji udržíš
Jo udrž víru
Udrž si ji sestro
Máš na to udržet si svou víru
Právě teď, teď

Ukážu ti můj bratře,
Jak tu věc udělat správně
Zvedni svou hlavu
A ukaž světu, že máš hrdost
Jdi si za tím, co chceš
Nenechej si nic vlézt do cesty
Můžeš být vítěz
Pokud se budeš držet víry

Urovnej sám sebe,
A dostaň mysl na cestu
Opráš svůj zadek
A získej zpět respekt sám k sobě
Znáte mě dost dlouho na to
Že víte,že já na nic nehraju
Vezmi si to, jako bys to chtěl
Ale musíš se držet své víry

Nenech nikoho aby tě odstavil
Jen se podívej na výhru a svoje nohy
drž na zemi
Neztrácej víru, lásko, ano
Protože je to jen otázka času
Kdy tvoje přesvědčení zvítězí

Ale až do onoho dne
Jak už jsem řekl si musíš
Udržet svou víru

R. Kelly o MJ

27. září 2011 v 7:44 Dokumenty, videa
"Když jsem uviděl na youtube video, jak Michael paří na moji písničku, vůbec jsem tomu nemohl uvěřit. Víte, vyhrál jsem spoustu cen a moje písničky se dostaly do různých koutů světa, ale nechápal jsem, co jsem dokázal, dokud jsem neuviděl Michaela Jacksona pařit na moji písničku. Pak jsme se s Michaelem bavili a on mi řekl, ať pro něj napíšu píseň jako Ignition, ale já mu řekl, že taková píseň je jako Thriller, neobjeví se dvakrát za sebou. Nebýt jeho, tak tu nejsem. Michael Jackson je pryč, a je to jako by náš hudební duch odešel s ním."
Zpěvák R. Kelly




Fotograf, který Michaela Jacksona fotil v Polsku

26. září 2011 v 9:36
"Nikdy jsem na podobném místě nebyl. Neuměl jsem si představit, čeho tam budu svědkem. Na začátku vše probíhalo jako jinde: přivítání, zvědavost, vzájemné zdvořilosti. Potom jsme přešli na oddělení. Michael požádal, aby ho doprovázely pouze nezbytně nutné osoby. Nechtěl kamery, novináře; chtěl být na malou chvíli blízko dětem, jejichž život visel doslova na vlásku. Ačkoliv očekáváni, byli jsme vetřelci. A najednou se stalo něco, díky čemuž jsem si uvědomil, proč byla tato návštěva pro Michaela nejdůležitější. Posadil se na nemocniční postel a objal nemocné, bezvlasé dítě. To, co jsem viděl v jeho očích rozhodně nebylo pouhým předstíráním. To nebyla hvězda, které si odškrtne návštěvu nemocnice, protože se to od něj žádá. On trpěl společně s tím dítětem, cítil s ním. V jisté chvíli vešel do pokoje, ve kterém ležel mladý chlapec. Nedokážu popsat výraz jeho tváře. Nadšení? Láska? Neschopnost uvěřit? Na skřínce u postele ležel sešit celý polepený fotkami Jacksona. Tyhle obrázky vystřižené z novin byly tak nějak špatně tištěné, nevýrazné. A náhle hrdina obrázků ze sešitu osobně vchází do pokoje nemocného chlapce. Je možné v takovéto chvíli myslet na focení? Z nemocnice vyšel Michael otřesený. Když jsem později mluvil s profesorem Kwiatkowskim, řekl mi: ´Víš, já jsem vlastně uviděl Jacksona jako člověka teprve v nemocnici Litewského. Tehdy, když poprosil, aby mohl s dětmi zůstat o samotě."


Zpátky

25. září 2011 v 16:07
Ahoooooj holky, tak jakpak jste se tady beze mně měly?
Já si víkend opravdu užila, ale musím říct, že doma je domaUsmívající se
Mooooc jsem se na vás těšila, takže se vracím zpět " do starých kolejí"Usmívající se






Jo Miku, temhle kráskám v sukních prostě nejde dolat, že? Usmívající seKéž bych byla jednou z nich...Zamračený

Dokument (2)

22. září 2011 v 13:34 Dokumenty, videa
Ahoj zlatíčka, na pár dní vás opouštím, tak doufám, že se tu beze mně budete mít krásně. Abych vám to čekání zpříjemnila, přináším vám další dokumentUsmívající se
Tak čauky, a uvidíme se v pondělíUsmívající sePááá







Michael Jackson, Carnegie Hall v New Yorku, jaro 2001

21. září 2011 v 6:37 Rozhovory, Proslovy
Proslov v Carnegie Hall

"Rád bych vás uvítal v Carnegie Hall, nejslavnějším koncertním sále na světě, abyste slyšeli zcela jiný druh hudby, vznešenější melodii. Je to věčná píseň.
Jsou dva druhy hudby, jedna přichází ze strun kytary, ta další ze strun srdce. Jeden zvuk přichází z komorního orchestru, druhý z tlukotu srdeční komory. Jeden vychází z nástroje z grafitu a dřeva, další z orgánu z masa a krve. Tahle vnešenější píseň, o které dnes večer mluvím, je více potěšující než noty nejnadanějších skladatelů, pohyblivější než pochodový orchestr, harmoničtější než tisíce hlasů spojených v hymnus a silnější než všechny perkusní nástroje světa dohromady. Ten sladký zvuk lásky.

Jen generaci nazpět jste tento zvuk mohli slyšet v každé části každého města. Byl to zvuk lásky, který se ozýval v obýváku, když se otec smál se svým synem a matka těšila malé nemluvně. Byl to zvuk lásky, který se ozýval z dětské literární klasiky, když rodiče dětem četli pohádky na dobrou noc. A byl to zvuk lásky, který se rozléhal během jejich hovorů u večeře. Mezi rodiči a dětmi, nejen jednou ročně u krocana s nádivkou, ale každý den pro lásku a prosperitu.

Bohužel, ten zvuk se stal ztracenou melodií, zapomenutým refrénem, prázdnou melodií a vše, co dnes namísto toho máme, je temnota a strašný hluk. Namísto povídání u večeře je tu hluk videoher. Namísto domácích úkolů tu je hlomoz večerních zpráv. A namísto pořádných rozhovorů mezi rodiči a dětmi o drogách a násilí je tady ohlušující zvuk ticha.

Kdo z nás by věřil, že zvuk hrajících si dětí bude nahrazen zvukem kulometů v našich školách. Že zvuk malých holčiček skákajících přes švihadlo bude zastíněn zběsilým ječením dětí uhýbajích kulkám. Přesto, namísto toho, abychom naše děti víc milovali, instalujeme ve školách detektory kovů. (´Pláče´, pozn. diváka, fanoušci volají: ´Milujeme tě´.)

Jsme slepí k faktu, že naše děti zuří nad lhostejností, pláčou nad přehlížením a hřmí nad zanedbáváním?

´Heal the Kids´ (nově založená organizace MJ, pozn.) je tady, aby s tím něco udělal, udělal změnu a zkusil pomoci dospělým a rodičům uvědomit si, že máme sílu změnit svět, ve kterém naše děti žijí. (potlesk) Jak kdysi řekl jeden moudrý člověk: ´Když ne my, tak kdo; když ne teď, tak kdy?´

Mí přátelé, se dvěma vlastními dětmi vím, co to znamená muset vyvážit požadavky rodiny a kariéry - a to ani nemluvím o hledání dívky, (fanoušci jásají) ačkoliv rabín Schmuley mi pořád říká, že mi najde perfektní ženu. (jásot) Má odpověd je: ´Pokud to nebude novinářka...´. (smích)

Ale tenhle výjimečný večer je o tom naučit se, jak pracovat s touto nezbytnou rovnováhou. Za tři týdny na Oxfordské univerzitě přednesu projev se silným náznakem na řešení vztahu rodič - dítě a ten projev vás určitě překvapí. Do té doby vám všem chci poděkovat za to, že jste přišli a projevili svou lásku. (potlesk) A chci také projevit několik výjimečných díků. Jsem velmi šťastný, že tu máme více než sto učitelů z New Yorku. (potlesk) Chci poděkovat Stevenu Shaunfeldovi, je to báječný, skvělý člověk. Všechno, co dělá pro ´Heal the Kids´ je fantastické.

Společně můžeme udělat změnu k lepšímu, společně můžeme léčit svět a udělat ho lepším. Bůh vám žehnej, všechny vás miluju.

Taky vás miluju (odpověď na volání fanoušků).

Chci vám poděkovat za účast. Opravdu doufám, že myšlenky dnes vyjádřené nás všechny budou inspirovat k tomu, abychom naše děti milovali celým svým srdcem a duší. Teď bych rád vyjádřil svůj dík našim účastníkům. Bůh vám všem žehnej a doufám, že vás uvidím v Oxfordu."

Videjko

20. září 2011 v 11:53 Dokumenty, videa
Když jsem se dívala na tohle video, koutky mi pořádně cukaly Usmívající semyslela jsem, že se chudák moderátor nedostane ke slovu, ale Michael si to patřičně užíval Usmívající se


Řekli o Michaelovi (3)

20. září 2011 v 8:10 Michaelovy citáty a citáty o něm


"Michael Jackson zapálil roznětku, která podnítila ducha tance v nás všech. Dal nám píseň a sladké melodie, které nikdy nezemřou. "
MC Hammer



"Nikdo ho nikdy nenahradí. Byl to takový unikátní a neuvěřitelný umělec. Je těžké najít slova, popsat jak úžasný člověk na světě Michael Jackson byl ."
Sune Rose Wagner




"Jsem velmi smutný. Nikdo ho nebude moci nahradit . Ale vím, že jeho světlo vycházející z jeviště bude žít s námi všemi, kteří ho viděli, takového jaký byl a vždy bude velkým učitelem, čistá hudební inspirace. "
Ricky Martin


Bodyguard Zdeněk Zahradník

19. září 2011 v 14:06
Bodyguard Zdeněk Zahradník: Michael Jackson mi dal tu největší důvěru

Týden před 7. září 1996 přiletěl do Prahy Serge Grimaux - promotér Jacksonova evropského turné HIStory, které startovalo v Praze. "Zavolal mi a řekl: Je to na tobě! Budeš ho chránit. Já mu namítal, že na to mohu mít jenom 10 lidí! A to je málo. On prý, že to stačí. Ale nestačilo. Tehdy ta paráda byla na 50 bodyguardů, ne-li víc. Ale vzal jsem to," popisuje Zahradník, který vzápětí dostal »velký« úkol: Sehnat pro krále popu veliké bílé paraple.
"A to byl problém. Všechny ty obrovské deštníky měly nápisy. Tři dny mi trvalo, než jsem ho sehnal," svěřuje Zahradník. Když ho vítězoslavně na letiště přivezl, Jacksonův tajemník Wayne s ním šel pro krále popu za vřavy šílících fanoušků do letadla. Netrvalo ani minutu a božský Michael si to už pod deštníkem štrádoval k černému renaultu s neprůstřelnými skly.

Hrál si v hračkářství

Před koncertem na Letenské pláni měl Jackson čtyři dny volna. První den si prohlédl Hradčany, byl na audienci i u Václava Havla, zkontroloval svoji sochu v nadživotní velikosti na Letné, a chtěl do hračkářství.

"Jeli jsme do Myšáka Plyšáka na Letné. Prosil jsem tehdejšího ředitele policie Charváta, ať pomůže, že to bude masakr. Vykašlal se na to," vzpomíná Zahradník. Michael v tehdejším největším světě hraček vydržel 45 minut. "Byla tam jedna maminka s malým chlapečkem. Michael si s ním půl hodiny pouštěl takové malé autíčko na setrvačník. Za tu dobu způsobil venku dopravní kolaps. Lidé se shromažďovali před hračkářstvím, auta jezdila v protisměru a tramvaje díky davům lidí stály. Volal jsem policii Prahy 7, aby pomohli. Poslali jednoho malého dopraváka," popisuje Zahradník.


Výloha nápor nevydržela

A když Jackson navštívil knihkupectví na Můstku, byl to prý ještě větší masakr. "Během dvou minut se před obchodem shromáždilo snad pět tisíc lidí. To už jsem měl strach. Ani moji kluci, z nichž každý měl dva metry a vážil 160 kilo, to nezvládli. Dav vymlátil výlohu."

Zahradník také vzpomíná, jak Jackson jednou opouštěl hotel InterContinental. "Po každé straně jeho vozu museli klusat tři moji kluci. Byl to nářez. Ten dav v Pařížské ulici byl rychlejší, než kolona aut. Jacksona v tom autě málem sešrotovali," popisuje Zahradník s tím, že v tom šílenství ošklivě pošlapali jednoho mladíka.

"Pomoc policie jsem tehdy velmi potřeboval," zdůrazňuje Zahradník a vzpomíná, jak byl tehdy kvůli její neschopnosti tahán po výsleších. "Jacksonova kolona při jednom výjezdu přejela jednomu policistovi achilovku. Musel jsem potom chodit na výslechy a vysvětlovat, že to nebyli moji lidé a že kdyby mi policie pomáhala, nestalo by se to." K incidentu došlo, když jel Jackson do Železné ulice nakupovat loutky. "Tam to bylo hodně špatné. Ulice to je uzoučká a já měl co dělat, abych ho z toho krámu vytáhl," říká Zahradník.


V Motole přestali operovat

S Jacksnem navštívil i dva dětské domovy a nemocnici v Motole. "Když jsme jeli do Motola, měl jsem kufry dvou jaguárů až po okraj nacpané plyšáky. A když jsme vešli do nemocnice, připadalo mi, že snad přestali i operovat. Chodby byly najednou plné nejenom pacientů, ale i bílých plášťů. Doslova pohroma. Musel jsem chytit Jacksona za ruku a naskočit s ním rychle do výtahu a pak do auta. Jeho lidé potom museli na zkoušku na Letnou dorazit taxíkem," vzpomíná Zahradník.

Protože šlo o zahajovací koncert, do Prahy se na Jacksona sjeli i lidé ze všech evropských poboček Sony Music, která Jacksonovi vydávala desky. Zahradník a jeho 10 bodyguardů měli tedy ve finále na starosti 600 lidí včetně Jacksona a arabského sedmnáctiletého prince, pro kterého z Ruzyně vyslal svůj boeing.

"Ptal jsem se, jestli si mám z Německa nechat dovézt 20 aut, že to nemůžeme jinak zvládnout. Wayne mi říkal, že ne. Potom ale v ten poslední den chtěl dalších pět aut. Nešlo to. Wayne mi potom přišel říct, že Michael je smutnej a nechápe, proč mu nechci vyhovět," vzpomíná Zahradník.


Tichý a vyplašený

Zdeněk Zahradník krále popu poznal jako plachého, a skromného člověka. "Přitom to byla největší světová megastar. ze všeho neuvěřitelně vyplašenej a moc toho nenamluvil. Za těch pár dnů jsme spolu prohodili opravdu jenom pár vět," říká Zahradník, kterému Jackson dal veškerou důvěru. "Takovou jsem dodnes už od nikoho nedostal. Řekl mi: Věřím ti, v Praze se vyznáš. Budeme jezdit za tebou." To byla pro Zahradníka velká poklona.


" Když tu byla Tina Turner, její bodyguard mi pomalu říkal, že mám volant držet oběma rukama," váží si Zahradník Jacksonovy důvěry a dodává: "Jsem rád, že jsem měl s Michaelem Jacksonem tu čest. A pochopil jsem také okamžitě, že Jacksona už nikdo nikdy nepředčí. Protože, jestliže někdo na světě nevěděl, jak se jmenuje americký prezident, celá zeměkoule věděla, kdo je Michael Jackson. I to nejmenší dítě v zemi třetího světa v Etiopii. Je to velká škoda, co se stalo. Zbyly mi po něm nezapomenutelné vzpomínky, podpis na fotce a ten bílý deštník, který si u mne zapomněl v kufru."


Sny

18. září 2011 v 21:42 Básničky

Sny jsou nejlepší únik od reality,
sny, ve kterých jsi jenom ty.
Snít jde tak krásně a lehce,
v mých snech ti dávám a i ty mi dáváš své srdce.
Sny o tobě si každou noc nechávám zdát,
sny, ve kterých mi říkáš: " Mám tě rád."
Sny, které mě pohladí a mou duši zahřeje,
sny, ve kterých jsem se s tebou dostala do ráje.
Sny, ve kterých jsem jenom ty a já,
to všechno se mi krásně zdá.




Řekli o Michaelovi (2)

17. září 2011 v 6:35 Michaelovy citáty a citáty o něm


"Byl skutečným darem a bylo velmi málo takových, kteří ovlivnili svět tak, jako on." prezident americké Národní akademie nahrávacích umění a věd Neil Portnow


"Zastupuji zde miliony fanoušků po celém světě, kteří vyrůstali při poslechu Michaela, jejichž Michael na dálku inspiroval a miloval. Naučil nás věřit si. ... Michael byl největší hvězda na zemi."
zpeváčka a herečka Queen Latifah


"Když předvedl svůj" moonwalk ", byl jsem šokován. Bylo to zázračné. Michael Jackson vyletěl na orbitu a nikdy z ní nesestoupil. I když to skončilo příliš brzy, Michaelův život byl nádherný."
zakladatel Motown Records Berry Gordy
"Michael byl moje osobní láska. Milovaná součást mého života ..."
Diana Ross


Jak jste všímavé?:-))

15. září 2011 v 21:22 Dokumenty, videa
Zlatíčka na tohle videjko mě přivedla jedna hodná dušička a i já se s vámi chci o něj podělit. Na tom videu je něco zvláštního. Jestlipak poznáte proč se Michael červenal?Usmívající se Já na to hned nepřišla, až díky nápovědě anoUsmívající se Jelikož jsem hodná, tak vám také jednu dám..... pozorně koukejte po první minutěUsmívající se

Tak holky zaostřete a jedéééém


Řekli o Michaelovi (1)

15. září 2011 v 6:28 Michaelovy citáty a citáty o něm

"Michael, když si nás opustil, část ze mě odešla s tebou. ... Budu navždy vzpomínat na dobré časy, zpívání, tanec, smích. ... Nikdy nepochopíme, co si vytrpěl ... byl souzen, zesměšňován. Kolik bolesti může snést jeden člověk? Možná teď, Michael, tě nechají na pokoji. "
Marlon Jackson


"Michael vždy věděl, že se mnou může počítat. ... Bylo mezi námi pouto. Možná to bylo tím, že jsme oba věděli, jaké je to být od velmi, velmi mladého věku v záři reflektorů. Zvykla jsem si ho dobírat, že 'Já jsem začala, když jsem měla 11 měsíců. Ty jsi flákač. Kolik jsi měl, pět le? Oba jsme museli velmi brzy dospět, ale když jsme byli spolu, byli jsme dvě malé děti, které se bavili. ... MJov smích byl ten nejsladší a nejčistší, jaký jsem kdy poznala. "
herečka Brooke Shields


"Často ho označovali za Krále, ale Michael, kterého jsem znala, mi spíše připomínal Malého Prince."
herečka Brooke Shields

"Z Michaelových dospívajících fanoušků vyrostly dospělí 40-letí lidé, kterým nedělalo problém zvolit za prezidenta Spojených států amerických barevného muže. To udělal Michael. Michael nás naučil navzájem se milovat. Michael nás naučil stát při sobě."
Reverend Al Sharpton



ROZHOVOR EBONY JET, listopad 2007

14. září 2011 v 10:45 Rozhovory, Proslovy
Jak to vlastně celé začalo?

Motown připravoval film Čaroděj ze země Oz a Quincy Jones byl muž, který tam dělal muziku. Už jsem o něm předtím slyšel, protože můj otec kupoval jazzová alba a Quincy dělal jazzovou muziku. Během natáčení toho filmu jsme se docela sblížili. Pomohl mi porozumět různým věcem, byl pro mě jako otec. Po tom natáčení jsem mu zavolal, a víte, byl jsem strašně ostýchavý, hlavně tenkrát - někdy jsem se ani nedíval na lidi, když se mnou mluvili. Nedělám si legraci. Řekl jsem mu, že chci udělat album. Zeptal jsem se, jestli zná někoho, kdo by ho mohl produkovat. On se chvíli zamyslel a řekl - proč to nenecháš udělat mě? A já se sám sebe zeptal, jakto, že jsem na to nepřišel sám? Možná proto, že on byl pro mě něco jako otec,. Takže když to řekl, já se zmohl jen na: "Wow, to by bylo skvělé!". Na práci s Quincym je dobré to, že vás nechá dělat co chcete. Nemluví vám do toho. Pak se k nám přidal ještě Rod Temperton, který přijel z Německa, a který přišel na melodii písně Rock with you. Kdykoliv Rod něco navrhl, já jsem něco navrhl. Byl to takový malý přátelský souboj. Moc rád takhle pracuji. Někde jsem četl, že když Walt Disney dělal film Bambi, postavil doprostřed pokoje malou figurku jelena a nechal animátory, aby se předháněli ve stylu kreslení. Kdokoliv vymyslel nějaký zajímavý efekt, toho Walt vybral. Takže kdykoliv Rod s něčím přišel, já jsem taky něco navrhl a tak to pořád pokračovalo. Vyrobili jsme to skvělé album.



Po Off the wall, na jaře roku 1982 jsi šel zpět do studia, abys začal nahrávat Thriller.

Z Off the wall jsme měli čtyři n. 1 hity - Don´t stop till you get enough, Rock with you, She´s out of my life a Working day and night a byli jsme nominováni na Grammy. Mě to ale nestačilo, chtěl jsem dělat více, dokázat více, dát do toho celou duši.



Byla to pro tebe doba změn?

Kompletní. Odmalička jsem studoval kompozice písní, třeba Čajkovského, který mě hodně ovlivnil. Pokud se podíváte na desku jako Louskáček, každá píseň je hit, každá z nich. Začal jsem si říkat - proč by takové nemohlo být i popové album? Lidé dělali alba, kde byl jeden hit a ostatní jen béčkové písně. Říkali jim prostě "písně z alba" a jí si říkal - proč by každá píseň z alba neměla být hit? To byl můj cíl pro další album. To byl ten nápad. Pracoval jsem na tom hodně těžce.



Takže ten kreativní proces byl plánovaný nebo jsi ho nechal jen tak plynout….

Byl úmyslný. I přesto, že to přišlo samo od sebe. Jak se jednou dostaví tvořivost, začnou se dít zázraky. A podílet se na tom s těmi skvělými lidmi bylo úžasné.

Quincy mě nazývá Smelly (překlad: páchnoucí) a Steven Spielberg taky. Tenkrát jsem vůbec nemluvil sprostě. Dnes se někdy neudržím, ale tenkrát jsem ze sebe nevypustil jediné sprosté slovo, takže jsem říkal - to je ale páchnoucí song, když jsem myslel, že je nějaká píseň naprosto skvělá a dokonalá. A od té doby se to se mnou veze.

Ale ano, práce s Quincym byla úžasná. Nechá vás pracovat a dělat své věci a promluví, pokud má opravdu co říci a dodá do hudby nový element. Slyší skoro neslyšitelné věci. Třeba do Billie Jean jsmě měli dodat jednu basovou linku, zároveň melodii a celou kompozici. A on přidá vždycky něco navíc…. Pracovali jsme na nějaké písni a pak jsme jeli k němu, kde jsme si ji poslechli. A on mi vždycky říkal: "Smelly, nechej tu píseň, aby k tobě mluvila. Pokud ta píseň ještě něco potřebuje, tak ti to řekne." Naučil jsem se na to takto pohlížet. Abyste byli dobří spisovatelé, nemusíte se orientovat jen na dokonalé psaní. Musíte tomu dodat něco navíc. Nechat Boha vstoupit. Když napíše něco, o čem vím, že je správné, kleknu si a děkuji Bohu.



Kdy naposledy ses takto cítil?

Nedávno. Stále píšu. Když cítíš, že je něco správně, je to jako těhotenství - dojme tě to, cítíš, že z tebe chce něco ven - a pak se to stane! Je to jako exploze něčeho krásného, je to vesmír, ve kterém se můžete procházet s 12 notami.



(Michael teď poslouchá rannou verzi Billie Jean na iPhone)



Když tvořím nějakou píseň, dělám vždy hrubou verzi, abych si mohl poslechnout refrén. Když se mi líbí píseň už v této fázi, vím, že bude fungovat. Dělám to samé u každé písně. Melodie je nejdůležitější. Pokud se mě osobně melodie líbí, přejdu k dalšímu kroku. Když se podíváte na píseň Billie Jean, ta basová linka je v té písni hlavní, je jako hlavní postava díla. Když tvoříte 4 hlavní basové linky, je to jako byste měli 4 postavy. Je to hodně práce.



Další velký moment bylo vystoupení Motown 25…

Když jsem dával dohromady píseň Beat it, z nějakého důvodu jsem byl ve studiích v Motownu, i když jsem tu společnost už dávno předtím opustil. Berry Gordy za mnou přišel a zeptal se mě, jestli bych se nezúčastnil show a já mu řekl ne. Prostě ne. Soustředil jsem se na Thriller a na práci. Berry mě ale pořád žádal, a tak jsem mu řekl, že to udělám jen tehdy, nechají-li mě zahrát i píseň, která není z Motownu. On se zeptal - a jakou? A já na to - Billie Jean. A on souhlasil. Takže jsem šel připravit show, vybral písně a medley, které jsme dělali s bratry. A nejen to, soustředil jsem se i na práci s kamerou a úhly, jakými nás budou zabírat. Řídím všechno co dělám. Vždy mám 5, 6 kamer. Jakékoliv vystoupení, které dělám, musí být správně zabrané. Pokud není, lidé to neuvidí. Je to to nejsobečtější médium. Filmuješ jen to, co chceš, aby lidé viděli, kdy by to měli vidět a jakým způsobem. Tvoříš celý ten dojem, který pak dále prezentuješ. Já vím, co chci vidět. Vím, co chci dát publiku. Chci zachytit emoce takové, jaké opravdu byly.



Jak dlouho jste vytvářeli všechno toto?

Odmalička s mými bratry. Když jsem byl malý, otec mi říkával: "Ukaž jim, Michaeli. Ukaž jim to!"



Bratři nikdy nežárlili?

Nikdy to nedali najevo, ale muselo to pro ně být těžké. Já nikdy nedostal během zkoušky nebo natáčení (směje se), ale potom šlo do tuhého. Můj otec s námi zkoušel s opaskem v ruce. Nemohli jste si dovolit udělat chybu. Můj otec byl génius, co se týče všeho toho, co nás naučil - jak pracovat s obecenstvem, jak předcházet věcem, nikdy nedat najevo před obecenstvem, že trpíte. Na tohle byl opravdu odborník.



Tehdy ses naučil, že je potřeba zabývat se i věcmi kolem muziky, ne jen muzikou samotnou?

Jistě. Hodně jsem se toho od mého otce naučil. Jako mladý měl kapelu jménem Falcons. Chodili k nám a hráli spolu. Černoši tohle dělají - ostaví nábytek, pustí hudbu a tancuje se. Tohle jsem měl opravdu rád.



Dělají to i tvoje děti?

Někdy jen pro mě, ale jinak se stydí.



Jak těžké bylo pro tebe dostat se na MTV, když tehdy MTV nehrála černé umělce?

Řekli, že černochy nehrajou a to mi zlomilo srdce, ale zároveň jsem si řekl, že bych s tím měl něco udělat. Nemám rád, když mě lidi ignorují. Nejdřív řekli, že Billie Jean nebudou hrát, ale když ji konečně zahráli, začali lámat rekordy a prosili o cokoliv, co jim můžeme poskytnout. Pak přišel Prince a dveře se otevřely i pro jiné umělce. Mnohokrát za mnou pak přišli a říkali: "Michaeli, kdybys tu nebyl ty, nebyla by tu MTV." Tehdy to ale neslyšeli a nevěděli. Já chci věřit tomu, že to nebyla zlomyslnost. (směje se)



Ano, to byl opravdu počátek moderních videoklipů.

Když jsme se koukali na MTV, můj bratr Jackie řekl - a to nikdy nezapomenu - Michaeli, musíš se podívat na tuhle stanici. To je ten nejlepší nápad, muzika 24 hodin v kuse. Koukali jsme na to a já si říkal, že by bylo fajn tomu dodat i nějakou zábavu, příběh, více tance… Mělo by to mít příběh - začátek, prostředek a konec, takže by se mohli lidé těšit na to, co přijde. Tehdy jsem začal experimentovat s písněmi Thriller, The way you make me feel, Bad a Smooth criminal.



Co si myslíš o hudbě, která se hraje dnes?

Je na křižovatce a děje se hodně změn. Lidé jsou zmatení a čekají, co se stane. Jak se bude distribuovat a prodávat muzika. Internet to všechno změnil, protože je tak mocný. Celý svět sedí u počítače. Odpovědí na to by měla být prostě skvělá muzika. Lidé ji pořád hledají. Není to žádná hudební revoluce, ale jakmile se objeví dobrá hudba, lidé ji chtějí a udělají pro to hodně. Před Thrillerem to bylo to samé. Cokoliv se stane, stane se.



Kdo tě zaujal?

Zpěvák Ne-Yo, ale ten má v sobě i kousek mne. To se mi na něm líbí. Můžu říci, že je to chlapík, který rozumí psaní hudby…



Pracuješ s těmito mladými umělci?

Jistě. Pokud slyším dobrou písničku, nezajímá mě, jestli ji dodal pošťák nebo uklizečka. Ty nejúžasnější nápady chodí od normálních lidí, kteří prostě jen podotknou - proč neuděláš tohle a tohle. Chris Brown je skvělý, Akon taky.

Já osobně chci dělat hudbu, která inspiruje další generace. Chci, aby se s tím, co vytvořím, dále pracovalo. Už Michelangelo říkal, že tvořitel odejde, ale jeho dílo tu zůstane.



Jaké je to vědět, že jsi změnil historii. Přemýšlíš nad tím?

Hodně nad tím přemýšlím. Jsem pyšný na to, že jsem pomohl otevřít různé dveře. Všechna ta turné, cestování po světě - vidíte, jaký vliv hudba má. Když se rozhlédnete z pódia na stadion, kam až dohlédnete vidíte lidi Je to ten nejnádhernější pocit, ale přichází s bolestí. Stojí za tím hodně bolesti.



Jakto?

Když jste na vrcholu, lidé se vás snaží sesadit, jdou po vás. Ale já se cítím vděčný za všechny mé úspěchy, všechny ty první příčky, velké alba - jsem vděčný. Jsem ten stejný člověk, který seděl u nás na gauči a poslouchal otce pískat si na hudbu Raye Charlese. Moje matka mě budila i ve 3 ráno, abych viděl Jamese Browna v televizi. Koukal jsem a říkal jsem si, že právě tohle chci dělat.



Co teď můžeme očekávat od Michaela Jacksona?

Hodně píšu a jsem skoro celé dny ve studiu. Když tenkrát přišel do módy rap, říkal jsem si, že je fajn, že má i nějakou melodii, protože ne všichni mluví anglicky (směje se) Když máte melodii, nejste limitováni jazykem, každý si ji může notovat, ať je z Francie nebo Dálného východu.



Je ti skoro 50 let. Myslíš, že tohle budeš dělat i v 80 letech?

Ne. Nechci jít ve stejných stopách jako James Brown nebo Jackie Wilson. Přál bych si, aby tehdy James zpomalil, relaxoval. Asi by tu ještě byl mezi námi.



Pojedeš zase na turné?

Dlouhé turné mě už nezajímají. Ale co mám na turné rád je, že zlepšuje vaše dovednosti. Jako herci na Broadwayi se neustále svou prací zlepšují. Trvá mnoho let, než se z člověka stane skvělý umělec. Léta. Nemůžete kohokoliv postavit doprostřed pódia a očekávat výkon. Je to ve vašem sebemenším pohybu, jak hýbete rukou, jak přistupujete k mikrofonu - a diváci to ví.

Stevie Wonder je můj hudební učitel. Musím ho tu zmínit. Říkal jsem si tehdy, že chci více psát. Pozoroval jsem zkušenější lidi při psaní písní. Když jsem byl s Jackson 5, vždycky nám napsali píseň a chtěli, abychom přijeli a zkusili ji. Já z toho byl zklamaný, protože to byla už hotová věc a já chtěl vidět, jak ji tvoří. Chtěl jsem to zažít. Takže Stevie Wonder mě nechal tomu nahlédnout. Byl jsem jako moucha na zdi. Byl jsem u toho, když vznikly Songs in the key of life. Seděl jsem s Marvinem Gayem a jen…. A tohle byli lidé, kteří k nám chodili na návštěvu a hráli basketbal s mými bratry celý víkend. Vždycky jsme měli takové lidi kolem sebe. Takže, pokud můžete být u vniku písně od úplného začátku, je to perfektní.



Pohybuješ se po celém světě. Jak dnes vidíš svět?

Znepokojuje mě globální oteplování. Věděl jsem, že to přijde a doufal jsem, že si to lidé uvědomí dříve. Ale nikdy není pozdě. Je to jako ujíždějící vlak. Pokud se nezastavíme, už nikdy to nezískáme zpět. Musíme jednat teď. To jsem se snažil říci ve svých písních, jako Earth song nebo We are the world. Vzbudit povědomí o těhle věcech. Přál bych si, aby lidé lépe poslouchali.



Co si myslíš o následujících prezidentských volbách? Hilary nebo Barack?

Abych řekl pravdu, vůbec to nesleduji. Vyrůstal jsem tak. Učili mě, že člověk nemůže změnit chod světa. Ani oni to nedokážou. Je to něco, co nás přerůstá. Nemáme kontrolu nad zemí - může se třást. Nemáme kontrolu nad oceány - můžou přijít tsunami. Nemáme kontrolu nad nebem a bouřkami. Všichni jsme v Božích rukách a měli bychom si to uvědomit. Chtěl bych, aby lidé více dělali pro děti. Pomáhali. To by bylo skvělé, ne?



Když mluvíš o dětech, ty sám jsi otec. Jak se liší Michael od toho Michaela před 25 lety?

Tamten Michael je pravděpodobně úplně stejný jako ten Michael dnes. Chtěl jsem nejdřív dosáhnout určitých úspěchů, ale vždycky mě poháněla myšlenka, že chci mít rodinu a děti. Užívám si to.



Jak reaguješ na všechny ty věci, které o tobě píší v tisku? Jak se cítíš?

Vůbec tomu nevěnuji pozornost. Obvykle se to vůbec nezakládá na skutečnosti. Je to mýtus. Ten chlapík, ke kterému se nedostanete. Každé sousedství má takového člověka. Když ho nepoznáte, začnete si vymýšlet. Lidé jsou někdy šílení.

Já chci jen dělat skvělou muziku. Poté, co jsem tehdy odehrál Motown 25, stala se jedna věc, na kterou nikdy nezapomenu. Byl tam Marvin Gaye a Temptations a Smokey Robinson, taky mí bratři a všichni mě objímali, líbali. Richard Pryor ke mně přišel a tiše mi řekl do ucha: "To bylo to nejúžasnější představení, které jsem kdy viděl". To byla moje odměna. Všechny ty lidi jsem jako malý poslouchal a byly to moje vzory, a ti samí lidé mě teď obdivovali. Na další den mi volal Fred Astaire a řekl mi: "Včera jsem se na tebe díval, nahrál jsem si to a dneska ráno jsem na to zase koukal. Sakra, ty se ale umíš hýbat!" Kdykoliv jsem pak Freda viděl, dělal takový pohyb prsty na ruce jako při moonwalku. Víš, já si pamatuju jasně, jak jsem po tom představení byl nešťastný a nespokojený, protože jsem nezatančil tak, jak jsem chtěl. Bylo tam jedno malé židovské dítě v krásném obleku, koukalo na mě a zeptalo se: "Kdo tě to naučil?" (směje se). A já řekl: "Bůh… a taky hodně nacvičování."