Listopad 2011

21. kapitola - Srdci neporučíš

30. listopadu 2011 v 20:11 Povídky - příběhy
21. kapitola

Když bylo Paris víc než rok a Princovi čtyři Michael měl pro mě překvapení v podobě romantického víkendu v Rakousku v Best Wellness Hotels Austria. Podával mi dvě poukázky, když jsem dojídala svou večeři....." Ale Michaeli, to přeci nejde, co děti. Nemůžeme je...."......nestačila jsem větu ani doříct......" Ale to víš, že můžeme. S mojí a tvojí mámou jsem všechno zařídil. Na víkend přijedou děti pohlídat.....No tak co ten ustarašený výraz?"......žmoulala jsem v ruce stále poukázky a nevěděla, co na to říct. Ta představa se mi sice neskutečně líbila, ale....." Když já nevím Miku. Ta představa být s tebou o samotě se mi šíleně moc líbí, ale já bez dětí nebyla ani minutu. Nevím, jestli to bez nich vydržím."........." Ničeho se neboj Alex. Slibuji ti, že o děti bude postaráno. Budou v tom nejlepším pořádku. Jejich babičky nedovolí, aby se jim něco stalo.".....Díky jeho úsměvu jsem pochopila, že se nic nemůže stát. Jsou to přece jen dva dny a na druhou stranu si s Mikem tenhle výlet zasloužíme. Když jsem si představovala jak budeme společně relaxovat, a mít celý víkend jen pro sebe, neskutečně jsem se těšila....


....................
Hotel byl překrásný a luxus pokojů mě doslova učárila. Už jsem se nemohla dočkat až se ponořím do světa plných zážitků a romantiky. Termální lázně, masáže, sauny.....byly spojeny proskleným tzv. "Mostem smyslů" a já věděla, že se tu s Mikem budeme cítit královsky.
Náš pokoj byl stylově zařízený s whirlpoolem, sprchou, velkou vanou,překrásnou postelí a nádhernou terasou, která byla poseta květinami. Hned potom co jsme vybalili své věci šli jsme se podívat po okolí. Kromě V.I.P hostů jsme v celém hotelu byli sami a takže světla zvídavých fotoaparátů nám snad nehrozí, i když ty si Michaela najdou všude....

" Michaeli je to tady překrásné. Byl to skvělý nápad, děkuji za to, že si mě sem vzal.".......zrovna jsme seděli na terase a já byla k němu přitisknutá a hladila ho po vlasech a s úsměvem na tváři jsem se dívala do slunce jehož paprsky mě hřály na tvářích......" Lásko slibuji, že tenhle víkend bude patřit k těm nejhezčím v životě."...........a opravdu to tak bylo. Užívali jsme si relaxsačních masážích, sauny, kterou jsme měli jen pro sebe. Zahaleni v ručníku jsme se k sobě tiskli a vychtnávali tyhle okamžiky.
Poslední večer nechal Michael pro nás připravit romantickou večeři na pokoji.Při světlu svíček jsme se nechali unášet tanečními kroky. Nahla jsem se k němu a do ucha mu pošeptala........" Chci se s tebou milovat Michaeli."........spoutal mé rty vášnivým polibkem......." Po ničem jiném netoužím Alex"......Zabořil prsty do jejich vlasů a přitom ji nepřestával líbat. V jejim polibku se mísila láska, vášeň, touha...vzájemně se začali svlékat, jeho nedočkavé ruce hladily její roztoužené tělo. Vzal ji do náruče a zanesl do koupelny. Pustil kohoutek, nalil pár kapek vonného oleje do vany a společně se ponořili do mýdlových bublin, kde ve svých hrádkách pokračovali. Začal ji masírovat šíji, zasténala touhou a blahem......." Miku to je tak příjemný.".........rukou setřel pěnu z jejího krku, na který ji začal líbat. Když se dostal k ušnímu lalůčku nežně jí do něj kousnul. Slastným hlasem zašeptal........" a to není ještě všechno, miláčku.".....přitiskl si jí k sobě blíž, aby se dostal mezi její stehna. Pamalinku do ní vztoupil. Každý jeho pohyb byl prosycený láskou a nedočkavostí. Nazvedávala své boky a přizpůsobila se jeho pravidelnému rytmu. Začínal zrychlovat a ona ho v sobě cítila pevněji a hloběji. Zaklonila hlavu, Michael ji dal polibek na ohryzek. Oba slastně zasténali s blížícím se vyvrcholením....


...........
Před odletem jsme nakoupili nějaké dárky pro děti a směřovali k našemu domovu za svou rodinou. Byl to nádherný víkend. Cítila jsem se šťastná a milovaná mužem, který je tím nejbáječnějším človíčkem na světě. Nejen mou životní láskou, ale zároveň inspirací, která se nedotkla jen mě, ale lídí celého světa. Získal si mě pro svou něžnou duši, pro lásku, kterou rozdává po celém světě, pro svou humanitní činnost......Michael je ten největší anděl, který žije na této planetě a pro mě je velkou ctí, že jsem získala právě jeho srdce......

Malý Prince nám přicupital na proti a nepřestával nás objímat. Paris natahovala své malinkaté ručičky k tatínkovi, aby jí pochoval a přitom neztrácela svůj blažený úsměv, který měla vždy, když ho uviděla. Sedli jsme si na zem ke krbu, ve kterém před chvílí Michael zatopil a dětem jsme rozdali jejich nové hračky. Společně s nimi jsme si hráli až samou unaveností oba usnuli.
Zanesli jsme je do jejich postýlek a chvilinku je pozorovali. Michael mě k sobě přitiskl a obejmul mou paži......" Alex děkuji za tak krásné děti, za to, že jsi. Za to, že tě mám.".... Chvíli se odmlčel. Pak vzal mé ruce do svých dlaní a něžně se slzami v očích se na mě podíval....."Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jak mokrý kousek mýdla.Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se ji držet lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tance, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.".........pohladila jsem ho po jeho překrásné tváři....." Děkuji Bohu, že mi Tě připltl do cesty.".........naše rty se spoutaly v jeden něžný a láskyplný polibek....


20. kapitola - Srdci neporučíš

30. listopadu 2011 v 7:11 Povídky - příběhy
20. kapitola

Náš synáček oslavil své třetí narozeniny a my v následujících dnech čekali narození našeho druhého děťátka. Podle ultrazvuku by jsme měli mít holčičku a my jsme se ji už nemohli dočkat. Za poslední tři roky se toho moc nezměnilo, až na bulvární plátky, které Michael nepřestával plnit, ale tohle jsme se snažili co nejvíce házet za hlavu. Jedna věc se přece jen změnila a to, že Michael připravuje své nové album, které by mělo vyjít v říjnu 2001, ale na jeho "zrozrní" teprve usilovně pracuje. Michael je perfekcionista a bez své práce a hudby nevydrží být ani minutu. Jak říká...."Nestačí mi dojít k hranicím svých možností, vždycky se snažím svoje meze ještě posunout.Je to nádherný pocit, když dokážu víc, než na co jsem si původně troufal."......milovala jsem to, s jakou láskou a něžností v hlase mluvil o své práci...

Michael
Dnes v noci za námi do postele vklouzl malý Prince. Někdy míval noční můry, ale když se propletl k nám do postele zachumlal se pod deku cítil se v bezpečí. Ráno jsem se vzbudil dřív, když oba ještě s Alex spali, vypadal jak andílek a já na něj byl neskutečně hrdý. Dal jsem si sprchu a šel těm mým zlatíčkám připravit snídani...

V kuchyni jsem hledal mísu, abych mohl připravit těsto na palačinky. Vářívám docela často a rád a dnes jsem si dával opravdu záležet. Potom, co jsem usmažil palačinky natřel jsem je jahodovým džemem a z čokoládové polevy vytvořil srdce, do kterých jsem napsal Alexino a Princovo jméno jsem je zanesl do ložnice. Vůně palačinek se linula celým domem a ta je probudila. Prince si svými malinkatými ručičkami protřel svá ospalá očička a zívl div nás nespolkl.......
" Tatííí.".....skočil Mikovi do náruče........" Ty jsi pro mě a pro maminku připravil snídani?".......přikývl......" Lásko to vypadá úžasně a ty srdíčka....ty jsi prostě dokonalý.".....olízla jsem si prst od čokolády a Mikovi vlepila polibek. Ten nás pozoroval jak s Princem baštíme a dělají se nám boule za ušima. Užívala jsem si tyhle naše ranní radovánky, jenže jsem náhle ucítila tlak v podbřišku......" Michaeli?!"........." Ano lásko?... Lásko, co se děje, jsi nějaká bledá, je ti špatně?".........zhluboka jsem se nadechla....."Ne, jen malá Paris chce jít na svět."
I u druhého porodu Michael nechyběl. Byl mi oporou celé mé těhotenství a u porodu tomu nebylo jinak. Po narození dcerky Paris bylo jeho štěstí dvojnásobné.....



..................

Album Invincible vzniklo až po dlouhých šesti letech.Bylo samozřejmě očekáváno s velkými nadějemi jak na straně fanoušků tak na straně kritiků. Nikdo jiný to nemá v hudebním průmyslu tak těžké, jako právě Michael, co se týká naplnění očekávání. Vždyť má za sebou přece jen nejprodávanější album všech dob, silnou fanouškovskou základnu a taky boužel spoustu různých skandálů a drbů. I přesto Michael netrpělivě čekal na reakci okolí.....
Když jednoho dne Michael seděl u svého piána a skládal písně právě pro toto album přisedla jsem si k němu a zamyšleně se dívala se zájmem na jeho ruce jak kloužou po piánu. Jeho prsty doslova tančily a mě při pohledu na něj bušilo srdce........" Lásko je neuvěřitelné,co dokážeš. Vidět tě a slyšet je neskutečná síla a já se ráda ponořuji do tvé hudby, je to balzám pro mou duši.".........hladila jsem ho po jeho ruce a on se hluboko zadíval do mých očí........"V hudbě je poselství, je to víc než jen tlukot a rytmus. Jsem tady, abych zpíval. Tímto životu přispívám, tím, že dělám to co dělám a vkládám do toho své srdce. Cokoliv dobrého můžu učinit, udělám to. Miluju lidi a hrozně rád je dělám šťastné. Pro mě není nic důležitějšího, než snažit se dávat lidem štěstí, zkusit je osvobodit od jejich problémů a ulehčit jim jejich úděl. "........


19. kapitola - Srdci neporučíš

29. listopadu 2011 v 12:20 Povídky - příběhy
19. kapitola

Michael
Celý dům byl ponořen ještě do spánku a já se rozhodl vztát dřív než Alex, abych nachystal dárečky pod stromeček. Od naší svatby tu zůstala celá naše rodina a my se rozhodli tyhle Vánoce strávit všichni pohromadě. Když bylo vše připravené, cítil jsem určitou nostalgii. Jako malý kluk jsme vánoce neslavili a tak si je teď užívám celou svou duší. Jsou to ty nejkrásnější svátky v roce, kdy nejde tak o dárky, ale být s těmi, které máte rádi a já se nemohl dočkat těch příštích. Protože ty příští už budeme slavit s naším malým broučkem, který se co nevidět narodí. Alex měla termín začátkem února, takže chybělo opravdu málo k tomu, abych konečně mohl držet své dítě v náručí.....

Když jsem se probudila Michael v pokoji nebyl, ale věděla jsem kde ho najdu, a tak přes sebe přehodila župan a šla do haly k vánočnímu stromečku. Michael si ho se zájmem prohlížel a v ruce držel hrnek s kávou. Její vůně se linula až ke mně......" Dobré ráno lásko.".....přistoupila jsem k Michaelovi a ze zadu mu přejela po ramenách........." Aaa Alex, ty už si vzhůru? Dobré ráno miláčku."......políbil mě a chytl kolem ramen. Přitiskl si mě k sobě a já svou hlavu opřela o jeho rameno. Tiše jsme se dívali na světílka, která svítila na stromečku a tím ho dělala ještě krásnější. Po schodech jsme slyšeli přicházet nejstaršího z Michaelových bratrů Jackieho......" Copak už jste nemohli dospat vy naše hrdličky?"......na jeho tváři se vyloudil úsměv a mi se začali smát s ním........" Bráško dáš si s námi kávu?"........přikývl a my se společně posadili na pohovku. Usrkávali jsme lahodnou kávu a přitom si užívali té atmosféry. Jeckie se rozpovídal o jejich dětství.........''Michael miloval dovádět ve sněhu, byla to jeho skrytá vášeň. Dokonce miloval lyžování. Párkrát se vydal na hory a zkoušel se učit lyžovat, ale měl pokaždé strach, že si něco zlomí a potom by nemohl koncertovat. Občas jsme spolu jeli do Švýcarska a tam jsme dováděli ve sněhu.'' ......tahle historka nás všechny pobavila, ale já se náhle zarazila........" Alex stalo se něco?"....vyděšeně na mě Michael koukal....." My...myslím, že mi praskla voda.".......oba dva začali panikařit až z toho probudili celý dům....." Rychle Janet bež Alex pro tašku, jedeme do porodnice.".....

Měla jsem trochu obavy, přece jen jsem měla rodit až za pár týdnů, ale Michael byl celou tu dobu se mnou a tak jsem věděla, že se nemůže nic stát..... Když po šesti hodinách se nám narodil zdravý chlapeček sestřička ho podávala Michaelovi. Ten ho svýral v náručí jako ten nejdražší poklad, byl to ten nejkrásnější pohled, který se mi naskytl a mě samým štěstím začaly téct slzy. Chlapečka sestřička zanesla do inkugátoru, přece jen byl malý a po tak náročném výkonu potřeboval nabrat síly stejně jako já.
Když mě převezli na pokoj Michael byl se mnou celou dobu než jsem usnula. Hladil mě po vlasech a stále opakoval jak je šťastný a já věděla, že tohle je nejkrásnější okamžik jeho života....
Když vycházel z porodnice venku stálo spoustu novinářů a fanoušků. Michael se s nimi pozdravil a na otázku jak se právě cítí odpověděl........"Slova nemohou popsat mé pocity. Dostalo se mi požehnání a budu neúnavně pracovat na tom, abych byl tím nejlepším možným otcem. Vážím si toho, že moji fanoušci mají z té události také radost, a doufám, že budou všichni respektovat soukromí, které s Alex chceme a potřebujeme pro našeho syna. Vyrůstal jsem v akváriu a nedopustím, aby se totéž stalo mému synovi. Prosím, respektujte naše přání a nechte mému synovi soukromí.".......pak nasedl do auta a jel za svou rodinou oslavovat, která ho doma netrpělivě čekala......



.................
Když jsem se vrátila domů z nemocnice s naším synkem Princem Michaelem I. všichni nás nadšeně výtali. Michael pro nás přichystal krásné uvítání. Nezapomněl na balónky a taky na dort. Prince dostal obrovského plyšového medvěda a já kytici svých oblíbených rudých růží......" Vítám vás doma lásky moje.".....políbil mě i našeho synka a vzal si ho do náruče. Nemohl se na něj vynadívadívat. Tolik jim to spolu slušelo...


....................

Večer jsme společně naše miminko uložili do postýlky. Políbili ho na jeho malinkatou tvářičku a popřáli krásné sny. Prince měl už dva měsíce a roztl jako z vody a my se ho stále nemohli nabažit. Jenže po chvíli, co jsme odešli z pokoje malý Prince začal plakat. Michael se na mě usmál....." Klidně se běž osprchovat, já za ním půjdu.".....byla jsem mu vděčná, protože po dnešním náročném dni jsem sprchu vážně potřebovala. Michael přistoupil k postýlce a něžně se na našeho chlapečka usmál. Vzal ho do náruče a posadil se s ním do houpacího křesla. Choval ho a hladil po jeho malinkaté tvářičce. Začal mu zpívat nějakou dětskou ukolébavku a on při jejich tónech přestal plakat. Spokojeně vrněl a já se jen tichounce tímhle slastným pohledem kochala. Nechala jsem je osamotě a šla do koupelny...

Byla jsem zrovna ve sprše, když jsem slyšela jak Michael vešel do pokoje. Přehodila jsem přes sebe župan a osušila si vlasy a šla za ním........." Už spinká, dal jsem mu dudlíka zaspíval ukolébavku. Myslím, že bude spát celou noc."......šibalsky se na mě usmál. Skoumavě mě pozoroval a já věděla, na co právě myslí, přesně na to na co já. Jak je to dlouho, co jsme se s Michaelem nemilovali a já z jeho pohledu vyčetla, že po mě stejně touží jako já po něm...
Přistoupil k ní a rozevřel její župan, zajel pod něj rukama a položil dlaně kolem pasu. Tělo měla rozpálené od teplé vody, která po ní před chvíli stékala a také touhou. Špičkami prstů našel její pevné bradavky, vzal je do úst a začal laskat. Začala zápasit z jeho oblečením. Když z jeho pomcí sundala poslední svršek oblečení vzal ji za ruku a zavedl ji do jejich velikánské postele. Přitom ji nepřestával líbat, spoutal její ústa polibkem ve chvíli, kdy se na něm pohybovala s neskrotnou žádostí......" Tolik Tě miluji Michaeli.".........." Já Tebe taky Alex.".......vyslovil její jméno s touhou v hlase. Po vzájemném milování se k sobě tiskli. Objímal jí paží s rukou majetnicky položenou na jejím ňadru. Společně v téhle poloze usnuli vyčerpáním....



18. kapitola - Srdci neporučíš

28. listopadu 2011 v 19:12 Povídky - příběhy
18. kapitola

Dnes u snídaně byla atmosféra poněkud napjatá. Máma usrkávala čaj ze svého hrníčku a přitom nezapomněla házet vražedné pohledy na Michaela. Bylo mi z jejího chování vážně hrozně, měla jsem čím dál větší pocit, že Michaela se snaží překousnout jen proto, že je otcem mého dítěte. Vždy toužila po vnoučatech a věděla, že kdyby Michaela alespoň trochu nerespektovala své vnouče by nikdy neviděla. Když jsem s ní byla o samotě, byla milá a ráda plánovala výbavičku pro miminko, ale jakmile se objevil Michael byla jak vyměněná. Tohle její chování nám všem ubližovalo....

Na svatbu bylo pomalu vše připravené. Jen čtrnáct dní a já se stanu Michaelovou ženou...

Michael
Tolik jsem se těšil až uvidím Alex ve svatebních šatech a řekneme si své ano. Je to báječná, milující žena, která nosí pod srdcem naše dítě a já se nemohu dočkat toho až se to maličké narodí. Jen chování paní Brownové mě trápí, mám pocit, že mě nikdy nepřijme....
Alex dnes odešla brzy ráno ke svému lékaři. Chtěl jsem jít s ní, ale říkala, že to není nutné, že se co nevidět vrátí. Nakonec jsem její přání respektoval a řekl Waynovi ať na ní dává pozor. Když jsem si dal ranní sprchu, oblékl černé kalhoty a červenou saténovou košili zašel jsem do kuchyně pro něco k snídani. ......" Dobré ráno pane Jacksone, mám vám udělat snídani?"......" Děkuji Marto, postačí mi toust a meduňkový čaj."......." Marta mi nalila do mého oblíbeného hrnku čaj a podovála společně s toustem. Poděkoval jsem jí se slovy přání hezkého dne a šel do haly, kde seděla na pohovce paní Brownová a četla nějakou knihu......" Můžu si přisednout?"....jen pokývla hlavou, ale své oči od knihy neodtrhla........" Také tak ráda čtete? Já trávím spoustu času čtením, protože to velmi miluji. Na jednom řádku můžete narazit na něco, co jste se snažili vyjádřit celý život."......nechal jsem se unést a začal jí vykládat jaké mám pocity při čteních knih. Pro mě to bylo zcela přirozené. Asi jí má slova zaujala. Odtrhla oči od knihy a dívala se na mě tak zvláštně. Nebyl to pohrdavý ani vyčítavý pohled, spíše jako by chtěla proniknout do mé duše......" Vy mě moc nemáte ráda paní Brownová, že je to tak?!"......... přeměřovala si mě pohledem, ale cítil jsem jako by veškeré předsudky, které vůči mě měla trošinku opadly............."Je něco kvůli čemu se cítíte sklíčený, co vám vzalo vaše soukromí?"............"Myslím, že veškerá má sláva a úspěch a já jsem to chtěl, chtěl jsem to, protože jsem chtěl být milován. To je vše. To je celá pravda. Chtěl jsem, aby mě lidé milovali, opravdu milovali, protože jsem se nikdy necítil milován. Řekl jsem, že vím, že mám tu schopnost. Možná, že kdybych vybrousil své umění, lidé by mě více milovali. Jen jsem chtěl být milován, protože si myslím, že je důležité být milován a říkat lidem, že je milujete a podívat se jim do očí a říct to.".......na chvíli jsem se odmlčel, abych mohl popadnout dech a pokračoval........"Čím větší hvězda, tím větší cíl. Čím víc jsem byl populární, tím více fám, které nebyly pravdivé, o mně bylo vytvořeno. Ve chvíli, kdy jsem začal lámat rekordy nejprodávanějších alb, přes noc mě začali nazývat šílencem, podivínem, bláznem. Říkali, že jsem dívka, homosexuál, že chci koupit kosti sloního muže, že spím v kyslíkové komoře. Nic z toho není pravda. Zašli příliš daleko. Zašli prostě příliš daleko................" Bolí vás to, co o vás říkají lidé, jak se k vám chovají?".......Jestli to bolí? Já jsem člověk. Jsem člověk."......cítil jsem jak mi přeskakuje hlas, ale i přesto jsem jí chtěl říct o svých pocitech............."Nevíte, kdo je váš přítel. Protože jste populární a okolo vás se pohybuje spousta lidí. Stát se slavným znamená stát se vězněm. Nemůže jít ven a dělat normální věci. Lidé vždy pozorují, co děláte. Chtějí vědět všechno. Dole vždy čekají paparazziové. Vnikají mi do soukromí. Překrucují realitu. Jsou mojí noční můrou."............položila knihu na stůl a vztala. Přistoupila ke mně........" Víte Michaeli, ( poprvé mě takhle oslovila, vždy mi říkala pane Jacksone ) je velice pro matku složité, když se dozví, že její dcera se zamilovala do největší megastár na světě. Díváte se na televizi a čtete ty titulky v novinách a máte strach, protože i když nechcete, začnete tomu věřit. Sype se to na vás ze všech stran a vy tomu nakonec podlehnete. Ale chtěla bych se vám omluvit. Omluvit za své předsudky vůči vám. Doteď jsem nechápala proč vás tolik Alex miluje, ale teď už to vím. Mohl byste mi prosím Michaeli odpustit?".........dívala se na mě prozebně se slzami v očích........" Nemám vám co odpouštět, chápu vás. Jste milující matka a chcete pro svou dceru to nejlepší. Víte to byl ten důvod proč jsem se snažil své city vůči Alex potlačit. Nechtěl jsem, aby musela procházet tím čím já. Slibuji, že se budu snažit Alex i naše dítě od toho všeho, co nejvíce uchránit."............dala mou ruku do své dlaně.........." Věřím vám Michaeli.".......




...................

S Michaelem jsme se rohodli vzít na Štědrý den. Ano, poněkud neobviklé, ale proč nespečetit naši lásku zrovna na Vánoce?!....

Byla jsem nahoře v pokoji a snažila se dostat do svých sametových šatů, které se vyznačují jednoduchostí a vynikají svým střihem a krásou. Mé těhotenské bříško příjemně obepínaly a já si připadala jako opravdová princezna. Teď ještě nalíčit, učesat a budu dokonalá....
Na svá oční víčka jsem nanesla zlatané stíny, řasy si prodloužila černou řasenkou, na tváře nanesla zdravíčka a na rty růž. Nakonec do vlasů připevnila čelenku s bílou růží. Byla jsem nervózní, ale přitom neskutečně šťastná...
Vcházela jsem po schodech dolů do salónku, kde na mě čekala máma, Michaelova rodina, pár svatebních hostů a samozřejmě můj nastávající manžel. Když jsem viděla jak mě všichni se zájmem pozorují věděla jsem, že to je jeden z okamžiků, na který do smrti nezapomenu. Michael mě chytl za ruku, aby mi pomohl ze schodů a přitom si mě se zaujetím a láskou nepřestával prohlížet......" Jsi nádherná lásko.".......pošeptal mi do ouška............" Děkuji. Ani vy nejste k zahození pane ženichu."........
Když jsme své ANO spečetili polibkem všichni přítomní hosté nám popřáli hodně štěstí. Chvíli jsme si společně užívali svatební hostiny, jenže já se rozloučila se slovy, že si půjdu nahoru odpočinout. Toho stresu okolo svatby bylo na mě hodně a do porudu mi zbývalo už jen pár týdnů......
Po odchodu posledních hostů přišel Michael za mnou do ložnice......" Tak jakpak se cítíte paní Jacksonová?"......připlul za mnou do postele.........." Neskutečně šťastně a zároveň unaveně.".......Už jsem se nemohla dočkat toho až se to malé stvořeníčko narodí....." Lásko pojď ke mně a obejmi mě. Chci cítit teplo tvého těla."......Michael se zachumlal ke mě pod peřinu a sevřel v náručí jak nejvíce jen bylo možné. Políbil mě do vlasů a řekl....."Dát někomu kus svého srdce je cennější než všechno bohatství světa. Miluji Tě Alex."..........." Také Tě miluji Michaeli.".......řekla jsem tiše a ponořila se do hlubokého spánku.....

17. kapitola - Srdci neporučíš

28. listopadu 2011 v 6:02 Povídky - příběhy
17. kapitola

" Konečně jsi tady Alex.".....Michael mě málem samou radostí z toho, že mě vidí umačkal. Tolik mi chybělo jeho objetí, náruč, pohlazení.... Ty dva měsíce, co jsme se neviděli, mi připadaly jako věčnost....." Ach, tolik si mi chyběl lásko.".....

Večer po koncertě jsem ležela schoulená v Mikově náručí. Neměli jsme si ještě čas ani pořádně promluvit. Když jsem přijela on se chystal na večerní koncert. Byl to shon, který jsme museli oba dva vydržet, ale já věděla, že vystupování ho dělá neskutečně šťastným a užívá si své turné plnými doušky. Bylo mu to vidět na očích........" Nejsi lásko unavený?"......." "Jako pes miláčku, ale když jsem na pódiu, cítím se dobře. To proto, že vždy přichází stovky tisíc lidí, aby viděli mě a mojí show a myslím, je to jedna z nejúžasnějších emocí, kterou může lidská bytost zažít. Cítím jejich lásku a velice je miluju... nejen mé fanoušky, ale všechny lidi. A tebe ze všeho nejvíc.".....když se na mě usmál v jeho očích hořely plamínky a já věděla, že to tak opravdu je............" Povídej jak se cítíš a co tvá máma? Ach tak mě mrzí, že jsem tam nemohl být s tebou."........." Netrap se tím miláčku. Možná to tak bylo lepší. Víš můj vztah s otcem byl vždy napjatý, ale když jsem ho držela za ruku, když umíral řekl, že mě má rád. Miku poprvně v životě mi můj otec řekl, že mě miluje. Byl to neskutečný pocit a já vím, že odešel šťastný.".........myšlenka na tátu mi vehnala slzy do očí. Michael se zadíval do mé tváře utřel mé slzy a pohladil mě po vlasech.............." Tvůj táta musel být výjimečný člověk, i když své emoce a city neuměl dávat tak najevo jako ostatní. Až já jednou budu táta svým dětem budu neustále opakovat jak moc je miluji a co všechno pro mne znamenají. Víš myslím, že tohle je důležité, musí vědět, že je miluji celou svou duší.".......... tak krásně se jeho slova poslouchala. Tiše jsem se usmála, vzala jeho dlaň a přitiskla si ji na své bříško......" Já to vím lásko a nejen já."..........Michael se na mě nevěřícně podíval, nadskočil z postele...." Alex? Ty...ty mi chceš říct, že čekáš naše miminko?"........" Ano Miku, budeš táta. Chtěla jsem ti to říct ještě než jsem odjela, ale ta situace kolem táty se seběhla tak strašně rychle, že jsem ti to nestačila říct."..........majetnicky mě objal a vtiskl polibek na mé rty......" Děkuji Alex, děkuji, že mi učiníš být tím, co si ze svého srdce přeji nejvíc. Miluji Tě má lásko.".......


............
Na koncertě ve Švédsku pro něj v den jeho 39. narozenin přichystali fanoušci a organizátoři oslavu přímo při vystoupení. Pro Michaela to byl jeden z nejhezčích okamžiků na pódiu.
Hned druhý den jsem letěla zpátky domů na Neverland. Tohle cestování mě ani miminku nedělalo dobře a tak jsem raději odjela. Alespoň jsem pomalu mohla začít s přípravami na svatbu. Zavolala jsem mámě, jestli by nechtěla přijet a trochu mi s tím pomoci. Mé pozvání kupodivu přijala.

Dne 15. října 1997 končí Michael své HIStory tour v Jižní Africe. Odehrál 82 koncertů ve 35 zemích, které vidělo 4,5 milionu lidí. Byla to nejdelší turné, které doposud měli možnost fanoušci shlédnout....


..........
" Michaeli, lásko moje konečně jsi doma. Tolik si mi chyběl.".....utíkala jsem k domovním dveřím, abych ho mohla konečně obejmout, tolik jsem ho chtěla mít celého jen pro sebe. ....." Neboj lásko, už ti nikam neuteču. Jak se cítíš a co miminko?"......podíval se na mé zakulacující se bříško........." Pan doktor říkal, že je všechno v pořádku. Dokonce jsem už začala cítit pohyby."......byla jsem v pátém měsíci těhotenství......" Opravdu?"......pohladil mě po bříšku a tentokrát ten pohyb cítil také. Bylo to poprvé, co mohl cítit své dítě..........." Alex, ono....ono mě koplo."......nevěřícně koukal na svou ruku a usmíval se..........." Ano Miku, i ono je rádo, že jsi konečně doma.".......Michael mě vzal za rameno a společně jsme kráčeli do salónku, kde byla má máma a pila kávu. I když jsme si s mámou všechno vyříkaly a líbí se jí tu, přeci jen sem měla s jejich setkání mírné obavy. Nevěděla jsem, jak na Michaela bude reagovat, jestli ho opravdu příjme jako mého manžela a otce jejího vnoučete......
" Dobrý den, paní Brownová, rád vás poznávám, vítám vás tu."......Michael ze zdvořilosti mé matce podával ruku a přátelsky se usmál........." I já vás, pane Jacksone."........mámin pohled nebyl vůbec tak přátelský jako ten Michaelův. To, jakým způsobem si ho prohlížela mě mrzelo a bylo mi z toho ouzko......" Jestli mě omluvíte, šla bych na horu do svého pokoje na chvíli si zdřímnout."......nečekala na naši odpověď a rovnou si to namířila ke schodům do svého pokoje....." Ale mami.....".....slzy se mi hrnuly do očí. Michael mě pohladil po ruce....." Neboj, máma potřebuje čas než se s tím vším vyrovná.".......Michael se mě snažil utěšit, ale věděla jsem, že i jeho její reakce mrzí.....


16. kapitola - Srdci neporučíš

27. listopadu 2011 v 7:53 Povídky - příběhy
16. kapitola

Cesta domů byla pro mě utrpení. Můj vztah s tátou nebyl zrovna nejlepší. Někdy jsem dokonce měla pocit, že ani neví, že vůbec existuji, ale v hloubi duše jsem cítila, že mě má rád, i když své city neumí dávat tolik najevo....

"Ahoj mami."....čekala na mě ve dveřích se slzami v očích. Obejmula jsem ji a políbila na její tvář, na které za poslední dobu přibylo víc vrásek......" Jakpak se máš a jakou si měla cestu, holčičko?"......snažila se co nejvíce tuhle situaci uvolnit, ale z jejího výrazu bylo zřejmé, že ji to jde stěží......" Mami, na rozhovor budeme mít dost času. Teď chci vidět tátu, můžu jít za ním?"........." Jistě, ale před malou chvílí usnul.".........zavedla mě do jeho pokoje a nechala mě s ním o samotě. Když jsem viděla tátu jak tam bezvládně leží nahrnuly se mi do očí slzy......." Ach, tati."....pohladila jsem ho po jeho prochladlé tváři. Hlavu otočil mým směrem a pootevřel oči.........." To jsi ty, Alex?".....řekl chraplavým hlasem......" Ano tati, nemluv a odpočívej.".............." Alex, můžeš mi odpustit?"........." Ale copak, tati?"........." To, že jsem ti nebyl otcem takovým jakého sis zasloužila. Věčně jsem na tebe neměl čas, za nic tě nepochválil....".........." Tati, pššš, to je v pořádku. Já vím, že i přesto si mě měl rád.".........." Ale nikdy jsem ti to neřekl, Alex, nikdy."..........z jeho očí se kutálely slzy. Cítila jsem jak se z něho vytrácí život, jak jeho dech slábne a on mi toho tolik toužil říct. Proč až teď, tati........." Byl jsem na tebe vždy pyšný, i když jsem ti to neřekl byla si dcerou, kterou si každý otec mohl přát. Viděl jsem tě v televizi po boku toho zpěváka."........zarazila jsem se, neměla jsem nejmenší tušení o tom, že by to mohl vědět.........." Proč si nám nikdy neřekla, kde ve skutečnosti pracuješ?"..........v jeho hlase jsem cítila malinkou zášť......." Já....".............." Moc vám to spolu slušelo.".........usmál se na mě. Takovou reakci jsem vážně nečekala. Poprvé za dvacet šest let mého života se na mě můj táta usmál........" Mám tě rád, Alex."...........to byly poslední slova, které řekl. Zavřel oči, ale úsměv na tváři mu nevymizel a já si uvědomila, že poprvé vypadá opravdu šťastně.........." I já tě mám ráda tati.".........


Ještě nějaký čas po tátově pohřbu jsem zůstala s mámou.............." Mami, donesu nám mátový čaj.".......seděla v křesle a já přes její prokřehlé tělo přehodila teplou deku, aby jí nebyla zima. V posledních dnech toho na ni bylo moc a přece jenom potřebovala nějaký čas na to, než se s tátovou smrtí vyrovná......" Táák, už se to nese. Jen opatrně, je ještě horký."............do jejich prochladlých rukou jsem jí podávala šálek čaje..........." Alex táta nebyl zlý člověk, i když se vždycky nezachoval, tak jak by měl. Měl tě rád."..............." Já vím mami, řekl mi to." sklopila jsem hlavu a stěží zadržovala slzy..........." Táta tě před nějakým časem viděl v televizi a při pohledu na tebe se usmíval, byl na tebe tolik pyšný....Proč si nám neřekla, kde ve skutečnosti pracuješ a že s tím chlapem máš poměr?"................" Mami bylo to složité, náš vztah s Michaelem byl ze začátku tak strašně komplikovaný. To byl jeden z důvodů proč jsem se vrátila domů. Oženil se a je o třináct let starší než já. Popová hvězda, která nemá jednoduchý život, novináři na něj číhají na každém rohu, média útočí.....dva lidé, kteří mají tak rozdílné životy, ale i přesto, i přes všechny překážky jsem se do něj zamilovala a byla ochotna a stále jsem ochotna čelit všem překážkám. Michael je neobyčejný člověk, jen ho lidé neznají, protože ho ani nehodlají poznat. Jsou zastřeni bulvárem a pravdu nevidí. Nevidí to, jak čistou a andělskou duši má."........mé slzy stékaly na zem, tolik jsem Michaela milovala a tolik jsem si přála, aby i má máma s naším vztahem souhlasila.........." Mami nikdy se Michaela nevzdám, ať už s naším vztahem souhlasíš nebo ne. Mezi námi není poměr, jak ty říkáš. Jde o mnoho víc. ".........." Uvědomuješ si Alex, jak složitý s ním budeš mít život? Nikde se nikam neschováš, všude tě budou pronásledovat!"......................." Ale tohle já všechno vím mami, ale i přesto jsem ochotná tomu čelit a naši lásku zuby, nehty bránit. Michael je víc než jen mužem, kterého bezhlavě miluji, ale taky mým nejlepším přítelem. Po skončení turné se chceme vzít...moc ráda bych tě viděla na naší svatbě, mami. A je tu ještě jedna věc, o které zatím ještě ani Michael neví. Jsem těhotná.".......Když jsem mámě oznámila, že čekám miminko, to byla ta věc, která obměkčila její srdce.........." Ach holčičko, pojď ke mně ať tě mohu obejmout."....


Po pár dnech jsem se vrátila domů, abych si mohla vzít potřebné věci a vyrazit za Michaelem, který koncertoval v Londýně. Už jsem se nemohla dočkat toho až mu oznámím, že bude tátou.....


projekt MIKEGASM

26. listopadu 2011 v 8:45 Projekt MIKEGASM

Obdobie: Však si dajmé... No, dajme si DANGEROUUS!
Klip/turné: Dangerous world tour. Raz sme mali že to nesmie byť z koncertu, tak teraz to MUSÍ byť koncertík :-)
Formát: Fotka, gif, PNG, video
Kategórie:

* a) Najlepší kaprík (Veď viete, ako Mike špúlil ústočká, však?)
* b) Najlepší kostým (však ich striedal :D )
* c) Najkrajšia čiernobiela fotka (ja také rada, čo vy? :) )





Něco na rozjezd Usmívající se





A taky Black or White Usmívající se




A ani černobílá nesmí chybět Usmívající se







Do soutěže......
A teď to podstatné....no nemohla jsem jinak, než možnost A) Usmívající se












15. kapitola - Srdci neporučíš

26. listopadu 2011 v 5:48 Povídky - příběhy
15. kapitola

V září jsme odcestovali do České Republiky, kde začalo Michaelovo turné. Bylo neuvěřitelné pozorovat oddanost fanoušků a s jakou láskou ho vítali. Bylo to poprvé co jsem něco takového s Michaelem absolvovala. Když vyrazil na Dangerous tour, já u toho tenkrát nemohla kvůli své nemoci a pak.....pak odešla, ale na tu dobu už nechci vzpomínat. Své štěstí jsme si museli vydobít a ještě to budeme mít velice těžké a složité. Tady poprvé budu vystupovat jako Michaelova partnerka, doteď nás nikdo jako pár nespatřil a jelikož Michaelovo turné bude ostře sledováno, tím pádem bude sledován i náš vztah. Jsme ale ochotni tomu čelit, jak řekl Michael " Srdci neporučíš" a je to naprostá pravda, i my máme právo na své štěstí...

Po tom, co se Michael přivítal s fanoušky jsme odjeli do hotelu. Byla jsem unavená, tak jsem si lehla do postele, ale Michael si nepřestával užívat té atmosféry a ochotně mával svým fanouškům z okna hotelového apartmá. Otočil se na mě s úsměvem na tváři a s vážností v hlase řekl........."Já prostě miluju svoje fanoušky! Miluju je do jednoho a co dělá mé srdce šťastné je, když vidím, že podporují mou víru. Mají ty velké transparenty s dětma a jsou se mnou, pochopili to. Oni chápou, co říkám."........vstala jsem z postele a přistoupila k němu, abych ho objala. Věděla jsem, že potřebuje cítit lásku. Tak jak on ji rozdává všude tam, kde přijde, tak i on ji potřebuje dostávat. Má pravdu jeho fanoušci vždy stáli při něm ať v radostných či těžkých chvílích jeho života a já věděla, že i v našem vztahu nás podporují....

Michael měl v úmyslu se tu pár dní zdržet. Hned druhý den vyrazil do hračkářství, kde nakoupil spoustu hraček dětem. Tyhle nákupy jsem s ním neabsolvovala. Nebyla jsem na takový houf lidí zvyklá jako Michael, a tak raději zůstala v hotelovém pokoji.
Celý další den pršelo a tak jsme s Michaelem lenošili v posteli a užívali si tuhle společnou chvíli, protože v následujícím období jich zas až tolik nebude. Zeptala jsem se ho jestli nemá z tolika koncertů strach. Pro mě to bylo zcela nepochopitelné. Já bych nic takového nikdy nezvládla, ale Michael? Ten byl k tomu doslova stvořen......"Na pódiu jsem jako doma. Žiji tam, narodil jsem se tam, cítím se tam v bezpečí. Nevím, co bych dělal, kdybych nezpíval. Ale nebojím se, vždyť o tom můžu přemýšlet celý zbytek života."............usmál se na mě, vtiskl polibek do mých vlasů a pak jsme propleteni v objetí únavou usnuli.......

Následující den kolem 11 hodiny Michael vyrazil na Pražský hrad. Po prohlídce Svatovítského chrámu se setkal s prezidentem Havlem. Po rychlém návratu na hotel, kde mě vyzvedl, jsme odjeli do dětského domova na Zbraslav, kde jsme společně dětem rozdali hračky a hráli si s nimi. Michael tohle dělal vždy, když někam přijel a to jak při setkání s dětmi vypadal šťastně mě utvrdilo v tom, že jednoho dne bude úžasný, milující otec. Další zastávkou bylo traumatologické dětské centrum v Motolské nemocnici. Tam Michael pacienty obdaroval hračkami, videorekordérem a televizí. Druhý den se konal tolik očekávaný koncert a my po jeho skončení na druhý den brzy ráno odlétali do Německa, kde turné pokračovalo.......




.......

Vzala jsem do ruky zvonící telefon............" Alex Brownová, prosím kdo volá?"..........." Alex tady máma, prosím musíš co nejdříve přijet. Tatínkovi není dobře a doktoři mu už moc času nedávají.".........bože to ne. Táta umírá? Nemohla jsem tu informaci pořádně vstřebat........" Ano mami, okamžitě přiletím prvním letadlem. Jen co to bude možné.".............stála jsem jak opařená v ložnici. Michael se právě chystal na další polovinu svého turné a já balila naše věci......." Lásko, stalo se něco?".............ani jsem neslyšela, že vešel do pokoje............." Alex, no tak slyšíš mě?"......chytl mě za rameno a já sebou škubla......" Promiň, nechtěl jsem tě vylekat. Alex podívej se na mě, ty pláčeš?"..........objala jsem ho a začala plakat na jeho rameno..........." Michaeli, táta...." řekla jsem mezi vzlyky......." táta umírá.".............Michael mě začal hladit po zádech a konejšit....." Neplakej.".............." Nemohu s tebou jet. Musím za tátou domů.".......omluvně jsem na něj pohlédla................" Ale to je samozřejmé, Alex. Měl bych jet s tebou a zrušit koncerty."........." Ne Miku, to nedělej máš všechno připravené a organizátoři by tě rozcuckovali. To není nutné, budu v pořádku."............na jednu stranu jsem byla ráda, že se mnou nepoletí, naši o našem vztahu ještě nic nevěděli. A já věděla, že teď je ten správný čas na to jim to oznámit a ne jen to, ale je tu ještě jedna věc, kterou jsem ani Mikovi nestačila zatím říct.....



14. kapitola - Srdci neporučíš

25. listopadu 2011 v 6:58 Povídky - příběhy
14. kapitola

Lisa si sbalila své věci a v tichosti odešla. Necítila vůči Mikovi ani Alex zášť. Právě naopak, těšila se z jejich lásky. V lednu byli oficiálně rozvedeni.
Michael s Alex se zatím snažili svůj vztah držet v tajnosti. Věděli, že zvídavé jazyky novinářů by jim nedali pokoj a tak zatím na veřejnosti jako pár nevystupovali. Jen u nich v domě všichni věděli jak to mezi nimi doopravdy je.


..............

"Marto, neviděla jste Alex?"..........Michael se vracel ze studia, kde dokončoval poslední zkoušky k tomu, aby mohl vyrazit na své HIStory tour......." Před chvílí tu byla, říkala, že se jde projít pane."......." Půjdu se po ní podívat, děkuji Marto."........." Nemáte zač pane Jacksone. Mám vám něco připravit k jídlu?"................" Ne, měl jsem něco malého ve studiu, ale jednu prosbu bych po vás přeci jenom měl. Mohla byste v mé ložnici připravit romantickou večeři pro dva? Svíčky, šampaňské.....víte, co myslím.".......šibalsky na ni mrkl a usmál se. Věděl, že se na ni může spolehnout, tak jak na každého v domě. Měl jejich plnou důvěru a oni tu jeho...


"A tady jsi lásko, já věděl, že tě tady najdu." .........Michael se ke mě doslova řítil rychlostí blesku, jen proto, aby mě mohl co nejdříve políbit. Seděla jsem pod korunou stromu opřena o jeho kmen, který byl svědkem mnoha Michaelových děl....." Nečekala jsem, že přijdeš tak brzy.".........." Copak ty mě nevidíš ráda?"......snažil se tvářit dotčeně, ale přitom na tváři neztrácel svůj pověstný úsměv......." Chtěl jsem být, co nejdříve se svým nejdražším pokladem na světě."......vzal mou tvář do dlaně a své rty přitiskl k těm mým tak silně, že jsme za chvíli leželi v trávě.........." Co kdybych tě teď celou zlechtal.".........neměla jsem čas cokoliv namítat. Mikovi ruce se nebezpečně blížili pod mé triko....." Neee, Miku ne, to strašně lechtá. Přestaň."........." Vzdáváš se?"......přikývla jsem. Byli jsme jak malé děti a mně se tohle naše škádlení líbilo. Milovala jsem vůni jeho těla, toho, že jsem ho mohla cítit vedle sebe. Tyhle společné okamžiky mě vždy naplňovali štěstím a já si nepřála nic jiného než naší lásku vykřičet do celého světa. Nechtěla jsem pořád stát opodál, když Michael navštěvoval děti v domovech a v nemocnicích. Chtěla jsem jim rozdávat radost společně s ním......." Stalo se něco lásko? Jsi nějaká zamyšlená."......"Ne nic se neděje, jen přemýšlím, že za měsíc tě čeká turné. Těšíš se?"..........rád mi vyprávěl o své práci, o svých pocitech, o tom, co pro něj hudba znamená. Kdysi mi řekl: "Jsem tady, abych zpíval. Tímto životu přispívám, tím, že dělám to co dělám a vkládám do toho své srdce. Cokoliv dobrého můžu učinit, udělám to. Miluju lidi a hrozně rád je dělám šťastné."..... a já věděla, že to takhle opravdu je, že to takhle cítí. Vážila jsem si ho za to kým je....
" To víš, že se těším. ...Miluji fanoušky! Když dělám nějakou show a vidím je všechny zpívat a tancovat, je to ten nejúžasnější pocit na světě". .....jeho tvář se rozzářila samým štěstím a já věděla, že už se nemůže dočkat.....

" Nepůjdeme už domů?".....to jakým způsobem se mě zeptal jsem vytušila, že má něco zalubem. A proto souhlasila, ale nedala na sobě nic znát.

Vešli jsme do domu a když jsme stáli před ložnicí Michael mi rukou zakryl oči, abych nic neviděla......" Lásko ty mě začínáš děsit. Že tam nemáme slona?"......snažila jsem se odlehčit situaci........." Ne, slon tě tam vážně miláčku nečeká.".........doufal jsem, že tam Marta žádného nedala, ale když jsem otevřel dveře kromě svíček, stolu plných dobrot a rudých růží tam nic nebylo. Tu nejdůležitější věc jsem měl schovanou v kapse........ " Ach Michaeli, to je překrásný. Kdy si to stihnul?"....nevěřícně jsem na něj koukala, celé odpoledne byl se mnou a tak tohle nemohl stihnou přichystat sám........." Přiznám se, že Marta mi s tím pomohla. Neposadíme se?".......usmála jsem se na něj, políbila ho a do ouška zašeptala "děkuji"......

Večeře byla výtečná a ta atmosféra byla úžasná Michael mě vždycky rád něčím překvapoval a musím přiznat, že život s ním nebyl vůbec nudný. Nikdy jsem dopředu netušila, co si pro mě přichystá tak, jak v tomhle případě. Stouplze židle, poklekl přede mne a v ruce svíral malou krabičku. Vzal mou ruku do své dlaně a začal s tím nejkrásnějším vyznání lásky, jaké touží milující žena slyšet......"Alex až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována.....tímto tě žádám o tvou ruku. Alex, staneš se mou ženou?"..........." Já...já nevím, co říct. Lásko to jsou ty nejkrásnější slova, které jsem kdy slyšela, ale není příliš brzy? Chtěli jsme přece počkat, až se situace kolem tvého rozvodu uklidní."............." Já vím, ale jak dlouho? Už nechci tajit naši lásku, proč taky? Jsi žena, kterou miluji a nenechám si tě vzít. Myslel jsem, že hned po turné by jsme mohli začít s přípravami na svatbu. Turné bude dlouho trvat, ale hned po něm si chci s koncertováním odpočinout a s přípravou dalšího alba také. Chci se věnovat jen a jen tobě a taky našim budoucím dětem.".........................." V tom případě říkám ANO."....
Odešli do koupelny, kde si napustili vanu plnou horké vody a mýdlových bublin. Svlékli ze sebe své šaty a společně se ponořili do vody, kde cítili příjemné uvolnění. Jejich těla byla díky pěně zahalena až po ramena. Užívali si relaxace a popíjení šampaňského. Když svá těla měli rozmáčená zahalili se do svých županů. Na důkaz jejich lásky se objali tak pevně, že ani jeden z nich nemohl popadnout dech....." Miluji Tě, Miku."..........." Já Tebe taky Alex.".......Vzal ji do náruče a odnesl do ložnice, kde ji položil na velikánskou postel. Svou rukou zajel pod její župan a hladil ji po zádech, pak ho z ní pomalu sundal. Svou hlavu zabořil mezi její prsa, kde polaskal citlivou bradavku, která byla ztvrdlá vzrušením. Majetnicky ji uchopil v bocích a své prsty zabořil do její díky vodě zvlhčené kůže. Slastně zasténala. Zbožňovala jeho doteky a polibky na svém těle. Tyhle milostné předehry si vzájemně užívali a ona věděla, že společné milování je nikdy neomrzí. Přisál se na její rty a hladově dychtil po jejím polibku. Jejich spojená ústa vypovídala o vzájemné touze. Pak do ní opatrně vniknul a ona začala pohupovat pánví. Dopředu, dozadu. Vlastně se až tak moc nehýbala ale stačilo to. Cítila ho v sobě a on cítil jí....." Ach Alex, jsi neuvěřitelná".....slastně zasténal. Jejich touha skončila vzájemným vyvrcholením. Zpoceni a zničeni usnuli ve vzájemném objetí.....


13. kapitola - Srdci neporučíš

24. listopadu 2011 v 5:56 Povídky - příběhy
13. kapitola

Vrátila jsem se zpátky do svého pokoje a věci hodila na postel. Vešla do koupelny, sundala ručník, který jsem kolem sebe měla, pustila sprchu a nechala proud vody stékat po mém těle. Toužila jsem ze sebe smýt stopy touhy po Michaelových dotecích. Slzy, které se mi linuly z očí, se smíchaly s tekoucí vodou a já cítila jejich slanost v ústech. Ne Miku, už nikdy ti nedovolím mě znovu ovládnout....


........
Michael připravoval své nové album History. Ve studiu trávil spousty času, byla jsem vděčná za každou chvíli, kterou jsem ho neviděla.

Zaslechla jsem libé tóny, které se linuly domem. Nemusela jsem dlouho přemýšlet, co jsou zač, abych pochopila, že Michael sedí u svého piána. Ta píseň byla překrásná. Tiše jsem stála, aby mě neviděl a poslouchala slova a zvuk melodie....

.........Nejsi sama
Jsem tu s tebou
Přestože jsi tak daleko
Jsi stále v mém srdci
Nejsi sama

Úplně sám
Proč, ach

Minulou noc
Jsem myslel, že tě slyším plakat
Ptala ses, jestli přijdu
A podržím tě ve svém náručí
Mohu slyšet tvé modlitby
Tvá břemena, která ponesu
Ale nejprve potřebuji tvoji ruku
Tak věčnost může začít

Každý den sedím a ptám se sám sebe
Jak se mohla láska vytratit
Něco mi šeptá do ucha a říká
Že nejsi sama
Já jsem tu s tebou
Přesto že jsi tak daleko
Já zůstávám tady
Abys nebyla sama
Jsem tu s tebou
Přesto že jsi tak daleko
Jsi stále v mém srdci
A nejsi sama........

Při těch slovech se kutálely mé slzy na zem. Tolik jsem toužila jít k němu a obejmout ho. Raději jsem odešla, dřív než si mě stačil všimnout.....



................
Zdržovala jsem se co nejvíce mimo domov. Zrovna jako dnes dopoledne. Vyrazila jsem do města, pokochat se místní krásou. Když jsem se vrátila zpátky domů, slyšela jsem na chodbě strašný křik, který se linul z Michaelovi ložnice.

Zůstala jsem zkoprněle stát, když jsem uviděla rozčilenou Lisu vyběhnout z pokoje. Zadívala se na mě a začala s hromadou výčitek....." Ty, ty za všechno můžeš!"....nechápavě jsem na ni koukala....."Ty si myslíš, že jsem úplně blbá?"......nečekala na mou odpověď a dál pokračovala......." Trochu zvláštní, celou dobu pracuješ pro Michaela pak se na dva roky někam zdekuješ a znovu se vrátíš? Chceš mi tvrdit, že jsi odešla jen tak bez jakéhokoliv důvodu?"......" Co to vykládáte, Liso?".........ani jsem si nevšimla, že Michael za ní stojí. Jen nečinně přihlížel a jí to bylo jedno, prostě pokračovala............"Stačí mi vidět ty vaše pohledy, aby mi došlo, že mezi vámi šlo o víc než o profesní či přátelský vztah. Alex, ty jsi odtud neodešla, utekla jsi a to proto, že se mezi vámi něco stalo! Michael mi kdysi vyprávěl o jedné žene, do které se bezhlavě zamiloval, ale jejich vztah nebyl možný a já mám takové tušení, že tou ženou si ty!".........po vyřčených slovech se podívala na stále mlčícího Michaela......." Michaeli, tak řekni už něco konečně?"........neřekl nic. Obě nás obešel bez jakékoliv odpovědi. Lisa se na mě naposledy podívala, ale v jejich očí tentokrát nebyly výčitky......" Doufám, že vám to spolu vyjde."......stála ve dveřích a znovu se otočila............"Jo a ta skladba,o které tvrdí, že je pro mě je ve skutečnosti o tobě. Cítím to.".......tušila jsem jakou skladbu má na mysli, ale nechtěla jsem si to připustit....

Sakra tohle se nemělo stát. Věděla jsem, že jejich manželství není zrovna ideální, ale nechtěla jsem být důvodem jejich rozchodu. Cítila jsem skličující pocit, a proto musela jít urychleně ven nadýchat se čerstvého vzduchu.


........
V Neverlandě bylo spousty míst, kam můžete "utéct" a mě to rovnou táhlo ke zvířatům. Tam jsem chodívala nejčastěji. Šla jsem k výběhu pro koně a pozorovala je. Miluji tu jejich bezprostřednost a ladnost s jakou se pohybují. Byla jsem zahleděna do stáda když se mezi všemi propletlo malé hříbátko. Naklusalo si to rovnou ke mně a dychtivě čekalo na mé pohlazení u ohrady. ..." Copak bys chtěl, ty fešáku?"......usmála jsem se na něj, tvářil se jako by mi rozuměl a spokojeně odfrkával. Cítila jsem kroky, které se blížili. Byla to osoba mně tolik známá. Michael se postavil vedle mě a i on pohladil toho malého hřebečka...."Na zvířatech mi připadne báječné to samé, co na dětech. Ta čistota, ta čestnost, kdy tě za nic neodsuzují, nic po tobě nechtějí - jen být tvým přítelem.".......v Michaelově tváři jsem zahlédla smutek jaký nikdy předtím..........."Víš Alex, úspěch s sebou přináší opuštěnost. Lidé si myslí, že mám všechno, že můžu dělat, co chci. Přitom prahnu po naprosto základních věcech. Alex prahnu po tvé lásce, chci, abys mě milovala. Už nechci sedět ve svém pokoji a plakat nad tím jak se cítím osamělý a opuštěný. Miluji Tě Alex."...........v jeho očích jsem spatřila slzy. Tolik krásných slov, ze kterých se mi tajil dech. Neměla jsem nejmenší tušení, že se tolik trápí. Pohladila jsem ho po jeho tváři a otřela slzy.........." Michaeli už nikdy nedopustím, aby ses takhle cítil. Se mnou se nikdy nebudeš cítit opuštěný, jsem tu už navždy pro tebe. Miluji tě, lásko.".....
Přitiskl si ji k sobě, nejvíc jak jen to bylo možné. Nebránila se, přivlastnila si jeho rty a začala je divoce líbat. V jeho něžných polibcích se začala ztrácet, tváře ji hořely touhou a srdce bilo na poplach. Zaklonila hlavu, aby měl přístup k jejímu hrdlu. Nadzvedl jí ruce, a přetáhl přes ně její triko. Začal ji líbat na hrudníku a svou tvář zabořil mezi ňadra. Opatrně rozepnul podprsenku, aby se té nádhery mohl dotýkat. Uchopil ňadra a něžně je začal masírovat, její zasténání naznačovalo, že se ji to neskutečně líbí a touží po tom ho zase v sobě cítit. Vytáhla mu košili z kalhot a začala knoflíček po knoflíčku rozepínat. Jeho ruka sjela níž do jejich kalhotek. Byla vstřícná. Pronikl do ní prsty a ona byla připravená a odhodlaná ho přijmout. Vzal ji do náruče a spoutal její ústa spalujícím polibkem. Položil ji do trávy, kolem krku se mu obtáčel pramínek jejich vlasů. Jejich těla byla rozpálena, opatrně do ní vnikl. Cítili jak v nich pulzuje vzájemné vzrušení.....
Propleteni těly se od sebe nechtěli odtrhnout. Vychutnávali si vůni trávy a lásky, kterou si před chvíli dokázali........" Lisu jsem si vzal jen proto, abych na tebe zapomněl, ale nedokázal jsem to. Ona od začátku věděla, že ji nebudu milovat, i přesto byla odhodlaná se mnou být. Není to zlá žena, jen neměla štěstí v lásce tak jako já. Přejí ji, aby jednou potkala muže, který ji bude upřímně a bezhlavě milovat, tak jako já tebe.".......usmál se na mě a do mých rtů vtiskl polibek. Mlčky jsme leželi vedle sebe a navzájem se hladili, vychutnávali jsme si ten pocit štěstí, chuť naší lásky....."Víš v co Alex doufám? Že jednoho dne mě lidi uvidí takového, jaký jsem. Jako milujícího a mírumilovného muže, který chce dělat nezapomenutelné písničky a film, víš, to je všechno, co chci dělat. Chtěl bych být světu radostí."..............." Ale tou přece jsi, lásko. Lidé tě obdivují, fanoušci tě zbožňují. Uvědomují si, co děláš pro tenhle svět. Nikdo na tebe nikdy nezapomene. To ti slibuju. Zasloužíš si víc lásky než kdokoliv jiný."....věděla jsem co těmi slovy myslí, co ho trápí. Vím, že by chtěl, aby lidé viděli opravdu jaký je. Jsou tu bohužel tací, kteří mu budou vždy ubližovat a zesměšňovat, to je to, co ho trápí...... Svými polibky jsem se pokoušela o to, abych co nejvíce zmírnila jeho bolest. Chci být v jeho životě tím nejdůležitějším člověkem. Nikdy ho nepřestanu milovat...


12. kapitola - Srdci neporučíš

23. listopadu 2011 v 21:34 Povídky - příběhy

12. kapitola

" Můžu dál?"....v ruce jsem držela věci potřebné k tomu, abych mu mohla udělat testy. Netrpělivě přešlapoval....." Tak co, podíváme se na to? Rozepni si prosím košili."..........Když odhalil svou hruď, cítila jsem zvláštní chvění v žaludku. Snažila jsem se na jeho tělo nemyslet a chovat se co nejvíc profesionálně. Když jsem zkontrolovala všechny fleky na jeho kůži a odebrala krev, pobídla jsem ho k tomu, aby se oblékl........" Alex, omlouvám se."..........koukal na mě smutně........." Proboha proč, Michaeli?"................." Já, .....moc mě mrzí, že jsem ti tenkrát tak moc ublížil. Nechtěl jsem opravdu, mrzí mě to."..............." Nemusíš se omlouvat. Nic se nestalo a já už dávno zapomněla.".......snažila jsem se o co největší ironii ve svém hlase. Nechtěla jsem, aby věděl, že mě to stále bolí a že mi ublížil jak nikdo v životě předtím. I přesto všechno jsem ho nepřestala milovat, ale věděla jsem, že musím. On je ženatý a my dva nikdy nebudeme spolu. Vzala jsem do ruky své věci a z pokoje odešla...

Michael
Nikdy jsem Alex neviděl tak chladnou jako dnes. Nechtěl jsem uvěřit tomu, že na nás tak lehce zapomněla. Neměl bych se jí divit, vždyť jsem se k ní zachoval jak největší grázl. Co když její city byly silnější než jen přátelské a já ji tak zbaběle odmítl. Miluju jí, ano miluji, jenže tenhle fakt jsem si uvědomil až bylo pozdě a teď už je pozdě příliš. Bál jsem se její lásky, bál se toho co jí se mnou může potkat. Mé vyhlídky nebyli růžové, soudy, média, která překrucovala vše co se dalo. Přece jí bylo dvacet, byla tak mladá a nevinná a o tomhle světě nevěděla vůbec nic a já bych nikdy nedovolil vystavit jí tak velkému nebezpečí. I přestože jsem jí miloval, musel jsem se její lásky vzdát....
Lidé neví, co je to být mnou. Nikdo by neměl soudit to, co jsem udělal se svým životem. Ne, dokud si nezakusí být mnou každý strašný den a každou probdělou noc.


..........

Bylo to skličující. Vždy kdy jsem se mu podívala do tváře rozbušilo se mi srdce. Vyhýbala jsem se jeho přítomnosti, snažila jsem se o to ho co nejmíň v domě potkávat, ale někdy to šlo velice těžko.
Seděla jsem ve svém pokoji na posteli a přemýšlela nad tím jak to ještě dlouho vydržím snášet. Opět jsem plakala, pokolikáté už?
Stála jsem před oknem a pozorovala Neverlad, když jsem zahlédla dvě osoby jak se procházejí a drží za ruce. Byl to Michael s Lisou. Pohled na ně mě bodal do srdce. Ne takhle to dál nejde dřív či později mi pukne srdce. Proč tě nedokáži dostat ze srdce Michaeli.....


.............

" Bože Michaeli, proč si k čertu tak tvrdohlavý? Ať řeknu cokoliv nikdy mě neposloucháš.".........měli jsme další společnou rozepři . Vždycky to začalo tak nevinně, třeba jako teď kvůli krému, který jsem mu dala proto, aby ním mazal své tělo.........." Co kdyby si mě namazala ty, když neposlouchám?"......šibalsky se začal smát. Věděl, že mě tím uvádí do rozpaků......" Že ty mě vždycky musíš tak vytáčet!".......chtěla jsem odejít z pokoje, ale Michael mě chytil za paži. Naše tváře byli blízko u sebe....." Líbíš se mi, když se zlobíš.".....přitom nezapomínal pozorovat mé rty. Jeho dech zesiloval....." Mám chuť tě políbit, Alex."......zašeptal do mého ucha a něžně mě kousl do ušního lalůčku......." Ne, nedělej to."......prosila jsem ho a přitom si přála, aby nepřestával........" Dovádíš mě k šílenství Alex. Chci tě a ty to víš.".....začal líbat mé víčka......" Miluji tě."...... při těhle slovech jsem ho od sebe odstrčila .....
" Co si k čertu myslíš, Michaeli! Co tím sleduješ? Myslíš si, že mi vyznáš lásku a já ti hned skočím do postele? Už nikdy mi neříkej, že mě miluješ a ani se mě nesnaž ještě někdy políbit. Rozumíš?".........Kričela jsem na něj jak ještě nikdy v životě. Vyrazila dveře jeho pokoje a odešla. Co si sakra myslí? ".....


Po naší hádce jsem si potřebovala provětrat hlavu. Procházela jsem se po okolí Neverlandu, které jsem důvěrně znala. Dnešní noc byla horká. Když jsem šla okolo bazénu měla jsem neskutečnou touhu do něj skočit. Bosou nohou jsem okusila teplotu vody, byla příjemně teplá. Začala jsem ze sebe svlékat své šaty a doufala, že nikdo nepřijde, neměla jsem totiž plavky a tak v Evině rouše skočila do vody, která mě příjemně zchladila. Plavala jsem po okraji bazénu a toužila ze sebe díky vodě smýt všechen svůj hněv, který jsem kvůli Michaelovi měla. Když už jsem měla dost, vyšla jsem nahoru po schodech bazénu. Voda z mých vlasů a těla příjemně stékala. Když jsem si protřela oči, udiveně jsem koukala na osobu, která stála přede mnou.....

Michael
Nemohl jsem spát. Stál jsem na balkóně a cítil jak je dnešní noc příjemně teplá. Rozhodl jsem se tedy jít ven na noční procházku. Procházel jsem se v okolí bazénu, když jsem uslyšel zvláštní zvuk, který se linul tím směrem. Opatrně jsem přistoupil blíž a zahlédl ji. Plavala a vody si doslova užívala. Byla nahá..." Bože Alex, co mi to děláš?"......jak je to dlouho, co jsem viděl její překrásné, nahé tělo? Tolik jsem po ní toužil. Přistoupil jsem ke schodům, kterými vycházela, abych ji podal ručník. Když mě spatřila, znervózněla....

" Michaeli, proboha co tady děláš?"......snažila jsem zakrýt rukama části těla, které jsem nechtěla, aby viděl. Beze slova mi podával ručník a já ho bez váhání přijala. Než jsem se stačila do něj zahalit, nebezpečně se ke mě přitiskl.
Prsty se zabořil do jejich mokrých vlasů. Svými rty ji začal líbat na krku. Když viděl, že se nebránila pokračoval dále. Po jejím krku začal s polibky směrem nahoru až k ušnímu lalůčku, kde ji líbal před malou chvílí. Slastně zasténala a hlavu lehce zaklonila. Nechala se vést signály, které svými polibky zanechával na jejím těle...."Nepřestávej.".....uposlechl ji. Položil dlaň na podbřišek a pak svými prsty sjel níž mezi její stehna. Cítil příjemné teplo a vlhko... Rozepínala jeho košili a začala svým jazykem kroužit po jeho hrudi. Cítila jeho stále více zesilující dech a vzájemný chtíč, který byl čím dál víc silnější. I ona svou dlaň zabořila mezi jeho stehna. Cítila jeho tvrdnoucí penis. Při jejich dotecích se začal chvět, tak neskutečně ji chtěl. Nadzvedl ji a její stehna obepnula jeho boky. Opatrně do ní vnikl. Houpavými pohyby, které zesilovaly, skončili vzájemným vyvrcholením......

Leželi propleteni vedle sebe a jejich těla byla orosena potem. Nasyceni touhou se dívali jeden druhému do očí......."Miluji tě"..... zašeptala a projela nehtem ukazováčku po jeho spodním vlhkém, zarudlém rtu od jejich vášnivého líbání. Vtiskla mu na něj letmý prchavý polibek a chystala se vstát. Chytl ji za paži.... "kam jdeš?"........posbírala své oblečení a se slzami v očích se na něj naposledy podívala............" Jsi ženatý, Miku."........



11. kapitola . Srdci neporučíš

23. listopadu 2011 v 3:36 Povídky - příběhy
11. kapitola

Ammy jsem povyprávěla celý příběh i to, jak jsem Michaela znovu střetla. Nechápala, že jsem to v sobě dokázala celou dobu dusit a nic jí neřekla...." Ammy ty víš, že to nešlo. I přesto, že si má přítelkyně, tohle bylo něco, co jsem si myslela, že si nechám navždy pro sebe." ..........s výrazem pochopení mě objala a řekla, že mi rozumí....


.......

"Alex!"....volala na mě máma z kuchyně mezitím, co já byla v koupelně....." Ano mami?".........." Zvoní ti telefon.".........ochotně mi ho podávala........." Alex Brownová, prosím, kdo volá?"...........na druhém konci se ozval známý hlas. Hlas, na který jsem toužila zapomenout............" Alex, tady Michael. Prosím, nezavěšuj.".......jako kdyby vytušil, co chci právě udělat......." Co potřebuješ, Michaeli? Nemám zrovna teď moc času.".......snažila jsem se o co největší pohrdavý tón......." Prosím Alex, vrať se. Potřebuji tvou pomoc. Má kůže mě čím dál víc trápí a ty jsi jediný člověk, kterému věřím."........neozývala jsem se......" Prosím."..........naléhal......." Michaeli myslím, že by nebylo vhodné...."......." Alex prosím tě jako přítel. Jedině ty mi můžeš pomoct.".........nevěděla jsem co mám říct. Jeho prosebný naléhavý hlas mě nenechával klidnou. A i přes všechno, co mi udělal, byl mým přítelem, navzájem jsme si důvěřovali a to nejen po stránce profesní. Vše se to pokazilo když......" Ano přijedu."........zněla má odpověď....
Stála jsem stále v koupelně jako opařená, když v tom za mnou přišla máma......" Alex jsi v pořádku? Není ti dobře? Jsi celá zelená."...........snažila jsem se vzpamatovat......" Nic mi není mami jen máme v nemocnici naléhavý případ a potřebují mou pomoc. Musím zpátky.".........nic kloudnějšího mě nenapadlo, abych jí řekla, proč odjíždím......." Ach, tak ty už nám zase odjíždíš?"....." Ale no tak mami."......pohladila jsem ji po tváři......" Ty víš, že bych nejraději zůstala, ale musím."....smutně a omluvně jsem se na ni podívala......" Já vím holčičko, jen se mi bude stýskat. Zdržela ses dýl než obvykle a já si na tebe zase zvykla.".......utřela jsem máminy slzy, které stékaly mezi vráskami na její tváři a slíbila jí, že se pokusím, co nejdříve je zase navštívit.....


...........

Seděla jsem v letadle a vracela se na místo plné bolesti a vzpomínek. Jak to jen zvládnu? Pohled na Michaela a jeho manželku mi bude drásat srdce. Musím být silná a tvářit se, že se tenkrát nic nestalo. Když to dokáže Michael tak já taky...

Když mě taxík odvezl až k Neverlandu, všichni mě nadšeně vítali. Byla jsem šťastná, že za tu dlouhou dobu, co jsem tu nebyla na mě stále nezapomněli a dokonce jsem jim chyběla, vždyť oni mě také......"Slečno Brownová, tak ráda vás vidím."......nadšeně mě vítala hospodyně Marta. Po její ranní kávě, kterou mi vždy s láskou přichystala se mi stýskalo.
Když jsem se se všemi přivítala došlo mi, že jedna osoba tu chybí, ale nenechala na sebe dlouho čekat...." Vítám tě, Alex.".....řekl mě tak důvěrný hlas...." zdravím Michaeli.".....pohled jakým jsme se na sebe dívali byl nervózní......" Neposadíme se? určitě by sis dala něco k pití.".....přikývla jsem......" Ano, pomerančový džus, děkuju."..........." Marto!".....Michael volal na svou hospodyni......." Doneste prosím slečně Brownové pomerančový džus."......." Jistě pane."
Zatímco Marta připravovala můj džus, Michaelův pohled se obrátil ke mně....." Tak co Alex jak si se měla, a co tvý rodiče?"........náš rozhovor začal strnule, ale po chvíli se napjatá atmosféra mezi námi uvolnila. Dokonce mě i rozesmál, tak jako kdysi předtím. Jenže z naší dobré nálady nás vyrušil příchod Michaelovy ženy.........." A tady jsi miláčku. Vidím, že vzácná návštěva dorazila."......její tón v hlase naznačoval, že mě zrovna s velkou radostí nevidí........" Ach Liso, tohle je Alex. Alex Brownová, má dermatoložka a přítelkyně...... mezi zuby procenila ten největší úsměv, který jen mohla na tváři vyloudit. Postavila jsem se a na důkaz toho, že ji ráda poznávám, ji podávala svou ruku......" Těší mě, Liso."....." No, mě také." ......sjela mě od hlavy až k patě pohledem. Její přivítání nebylo zrovna přátelské a v jejím hlase jsem cítila vůči mě jistou nenávist. Viděla jsem na Michaelovi, že je z téhle trapné situace nesvůj a tak se raději rozloučila se slovy, že jdu nahoru do svého pokoje si na chvíli odpočinout, protože jsem z cesty unavená. Michael mě políbil na tvář a popřál mi dobrý odpočinek, zatímco Lisa odvrátila svůj pohled jinam. Tušila jsem, že má přítomnost ji nebude zrovna po chuti, ale doufala jsem, že má v sobě tolik slušnosti na to, aby se chovala co nejvíc přívětivě. Neznala mě. Nemohla tušit, co bylo mezi mnou a Michaelem proto jsem jejímu chování vůči mně nerozuměla.....



.........

Ráno jsem se probudila až kolem desáté. Když jsem se podívala na budík, zděsila jsem se kolik je hodin. Bože, jak jsem mohla tak dlouho spát? Vždyť jsme se dohodli s Michaelem, že ho hned ráno prohlédnu a já si tady tak vyspávám. Rychle jsem na sebe navlékla bílé plátěné kalhoty a světle modré triko a šla se podívat do jídelny, jestli ho někde nezastihnu. Jenomže bohužel, nikde nebyl. Šla jsem tedy do kuchyně a poprosila Martu o šálek kávy...." Vy jste si slečno dneska nějak pospala.".....usmála se jako kdybych prožila rušnou noc......" To ano, ale musím říct, že tak dobře jsem se už dlouho nevyspala. Asi mi chyběla ta velká postel.".........obě jsme se začaly smát......" Mám vám přichystat něco k jídlu?"........" Ne, děkuji. Marto neviděla jste náhodou někde Michaela?"........" O jistě, pan Jackson šel ven do zahrady. Mám zavolat někoho, aby se po něm podíval?"..........." Ne, děkuji, půjdu ho najít sama. Zatím nashledanou a příjemný den."..........." Vám taky slečno.".......s Martou jsme se rozloučily a já šla ven najít Michaela.....


......

Michaela jsem našla u zvířat. Byl ve stáji a mazlil se s jednou klisnou, která byla v radostném očekávání...." A tady jsi."......Michael sebou škubnul, když jsem na něj promluvila......." Promiň, nechtěla jsem tě vylekat."................" Nic se nestalo, jen jsem myslel, že tu nejsi. Ráno si nebyla u snídaně."..........." Omlouvám se, ale zaspala jsem.".........omluvně jsem se na něj usmála........." Pokud bys nenamítal nic proti pozdní prohlídce jsem ti plně k dispozici. Ovšem jestli nemáš v plánu něco s svojí ženou. Nerada bych nějakým způsobem překazila naše plány."............." Lisa není doma a nemám nejmenší tušení, kdy se vrátí."..........z jeho hlasu jsem cítila, že jejich manželství není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Nechtěla jsem se ho na nic vyptávat, protože z výrazu jeho tváře jsem pochopila, že ho to trápí.........."S prohlídkou souhlasím, ale co kdyby jsme si první zajezdili na koních?"..........." Ale Michaeli já na koni naposledy seděla, když......s tebou.".......řekla jsem tiše......." Neboj, tohle se nezapomíná.".........nakonec jsem s vyjížďkou souhlasila.....

Říká se, že pohled z koňského sedla je nejkrásnější a je to pravda. Vyjela jsem si na krotké kobylce, na které jsem předtím jezdívala. Kupodivu si na mne ještě pamatovala a za cukřík slastně zařehtala. Nechala jsem se unášet silou větru a Michael mi byl nebezpečně v patách. Když jsme po vyjížďce znovu zajeli ke stájím, aby jsme osušili koně, poděkovala jsem mu za krásné dopoledne, už dlouho jsem se necítila tak volná....."Co kdyby jsem si šli dát oběd a pak dokončili to, co jsme měli od rána v plánu?"........viděla jsem na Mikovi, že se mu moc nechce, ale věděl, že prohlídky se stejně nevyhne......



10. kapitola - Srdci neporučíš

22. listopadu 2011 v 5:54 Povídky - příběhy
10. kapitola

Michael
Při koncertě v Mexiku jsem čistě náhodou potkal Lisu Marii Presley. Znám ji už od svých sedmnácti let, ale ona byla ještě malé děvčátko. Bylo hezké ji zase znovu vidět.
Po svém turné, které jsem zakončil v Jižní Americe jsme se s Lisou začali čím dál častěji navštěvovat. Byla milá, ale pomyslná jiskra nikdy nepřeskočila.
Když jsme jednou večer seděli na terase a pili kávu, zeptal jsem se jestli by si mě nechtěla vzít a ona kupodivu souhlasila. Vzali jsme se v květnu 1994 v Dominikánské Republice. Dva měsíce na to obletěla světem zpráva, že jsme manželé.
Nikdy jsem k ní necítil to co k Alex, ale doufal jsem, že díky ní se ta prázdnota v mém srdci, kterou mi Alex způsobila trochu zmírní.....



...............

"Alex no tak pojď vyrazíme do města. Nebudeš tu přece celý dny zavřená.".........naléhala na mě Ammy....." No tak dobře, překecala si mě, jen si vezmu kabelku."...............Ammy nikdy nevydržela chvíli sedět doma. Pořád někde poletovala a jak ona říká užívala si života. Někdy bych to chtěla umět jako ona. Tak bezprostředně se odvázat...
Procházely jsme městem, když jsme se zastavily u novinnového stánku. Ammy vzala do ruky noviny, které upoutaly její pozornost na přední straně . Vzala je a začala číst....." Vidíš to Alex? Popová hvězda Michael Jackson se v květnu oženil s dcerou slavného zpěváka Elvise Presley, Lisou Marií. Pár se vzal v Dominikánské republice a čelí mediálním útokům, že se vzali za účelem napravení Jacksonovy reputace.".....ty slova bodala do srdce. Zatmělo se mi před očima a z toho šoku jsem omdlela.....

"Alex, slyším mě? No tak vstávej!"......cítila jsem Ammyny ruce jak se mě snaží vzbudit......." Jo jsem. Jen se mi udělalo špatně".........podávala mi vodu.........." Nemám zavolat lékaře?"......." Ne to bude v pořádku a prosím tě mé mámě taky nic neříkej, zbytečně by se vyděsila."..........." Ale Alex?".......podívala jsem na ni, že čím míň máma bude vědět tím líp. Doprovodila mě domů až ke dveřím a ještě jednou se mě zeptala jestli jsem vážně v pořádku. Přikývla jsem, že ano a rozloučila se s ní polibkem na tvář............" Zítra se přijdu na tebe podívat."............." Dobře Ammy."........zavřela jsem za sebou domovní dveře a šla do svého pokoje.
Sedla jsem si na postel, z mých očí začal téct proud slz, které nešly zastavit. Jak mi to mohl udělat? Tajně jsem doufala, že jsem pro něj víc než pouhá kamarádka nebo jeho zaměstnankyně. Jenže tímhle mi dokázal, že pro něj neznamenám vůbec nic.... Už nikdy ti nedovolím Michaeli Josephe Jacksone, abys ovládl mé srdce. Pohřbils ve mě všechny mé naděje a sny na lásku, kterou jsem k tobě cítila......



..............

Odpoledne se za mnou stavila Ammy. Oči jsem měla opuchlé, ale sváděla jsem to na alergii, která v tomhle roční období na mě působí. Mé vysvětlení sice neznělo moc přesvědčivě, ale raději nic nenamítala..........." Ammy zajdeš ještě někdy do toho klubu, kam si chodila každý večer v pátek když jsme byly na škole?........" Ano ještě občas tam zajdu, ale proč se ptáš?"............." Co kdyby jsme si udělaly dámskou jízdu?"........nechápavě se na mě podívala, ale i přesto s mou nabídkou souhlasila............" Alex a máš vůbec co na sebe?".......zakroutila jsem hlavou. To, co myslela "tím co na sebe" bylo něco odvážnějšího než je kalhotový kostým. Už teď jsem se děsila toho, co mi vybere.
Zašly jsme k ní do bytu, který ji zůstal po rodičích. Vyházela obsah skříně na postel a začala se prohrabovat hromadou hadříků. Model, který mi vybrala byl víc než odvážnější a doslova sexy. I přesto, že jsem na takový outfit nebyla zvyklá, kupodivu jsem se v něm cítila pohodlně....

......
"Barmane dáme si to ještě jednou.".......zavolala jsem na něj, aby nám přinesl další vodku....." Neměla bys tolik pít Alex, nejsi na to zvyklá.".........." Už mám dost toho věčnýho co mám a nemám dělat. Jsem snad svéprávná.".........Ammy takovou reakci ode mně nečekala........." Promiň Ammy nechtěla jsem být na tebe zlá."........v očích se mi zaleskly slzy......" Neomlouvej se. Už delší dobu na tobě pozoruji, že tě něco trápí. No tak drahá přítelkyně, nechtěla by ses mi konečně s něčím svěřit?".......pohladila mě po mé rozpálené tváři, která mi díky vodce zrudla a nemilosrdně stoupala do hlavy. Snažila jsem se být silná, ale díky alkoholovému opojení jsem své emoce už déle nedokázala v sobě dusit........." ach Ammy, jen kdybys tušila. Tolik to bolí tak příšerně moc, jak mi to mohl udělat?"...........plakala jsem a ona mě starostlivě konejšila........." Jen plakej, uleví se ti."......
V tom stavu v jakém jsem byla mě nechala Ammy přespat u sebe doma. Věděla, že kdyby mě máma takhle viděla i přesto, že jsem dospělá by měla spoustu poznámek. Když jsem se ráno probudila v Ammyně posteli hlavu jsem měla jako střep. Ach jo proč jsem jen tolik zatraceně pila. Držela jsem svou hlavu v dlaních. když mi Ammy podávala studený ručník....." Na, uleví se ti."................" Děkuji, nechtěla jsem tě obtěžovat.".........." Ale Alex zlatíčko ty víš, že mě neobtěžuješ. No tak pověz mi, kdo tohle má všechno na svědomí. Je to nějakej doktor z té vaší nemocnice?"........věděla jsem, že už déle nemohu lhát a musím s pravdou ven....." Ne Ammy, v žádné nemocnici nepracuji a nikdy jsem nepracovala."...........s otazníkem v očích na mě koukala............." Jsem osobní dermatoložkou Michaela Jacksona.".....



9. kapitola - Srdci neporučíš

21. listopadu 2011 v 4:59 Povídky - příběhy
9. kapitola

Letěla jsem zpátky domů za svou rodinou. Když jsem se objevila ve dveří, máma na mě udiveně koukala....." Alex, co...co tu děláš?"........" Taky tě ráda vidím mami."......procenila jsem mezi zuby.........." Víš, že jsem to tak holčičko nemyslela. Jen jsem překvapená, že jsi přijela.".......omluvně jsem se na ni podívala....." Já vím mami, měla jsem zavolat, ale v práci jsem dostala nečekanou dovolenou, takže se to seběhlo strašně narychlo.".........mámu jsem viděla sotva pět minut a už ji musela zase lhát. Tak nerada to dělám......." Tak pojď holčičko dovnitř, přece si nebudeme povídat venku.".....

Michael
Celou noc jsem nemohl spát. Hned ráno jsem měl v úmyslu se jít Alex omluvit, ale když jsem jí nezahlédl u snídaně doufal jsem, že v jejím pokoji ji najdu. Ale marně, po Alex ani památky a její věci byly také pryč. Měl jsem to tušit. Možná jsem v ní vzbuzoval plané naděje a nebo ona snad ve mně? Nic z toho se nemělo stát. Neměl jsem to dovolit, ale na druhou stranu na její rozpálené tělo nemohu zapomenout. Konečně jsem poznal pocit důležitosti, takový jaký jsem v žádné jiné náruči ženy nepoznal.....Přestaň Michaeli, zapomeň na ní, možná to tak bude lepší....
Druhou polovinu turné jsem měl v úmyslu začít v srpnu. Vím, že díky koncertům ze sebe "vybiji" ten zlostný pocit, který v poslední době kolem mě byl. A také stopy na mém těle po Alex.....


.................
" Alex!!".....slyším jak někdo netrpělivě klepe na domovní dveře. Ten hlas je mi povědomý. Když otevřu s otevřenou náručí tam na mě doslova vyskočí Ammy......." Ammy, kde se tu bereš?"..........." Tvá máma mi řekla, že jsi před dvěma dny přijela. Kde se nám tu bereš, ty naše zatoulaná ovečko."...........Ammy byla pořád stejná. Vždy ukecaná. Její vzhled se nikterak za tu dobu nezměnil ba naopak. I nadále nosila výstřední oblečení a ani její havraní vlasy s délkou do půly zad se nezměnily. Byla to prostě Ammy se vším všudy. Šly jsem do zahrady, kde jsme si sedly do altánu a celé odpoledne proklábosily......" Tak co Alex, jací jsou fešáci v té vaší nemocnici? Kloflas tam někoho?.".....šibalsky na mě mrkla těmi svými černými oči......" Ale Ammy však to znáš. Tu někdo tam zas někdo jiný. To víš, doktoři se tam mění jak na běžícím páse.".......snažila jsem se mluvit co nejvěrohodněji a tomuto tématu se raději co nejdříve vyhnout. Ani Ammy jsem nechtěla lhát, ale kdybych jí řekla, že znám Michaela důvěrněji než jen polibek na mé ruce, který mi dal při našem prvním setkání nedala by mi pokoj. Bohužel i jí sem musela lhát.
Ammy mě zaskočila otázkou, v kterou jsem doufala, že nikdy nepřijde......" Tak povídej jaké je L.A? A co nějakou Hollywoodskou hvězdu nepotkala si tam ? Třeba Michaela Jacksona?"........při vyslovení toho jména jsem sebou škubla......." Aaaa, vlastně jak toho bys mohla potkat, když většinou chodí v nějakém převleku."..........přikývla jsem na důkaz toho, že s ní souhlasím a doufala, že v tématu Michael Jackson nadále nebudu pokračovat. Jak těžce jsem se zmýlila.........." Slyšela jsi Alex o tom jeho obvinění?..........aniž bych cokoliv řekla pokračovala............" Muselo to být pro něj strašné. Doufám, že má kolem sebe chudáček soustu přátel a třeba i nějakou přítelkyni, která mu pomůže tohle těžké období překonat."...........nevím, co mě více bolelo jestli vzpomínka na tu strašlivou dobu a nebo Ammynina poznámka o přítelkyni. Ale nechala jsem to být a raději se zeptala na to, jak ona se celou tu dobu měla.......


8. kapitola - Srdci neporučíš

20. listopadu 2011 v 5:30 Povídky - příběhy
8. kapitola

Dnes má s Mikem v jeho domě dělat rozhovor Oprah Winfrey. Michael byl z toho nesvůj, ale snažila jsem se ho co nejvíce podpořit. Přece jen bude ve svém prostředí, kde to má rád a tak mu ta atmosféra kolem určitě pomůže....

Když Oprah zavedla svou otázku na Michaelův vzhled a jak je to doopravdy s jeho kůží odpověděl takto:
"Nesnažím se být bílý. Mám kožní nemoc, která ničí pigmentaci kůže, je to něco, čemu nemůžu pomoct. Fajn. Ale když lidé vymýšlí příběhy o tom, že nechci být tím, kým jsem, zraňuje mě to.
Je to pro mě problém. Nemohu to ovládat. Ale co všechny ty miliony lidí, kteří sedí na slunci, aby ztmavli, aby byli jiní než jsou? O tom nikdo nic neříká.
Je to v mé rodině, můj otec řekl, že je to na jeho straně. Nemohu to kontrolovat. Nerozumím tomu, chci říct, že jsem z toho smutný. Nechci zacházet do své lékařské historie, protože to je osobní, ale tak to je. Pokoušeli jsme se to ovládnout a používat make-up k vyrovnání, protože mám na kůži skvrny. Musím si vyrovnávat kůži (barevně).
Ale víš, co je legrační? Proč je to tak důležité? Pro mě to není podstatné. Jsem velký fanoušek umění, miluji Michelangela, kdybych měl šanci s ním mluvit nebo o něm číst, chtěl bych vědět, co ho inspirovalo k tomu, aby se stal tím, kým je, anatomie jeho řemesla, ne s kým šel ven včera v noci... co je špatného s... chci říct, že to je pro mě důležité."

Celou dobu jsem byla ukryta tak, aby mě kamery nesledovaly a mlčky poslouchala jejich rozhovor. Při těhle slovech mi bylo úzko až mi bolestí vyhrkly slzy.....



...........
Myslela jsem, že tohle je největší rána, která utrpěla Michaelu duši, ale jak hořce jsem se mýlila. Michael byl člověk, který děti miloval, doslova je zbožňoval. Byly pro něj vším. Dost často na Neverlad přijížděly děti z různých koutů celého světa. Ať už nemocné nebo zdravé, jejich návštěva tu byla pro ně nezapomenutelná. Vím, že tenhle zážitek si budou pamatovat po zbytek života.
Bohužel, jsou mezi námi i tací, kteří využívají Michaelovi dobroty a po ničem jiném netouží než ho doslova zničit jako v tomhle případě. Michaela pojilo velké přátelství s Jordanem Chandlerem, byl to dvanáctiletý kluk, kterého si Michael oblíbil. Docela často tu přespával a i já jsem měla tu čest několikrát se s ním setkat. Byl to příjemný mladý chlapec a Michaelův velký fanoušek. Zdálo se, že vzájemnému přátelství nestojí nic v cestě, ale stalo se něco, co by nikoho z nás v životě nečekal. Jordanův otec Mika obvinil ze zneužívání svého syna. Byla to velká rána a pro Michaela zcela zdrcující. Několik týdnů se táhlo vyšetřování, prohlídka Neverlandu i Michaelova těla. Viděla jsem jak ho to ničí, ale nedokázala jsem mu pomoct. Ta beznaděj byla skličující.
Nakonec se žádné zneužívání neprokázalo. I když Michael NIKDY nic takového neudělal, bohužel, tahle nálepka se s ním už nadále táhla. Nechápala jsem jak někdo může ublížit někomu tak andělskému jako byl právě Michael....


Ležela jsem ve svém pokoji a už několikátý den nemohla usnout. Pořád jsem musela myslet na bolest, kterou cítí. Stála jsem u okna a pozorovala Neverland. I v noci byl tak překrásný a já nemohla pochopit, jak ho policie mohla tak pošpinit, už nic nebude jako předtím. Tím, že vstoupili na tenhle pozemek, ukradli kousek neverlandské nádhery a Mikovy duše. Slzy mi tekly po tváři při pohledu do noční tmy. Náhle jsem uslyšela klepání, bez vyzvání dotyčná osoba vešla do pokoje....
" Neruším?".......otočila jsem se a rychle utírala své slzy...." Ach Michaeli, to víš, že nerušíš. " ....náznakem hlavy jsem ho vyzvala k tomu, aby šel dál. Když se ke mně přiblížil, obejmul mě a začal plakat....." Alex řekni mi proč mi to dělají? Raději bych si podřezal žíly než, abych ublížil nějakému dítěti.Vidíš to v jejich očích, soudí tě. Lidé se dívají skrz tebe - ne na tebe, ale skrz tebe. Myslí na všechny ty kecy. Je to tak vzálené od pravdy. Tohle bolí."........Skčený se v mém objetí zhroutil na zem....." Ach Michaeli, lásko (to bylo poprvé, co jsem ho takhle oslovila) neplakej prosím. Jsem tu u tebe a já nedovolím, aby ti dále ubližovali."
Michael se na mě s prosbou podíval....." Nech mě dnes tady u sebe prosím."......" Třeba do konce života.".....odpověděla jsem mu. Zadíval se do mé tváře a bezváhání mě začal líbat. Ale jinak než předtím. Jeho polibky byly tak impulsivní a dychtivé, jakoby se chtěl díky nim zbavit té bolesti, která ho tížila. Rukama zajel do jejich vlasů a svými ústy ji dováděl až na vrchol touhy. Opět ho chtěla cítit v sobě. Už jednou tu slast poznala a chtěla ji s ním prožívat znovu a znovu. Pod noční košilkou začal hledat její pevná ňadra. Prstem hladil její bradavky a když z jejich úst uslyšel sten pochopil, že se jí to líbí. Náhle se od ní odtrhl....." ne, to nemůžu. Už jednou jsem se nechal unést. Jsi tak nevinná a nezasloužíš si to. ..Promiň Alex.".........poslední větu zašeptal a z pokoje odešel....
Nehybně jsem zůstala klečet na zemi...." Už si mi ublížil." ...... procenila jsem ty slova přes zvlyk, který vyšel z mých úst. celou dobu jsem si to nechtěla připustit, ale miluji ho. ...Miluji ho tak moc, že už tu déle nemohu zůstat. Pochopila jsem, že mezi námi nikdy nebude partnerský vztah se vším všudy. Zasadil mi příliš hlubokou ránu do srdce na to, abych tu mohla nadále zůstat. Dala jsem mu svou duši a tělo, nikdo předtím mě nenaučil řeč lásky a já věděla, že už nikdo nenaučí.
Sbalila jsem si své kufry a ještě tu noc odešla...." Sbohem Michaeli".......



7. kapitola - Srdci neporučíš

19. listopadu 2011 v 0:00 Povídky - příběhy
7. kapitola

Michael chtěl mít prohlídku co nejdříve za sebou a tak jsem mu řekla, že se na něj podívám ještě před odchodem do studia. Souhlasil a tak jsme mohli začít.
Rozepnul si košili a já zkoumavě prohlížela jeho hruď, které jsem se musela dotýkat. Bylo to zvláštní. Vždyť už to dělám takovou dobu, tak proč se mi teď klepou tak ruce? Sakra Alex, vzchop se a začni myslet profesionálně. Když jsem projížděla po jeho rameni a pozorovala fleky až ke konečkům prstů jeho ruku cítila jsem, že i on se tak zvláštně chvěje než kdy jindy před tím...." Alex?"......upřeně se zadíval do mých očí...." Ano?".........hypnotizoval mé rty a já nějakou zvláštní silou svá ústa k těm jeho přibližovala. Políbil mě a já toužila, aby nepřestával. Jenže po vášnivém polibku se záhy ode mně odtrhl a začal se omlouvat. S rozpaky jsem mu řekla, že se nic neděje. Oblékl si košili a bez jakéhokoliv slova odešel...

V ten den jsem ho už neviděla. Vrátil se až pozdě večer. Slyšela jsem totiž jeho kroky, které se rozléhaly po chodbě....


...............

Po zimě přišlo jaro. Mám ráda vůni čerstvých vonících květin. Dnešní slunečné ráno mě doslova vzbouzelo k tomu, abych si šla zaběhat. Oblékla jsem si bílou teplákovou soupravu, vlasy stáhla do culíku a vydala se napříč Neverlandem. Poslední dobou jsem běhávala často. Hlavně tehdy, kdy mezi námi s Mikem rostlo nepříjemné napětí, které kolikrát nemělo daleko k hádce. Někdy jsem měla sto chutí na všechno se vykašlat a odejít odtud. Ale vždy jsem si záhy uvědomila, že bych mu to nemohla udělat. Potřeboval mě a já i když jsem si to nechtěla připustit potřebovala jeho....

Když jsem běžela cestou jako obvykle, ranní rosa mě zradila. Uklouzla jsem po trávě a vyvrtla si kotník..." K čertu!" ......zaklela jsem a neubránila slzám. Nevím jak, ale zpoza rohu se vynořil Michael......." Alex jsi v pořádku? Viděl jsem, jak si upadla."......." V pořádku? Ne! To víš, že nejsem v pořádku."......vykřikla jsem na něj zlostně......" Počkej, pomůžu ti."....." Ne, nestojím o tvou pomoc.".....odstrčila jsem ho od sebe......" Proč si na mě taková?".....nechápavě na mě koukal, co to do mě vjelo......." Taková? Řekni jaká? Ty mě od sebe můžeš odhánět a já ne? A proč? Protože jsi Michael Jackson a já jen obyčejná?....Nikdo!"..........došlo mu, co jsem těmi slovy myslela a tentokrát i on své nervy neudržel na uzdě. A nejen nervy.........."Takže já tě od sebe odháním? Jen kdybys tušila, co se mnou dělá tvá přítomnost. Už se bojím s tebou být i o samotě, abych neměl chuť tě obejmout a začít líbat. Ale tentokrát udělám to, po čem celou dobu toužím"........Přitiskl jí k sobě a paže držel tak pevně, aby se mu nemohla vysmeknout. Smyslně hledal její rty, do kterých se toužil zabořit, když tak učinil, nebránila se. Jejich polibek zesiloval na intenzitě, jazykem kroužil v její puse a ona dychtivě zasténala. Volnou rukou ji rozepnul zip u mikiny a snažil se pod trikem nahmatat její pevné ňadro. Polaskal zduřelou bradavku, pak rukou sjel níž a chytil jí za boky. Přitiskl si ji k sobě jak nejvíc mohl a ona ucítila jeho mužství. Toužil po ní stejně jako ona po něm. Nadzvednul ji a ona ho svýma nohama objala kolem boků. Přitom ji nepřestával líbat. Opatrně ji položil do trávy pod korunou stromu, kde jen stěží dopadly sluneční paprsky. Hladil ji a zasypával něžnostmi. Učil ji, jak mu být rovnocennou partnerkou. Když našel skulinku mezi jejími stehny rukou ji začal hladit po jejím přirození. Opět zasténala a toužila se mu celá odevzdat. Když po vzájemných dotecích, které nepřestávali, rozevřel její stehna a opatrně do ni vnikl. Cítil jak ní projela malinká bolest. Tušil to a bál se, aby jí neublížil. Když viděl jak si slastně olizuje rty jeho rozpaky pominuly.....

.........

Michael v červnu odcestoval do Německa, kde začalo jeho turné Dangerous. Původně jsem měla letět s ním, ale díky zápalu plic nikam nemohla..........." Alex měl bych tu zůstat s tebou. Všechno zrušit a vyrazit až ti bude líp."......starostlivě mě pohladil po vlasech, když seděl u mé postele....." Ale Miku, vždyť sám víš, že to nejde. Já budu co nevidět v pořádku, slibuju. A teď už běž, fanoušci tě čekají.".......usmál se na mě a na rozloučenou políbil na čelo. Pak už jsem ho jen zahlédla, jak se ztrácí ve dveřích.
Od našeho milování se nezměnilo prakticky nic. Choval se ke mně i nadále jako přítel a já se snažila chovat též co nejvíc profesionálně. Při každé prohlídce pohledem na jeho tělo, krotit se šlo stěží. Musela jsem to ustát, i když naše milování jsem pořád měla v živé paměti. Před tím jsem nic takového nezažila a díky Mikovi poznala řeč lásky, kterou nejspíš už nikdy nepoznám....


6. kapitola - Srdci neporučíš

18. listopadu 2011 v 2:22 Povídky - příběhy
6. kapitola

" Vítám tě doma, holčičko.".......máma mě přivítala s otevřenou náručí a já byla ráda, že po tak dlouhé době mohu být doma na místě, kde jsem vyrůstala a milovala.
Šly jsme do kuchyně, kde připravovala spoustu dobrot a taky tam za stolem seděl můj táta...." Ahoj tati, ráda tě vidím.".....pohladila jsem ho po jeho prošedivělých vlasech a vlepila polibek na tvář. Nikdy toho moc nenamluvil, ale já vím, že mě měl vždycky rád. I když svou lásku neuměl dát tak najevo tolik jako maminka.
Máma vzala tác s dobrotami do obývacího pokoje a společně se posadily na pohovku. Tátu jsme nechaly v kuchyni při jeho nejoblíbenější činnosti luštění křížovek a my s mámou raději tlachaly. Měla na mě spoustu otázek, když jsme se tak dlouhý čas neviděly......" Tak co Alex, jak se ti daří v práci?".........neřekla jsem ji, že pracuji u Michaela Jacksona. Nevím, jestli by to někdy pochopila a tak si celou tu dobu vymýšlela, že pracuji na největší klinice v L.A. Vím, lhát se nemá, ale byla to spíše milosrdná lež. Předpokládala jsem máminu reakci, viděla by v tom mnohem víc než čistě pracovní a přátelský vztah a tak jsem ji nechtěla zbytečně dráždit........" A co nějaký chlapec, je na obzoru?".......typická mámina otázka. Na to se mě snad ptá už od mých sedmnácti....." Ne mami, jen dobrý kamarád." .....usmála jsem se na ni a naznačila, že dál se tomuto tématu nechci věnovat. No, alespoň v tomhle jsem jí nelhala...

Michael
Docela mě mrzelo, že Alex se mnou netráví Vánoce. Za těch pár měsíců jsem si na ni zvykl, ale chápal jsem, že má svou rodinu a přátelé, se kterými chce být právě v tenhle čas a navíc tu nebudu tak úplně sám. Každou chvíli by měla přijít Elizabeth. Neviděl jsem jí už nějaký čas kromě toho, že jsme si pravidelně volali, takže se na ni neskutečně těším.....
" Michaeli, drahoušku, pojď obejmout jednu starou dámu."............Michael stál v přijímací hale, když se k němu s otevřenou náručí nebezpečně blížila jeho dlouholetá přítelkyně....." Ale Liz, nech těch poznámek o tvém věku. Jsi kočka a já tě miluju."........" Ach ty lichotníku, nevím, nevím být mladší nechala bych se ukecat. Ale vím, že od toho tu jsou jiní.".......lišácky na něj mrkla. Michael moc dobře věděl, co tím myslí. Respektive koho. O tom, že Alex je jeho kožní dermatoložkou a že bydlí v jeho domě se jí už několikrát zmínil....


................

Vánoční svátky uběhly rychle. Možná rychleji než jsem doufala a já po rozloučení se svou rodinou letěla zpátky do L.A. . Ammy jsem doma nezastihla, zrovna byla někde na cestách. Když jsem dorazila k Neverlandu, nic se za těch čtrnáct dní nezměnilo. I v zimě vypadal neskutečně krásně.
" Alex, zlatíčko, konečně!!" ......Michael za mnou doslova letěl jen co uviděl přijíždět auto. Neměla jsem ani nejmenší tušení, že mu budu tolik scházet, ale musím přiznat, že on mě taky. Po čtvrt hodinovém objímání jsme konečně šli dovnitř do domu. Ochotně sundával můj kabát, který podával hospodyni....." No tak povídej, jak si se měla? Co rodiče a Ammy...." ......Měl na mě neskutečnou spoustu otázek a já ani nestačila odpovídat. Sedli jsme si ke krbu, a když nám hospodyně donesla horkou čokoládu začala jsem se svým vyprávěním....

Když jsme s Mikem probrebentili celou noc, samým vyčerpání jsem usnula v křesle. Ta cesta mě nejspíš zmohla.

Michael
Alex usnula v křesle schoulená do klubíčka. Nechtěl jsem jí budit a tak jsem ji přikryl teplou dekou. Když jsem se k ní nahnul, abych jí přikryl ramena nemohl jsem se na ni vynadívat. Tak sladce spala jako malé nevinné děvčátko. Byla nádherná v hlavě se mi vybavila vzpomínka, která se stala po večírku...


Ráno jsem se probudila celá rozlámaná. Když si uvědomila, kde to jsem, došlo mi, že jsem tu musela v noci nejspíš usnout. Protáhla jsem své ruce a šla nahoru do svého pokoje dát si sprchu. Když jsem vešla do koupelny sundala ze sebe své oblečení a nechala proud vody stékat po mém nahém těle, ucítila jsem neskutečnou úlevu. Po hmatu jsem hledala osušku a když jí konečně našla zabalila se do ní. Z koupelny jsem šla rovnou zpátky do pokoje obléct si čisté oblečení. Ale když jsem zahlédla své kufry vedle postele, uvědomila jsem si, že si ještě nestačila zpátky vybalit. Netrpělivě jsem začala chodit po pokoji a hledala něco na sebe. Doufala jsem, že něco najdu ve skříni. Urputně jsem hledala nějaké oblečení a ani si nestačila všimnout, že někdo stojí v mém pokoji. Byl to Michael.....
" Michaeli, co tu děláš?"......rozpačitě jsem na něj koukala......" Omlouvám se. Klepal jsem, ale když si na mé zaklepání nereagovala bál jsem se, že se ti něco stalo."........pořád jsem stála jak opařená a evidentně i jemu tahle situace nebyla příjemná....." Jsem v pořádku, jen hledám něco na sebe. Zapomněla jsem na to, že si nestačila ani vybalit.".....abych tuhle trapnou chvilku zachránila začala jsem šmátrat v kufru doufajíc, že něco vhodného najdu. Vyšmátrala jsem nějaké triko a tmavé kalhoty. Popadla věci a utíkala do koupelny. Jenže v tom spěchu mi upadla podprsenka na zem. To, že ji nemám jsem zjistila při oblékání. Opatrně jsem otevřela dveře od koupelny a doufala, že spadla tak šikovně, aniž by si ji Michael všiml. Bohužel ne, držel jí v ruce a mlčky mi ji podával. Ani jsem nepoděkovala a vytrhla mu ji z ruky. Zavřela jsem za sebou dveře koupelny a cítila jak rudnu. To je teda trapas. Nejen, že mě uvidí splašeně lítat v ručníku po pokoji, ale ještě aby toho nebylo málo tak uvidí mou krajkovou podprsenku, kterou mi máma koupila na Vánoce. Prý abych se tomu svému kamarádovi líbila. Pche, teď se ho mami můžeš zeptat jak se mu líbí, právě ji viděl.

Když jsem se dooblékala Michael už v pokoji nebyl a tak se odhodla jít na snídani. Kupodivu on už seděl za stolem a právě jedl toust s burákovým máslem. Přisedla jsem si k němu, když mě uviděl sousto mu zaskočilo. Nejspíš má před sebou ještě pohled na mě v ručníku a nebo, že by ho rozrušila ta podprsenka? Ach ne, on se mi dívá na prsa. Ještěže přišla hospodyně a nahýbala se přeze mně, aby mi nalila kávu. Pokusila jsem se dělat jakoby nic a snažila se co nejvíce atmosféru uvolnit...." Jdeš do studia?"......panebože co jsou to za otázky, ptám se ho jako kdybych byla jeho manžela. Přitom mi může být úplně jedno co kde dělá, kam jde a s kým. Ale i přesto kupodivu na mou otázku odpověděl...." Ano, pomalu se připravujeme na turné, takže teď toho budeme mít hodně."....."Ach tak. Michaeli, vím, že jsou ti tyhle prohlídky nepříjemné, ale měla bych se na tebe co nejdříve podívat. Nějaký čas jsem tu nebyla a já musím zjistit, jak dalece vitiligo pokročilo."...... Vím, že tohle nesnášel. Nesnášel tuhle nemoc, ale prohlídky v jeho případě byly více než nutné....


5. kapitola. - Srdci neporučíš

17. listopadu 2011 v 4:28 Povídky - příběhy
5. kapitola

Ladným krokem jsem kráčela po schodech dolů mezi hosty. Když mě spatřili, své upřené pohledy zabořili rovnou do mě a já jsem cítila nepříjemné. Strašně jsem toužila zmizet, být kdekoliv ne jen tady.

Michael
Když hosté spatřili Alex na schodech, s úžasem ji pozorovali a já nebyl výjimkou. Byla nádherná. Šaty obepínaly její štíhlou, dokonalou postavu a z výstřihu šlo poznat jak velká, plná ňadra má. Předtím jsem si toho nikdy nevšiml. Většinou nosila dříny a obyčejné triko, ale tohle bylo něco jiného. Její ženskost v šatech byla přímo dokonalá. Viděl jsem na ní nervozitu a proto jsem se rozhodl jít ji naproti.

Michael se blížil ke mně a já mu za to byla vděčná. Věděla jsem, že v jeho přítomnosti se budu cítit bezpečně....." Sluší ti to, jsi překrásná."........" Děkuji" ......oplatila jsem mu jeho úsměv. Michael mě představil svým přátelům, kteří se na albu podíleli a oficiálně všem oznámil, že jsem jeho osobní dermatoložkou. Většina z nich si mě zkoumavě prohlížela. Jak dívka mého věku může být Michaelovou dermatoložkou. Měla jsem pocit, že mě spíše viděli na jiném místě, ale bylo mi to jedno. Mezi mnou a Michaelem jde čistě jen o přátelství, ale spousta lidí tohle nikdy nepochopí...

Když byl večírek u konce a odcházeli poslední hosté, unavená jsem si sedla na pohovku a konečně si zula ty otřesné boty, ze kterých mě příšerně bolely nohy. Když se Michael rozloučil i s posledním hostel přišel za mnou....." Unavená?"......přikývla jsem.......vzal mou nohu do dlaně a začal ji masírovat. Bylo to tak příjemné a já vrněla blahem. Začal mi masírovat prsty a pak chodidla. Pokračoval dále až k mým stehnům a já se na něj dychtivě podívala. Jeho obličej se ke mně přibližoval čím dál blíž až mezi našimi hlavami nebylo skoro žádné místo. Začala jsem jeho rty hypnotizovat a on byl na tom stejně. Nikdy předtím jsem si nevšimla jak dokonalé a plné rty má. Toužila jsem je políbit. Když se naše rty k sobě blížily čím dál nebezpečněji Michael se na poslední chvíli zarazil a svůj pohled odvrátil......" Je už pozdě, půjdu si lehnout. I ty musíš být příšerně unavená."......" Dobrou noc."........"Dobrou." .....opatrně mě políbil na tvář a odešel...

Michael
Přecházel jsem po svém pokoji sem a tam a nechápal, co se se mnou děje. Málem jsem jí políbil a tolik to toužil udělat. Šel jsem si dát raději studenou sprchu a smýt ze sebe své myšlenky, pocity a a touhu po Alex....



................

Blížily se Vánoce. Mezi mnou a Michaelem od našeho nedokončeného polibku rostlo čím dál větší napětí, které by se doslova dalo krájet. Proto jsem usoudila, že na nějaký čas bude lepší opustit pole. Rozhodla jsem se, že na vánoční svátky navštívím svou rodinu a taky svou kamarádku Ammy. Toužila jsem tenhle nejkrásnější čas v roce strávit s Mikem, ale po delším přemýšlení jsem dospěla k závěru, že to takhle pro nás pro oba bude lepší. A navíc by ho měla přijít navštívit jeho dlouholetá přítelkyně Elizabeth Taylor. Věděla jsem, že ona je člověk, který mu bez pochyb zvedne náladu.....

" Už máš sbaleno?".....přikývla jsem, ale nedokázala jsem zakrýt svůj smutek. Michael byl na tom stejně a já měla nutkání si to v poslední chvíli rozmyslet a zůstat tu s ním. Věděla jsem, že pokud nechci naše přátelství zničit musím na nějaký čas vypadnout. Michael mě doprovodil k autu, které mě mělo odvést na letiště. Objala jsem ho jak nejvíce jen to šlo a do ucha mu pošeptala, že mi bude strašně moc chybět. Podíval se na mě, utřel mé slzy a svým úsměvem, o který se pokoušel jak nejvíc mohl mi naznačil, že se neloučíme navždy. Sedla jsem do auta a opouštěla člověka, který byl mému srdci nejbližší...


4. kapitola - Srdci neporučíš

16. listopadu 2011 v 4:36 Povídky - příběhy
4. kapitola

Svůj čas Michael začínal čím dál více trávit ve studiu a připravovat své nové album. Několikrát jsem měla tu čest jít s ním a pozorovat ho při práci. Byl to krásný a nezapomenutelný zážitek. Je sice pravda, že jsme na sebe neměli tolik času jako předtím, ale respektovala jsem to kým byl....


...........
Byl podvečer a já si ve svém pokoji četla knížku. Neměla jsem nejmenší ponětí o čem byla, jen jsem bezmyšlenkovitě pozorovala písmenka na papíře. Po chvíli jsem se rozhodla toho nechat a jít se podívat dolů, co kdybych tam náhodou našla svého drahého přítele?
Už po chodbě jsem slyšela tóny hudby, která se linula celým domem. Šla jsem za zvukem, který čím dál víc zesiloval. Když jsem dorazila do místnosti kde stálo Michaelovo piáno a za ním seděl on zůstala jsem ohromena stát ve dveřích. Když mě uviděl přestal hrát. Tiše jsem k němu přistoupila a s prosbou v očích řekla " Ne, nepřestávej"....Když celou skladbu dohrál podívala jsem se na něj a nemohla najít ta správná slova...." Michaeli, to byla nádhera, ta píseň v sobě má něco magického, kouzelného....nevím jak to popsat, ale doslova mě uchvátila."......." Vím, co chceš říct, při skládání jsem to cítil taky tak. Chceš vidět, to místo kde se mi tahle píseň zrodila v hlavě?"..............."A ano Michaeli, šíleně moc."........vzal mě za ruku a my vyšli ven, kde na noční oblohu pomalu padala tma.....

Michael
Nikdy jsem Alex neukázal svůj "skládající strom", čekal jsem na vhodnou příležitost. Když mě uviděla jak hraji na klavír skladbu Will You Be There uvědomil jsem si, že teď je ten správný čas....

Došli jsme k jednomu velkému stromu, jehož koruna dosahovala snad až do nebe. Zůstala jsem ohromeně stát......" Michaeli?"......tázavě jsem řekla jeho jméno....."Nebojíš se výšek, že ne?"........." Co? Ty chceš, abych s tebou lezla nahoru?".........nevěřícně jsem na něj koukala, když mi docházelo kam mě to chce dostat......" No tak, snad by ses nebála. Lez první, když tak tě chytím"........" To mě má uklidnit jo? Ale dobře, těm tvým kukadlám prostě nejde odolat."...
Když jsme se vyšplhali až nahoru bylo tam takové zvláštní místo, kde se dalo sednout. Posadili jsme se vedle sebe a Michael tiše zašeptal...." Tak, tady to je. Cítíš tu zvláštní energii?"....Měl pravdu. Bylo to zvláštní, ale já cítila zvláštní pocit v podbřišku až se mi z toho srdce rozbušilo.
"Michaeli, jsem doslova ohromena.".......naše oči se střetly, tentokrát se na mě díval tak nějak jinak, jakoby hlouběji do duše. Náhle jsem sebou škubla a pohled odvrátila raději jinam. Michael si všiml mých rozpaků a tak, aby uvolnil tuhle situaci začal vyprávět o písních, které tady složil......" Tenhle strom byl mou inspirací pro mnohé má díla jako například Heal the World.".....
Vždy jsem ho ráda poslouchala, ať už mluvil o čemkoliv. Cítila jsem jak mi oční víčka tíhou unavenosti začínají padat a tak jsem se opřela o Michaelovo rameno až jsem usnula.............." ..........a taky ten pocit ště...".....zarazil jsem se, když jsem uslyšel Alexino pravidelné oddychování......" Alex slyšíš mě?".....řekl jsem potichu, ale neodpovídala. Když z ramene sjela do mého klína pochopil jsem, že usnula. Díval jsem se do její tváře a uvědomil jsem si, že jsem se nikdy na ni nedíval tak jako teď. Tvář měla světlou a její popelavé, dlouhé vlasy jí padaly do tváře. Rty měla rudé a vlhké. Doslova mě vyzývaly k tomu, abych je políbil. Ne, na co to proboha myslím. Vždyť je má dermatoložka, a i když přítelkyně je mladší než já, nesluší se, abych si s touhle mladou a tolik nevinnou dívkou cokoliv začínal....



...................

Podzim byl už v plném proudu a s nadcházející zimou se blížilo vydaní alba Dangerous. Viděla jsem na Michaelovi, že mu to dalo spoustu práce a dřiny, ale na jeho tváři jsem viděla, že je nadmíru spokojený....." Alex?".....tázaně na mě pohlédl u snídaně. Zrovna jsem v ruce držela sklenici džusu....." Hmmm, co potřebuješ?".......pobízela jsem ho k jeho otázce...." Albu vyjde během pár dní, lépe řečeno 22. listopadu a já mám v plánu tady v domě udělat večírek. Víš s lidmi, kteří se mnou spolupracovali jako Kenny Ortega, producenti Teddy Riley a Bill Bottrell....... a já bych si přál, abys byla jeho členem."........"Ale Michaeli já myslím, že se to nehodí. Přece je spousta jiných, kteří si zaslouží být tu spíš než-li já.".......měla jsem pocit, že byl malinko zklamaný. Nejspíš čekal můj jednoznačný souhlas........." Ale Alex co to proboha říkáš? I ty patříš do mého pracovního týmu, jsi přece specialistka na mou kůži......a...a taky přítelkyně.".......slovo "přítelkyně" řekl až podezřele tiše, jakoby se za to styděl. Možná to byl jen můj dosavadní pocit, ale nakonec jsem s jeho pozváním souhlasila....

V ten den kromě rána jsem ho už neviděla. Šla jsem tedy do svého pokoje a když jsem se jen tak dívala z okna pozorovala nadcházející podzim s hrozbou jsem si uvědomila, že na večírek nemám co na sebe. Vždyť kromě svých džínů a pár triček tu nemám nic. Nic, co by se na takovou událost hodilo. Proto jsem bez váhání na sebe hodila světlou prošívanou bundu a rozhodla se vyrazit na nákupy.
Když jsem se procházela městem uvědomila jsem si, že naposledy jsem byla nakupovat s Ammy a taky to byl zároveň první den, kdy jsem střetla Michaela. Ty vzpomínky mi vyloudily úsměv na tváři. Vešla jsem do jednoho drahého butiku plných večerních šatů. Bylo jich tam tolik, že člověk neměl šanci si vybrat. Když prodavačka zahlédla jak jsem v koncích nabídla se mi, že mi s výběrem pomůže. Byla jsem jí vděčná, protože bez její pomoci bych to určitě nezvládla.
" Slečno, co říkáte těmhle?".....do rukou mi podávala černé saténové šaty zdobené drobnými kamínky, s délkou na zem a s nápadným rozparkem, který zasahoval až do půlky mých stehen. Udiveně jsem se na ni podívala a řekla, že tyhle si v žádném případě nemohu vzít. I ten výrazný dekolt se mi zdál trochu moc, ale na naléhání prodavačky jsem si je nakonec vyzkoušela. K mému úžasu vypadaly báječně a dokonce mi i padly. Byla jsem ráda, že konečně v den večírku budu vypadat jako žena. Protože i já se chtěla mužům líbit:-)


Večírek
V den večírku jsem cítila určitou nervozitu, která s blížící se hodinou zesilovala. Pořád jsem přemýšlela nad tím, jestli se budu v tak vážené společnosti cítit dobře, ale věděla jsem, že za přítomnosti Michaela ze mě veškerá má tréma spadne. Alespoň jsem v to doufala.
Napustila jsem si vanu plnou pěny s přidáním vonného oleje. Chtěla jsem se co nejvíce uklidnit, než to začne. Když jsem skončila s relaxací přehodila přes sebe svůj župan a šla se nalíčit a pokusit se udělat něco s vlasy. Když jsem asi po dvou hodinové přípravě byla konečně hotova dole v hale jsem zaslechla přicházet první hosty. Nervózně jsem na sebe navlékla šaty a naposledy se zkontrolovala v zrcadle....." Nádech, výdech a holka jde se na to!".......


3. kapitola - Srdci neporučíš

15. listopadu 2011 v 5:55 Povídky - příběhy
3. kapitola

Michaelovo pozvání mi nedalo spát, pořád jsem nad tím přemýšlela a nevěděla jak se rozhodnout. Nakonec jsem souhlasila a jeho pozvání přijala. S kufry plného oblečení jsem nasedala do letadla a vyrazila napříč novému dobrodružství. Cesta ubíhala pomalu, ale zároveň rychle. Hlavou se mi honilo spoustu myšlenek, jestli jsem udělala správné rozhodnutí. Jenže už není cesty zpět, přede mnou se rozevřela brána Neverlandu a já vstoupila do ráje.

Michael mě přivítal s otevřenou náručí. Sice ne tak doslova, ale jeho přátelský pozdrav a pohled mě ubezpečil, že se tu budu cítit opravdu dobře. Michael mě provedl celým domem a já ho se zatajeným dechem nepřestávala obdivovat. Ta atmosféra na mě sálala opravdové teplo domova.
Michael mě zavedl do pokoje, kde budu trávit následujících pár dnů, týdnů možná i měsíců. Když jsem vybalila své věci a seznámila se se svým pokojem zašla jsem dolů do haly, kde na mě Michael netrpělivě čekal i se svým personálem. Všichni mě přijali kladně a upřímně se z mé návštěvy těšili.
Po oficiálním seznámení mě Michael pozval na krátkou procházku Neverlandem. Příjemně se mi s ním povídalo. Když jsme se posadili na lavičku a pozorovali přírodu kolem nás, Michael mi nabídl tykání. I když je mnohem starší než já, přesněji o třináct let a hvězdou nevídaných rozměrů, kterého zná celý svět, i přes všechny naše rozdíly jsem měla pocit, že máme toho hodně společného. Cítím, že on to bere stejně.
Jednoho dne, kdy jsme si vyšli na naši pravidelnou procházku Michael se mi svěřil s připravováním nového alba, které by mělo vyjít ještě koncem tohoto roku. Název byl jednoznačný Dangerous a já tušila, že tohle album bude "nebezpečné" jako jeho název. S natáčením chtěl začít co nevidět, koncem června. Už teď jsem mu držela palce a nemohla se dočkat....



...................

o pár dní později

Dnes v noci jsem nemohla usnout, pořád jsem se převalovala ze strany na stranu. Když všechny mé pokusy o spánek ztroskotaly, rozhodla jsem se jít do kuchyně pro sklenici teplého mléka. Třeba po ní usnu. Oblékla jsem si světle modrý župan a vyrazila noční chodbou rovnou do kuchyně. Celý dům byl zahalen do přítmí a i v noci tu na mě sálala atmosféra toho opravdového domova. V kuchyni jsem nalila svůj šálek mlékem a rozhodla se jít ho vypít ven, jelikož noci začínaly být teplé. Jenže k mému překvapení jsem nebyla sama, kdo nemohl usnout....

" Michaeli, ach nevěděla jsem, že tu jsi nechtěla jsem tě vyrušit.".......dívala jsem se na osobu, která seděla v zahradním křesle. Má přítomnost ho zřejmě překvapila......." Ne, nerušíš mě Alex, jen si mě trochu vylekala.".........." Nevadilo by ti, kdybych ti chvíli dělala společnost?".........." To víš, že ne. Budu jen rád. Posaď se"......pohledem mi naznačoval, abych si sedla vedle něj. Chvíli jsme jen mlčky na sebe koukali, když jsem si všimla, že má na sobě triko s krátkým rukávem. Za celou tu dobu, co jsem tady vždy nosil košile s dlouhým rukávem nebo saka. Při pohledu na jeho ruku jsem záhy pochopila proč. Udiveně jsem pozorovala skvrny na jeho ruce. Mého upřeného pohledu si všiml a já na jeho tváři zpozorovala rozpaky. ....." Promiň, já......"...... začala jsem se omlouvat, když jsem viděla, jak je nesvůj......" Ne neomlouvej se. S tímhle se potýkám už nějaký čas a bohužel to nejde zastavit.".......omluvně se na mě podíval a já pochopila, že to je jedna z věcí, které ho trápí. ......."Vitiligo. Michaeli, chtěla bych se tě na něco zeptat, ale jestli ti má otázka bude nepříjemná nemusíš odpovídat."......vzala jsem jeho ruku do dlaně a na jeho pokyn pokračovala....." Kdy to začalo?"..........." V období Thrilleru." začal se svým příběhem, který ho nevýslovně tíží.
" Michaeli, dovol mi tě vyšetřit. Chci pro tebe udělat vše, co bude v mých silách."........Michael se na mě nevěřícně podíval a poprvé za celou dobu našeho rozhovoru vyloudil na své tváři úsměv....." Ty, ty bys to pro mně udělala? Stala se mou osobní dermatoložkou?"..........." Jestli mi důvěřuješ a věříš bylo by mi ctí ti s tím nějak pomoct.".....Michael vyskočil z křesla a nadšeně mě začal objímat. Jeho objetí bylo tak opravdové a impulsivní, že jsem chtěla, aby nikdy neskončilo. Od toho dne se z nás staly přáteli na život a na smrt. Měl mou plnou důvěru a já tu jeho...

Od toho dne jsem se stala Michaelovou osobní dermatoložkou. Nemocí, kterou Michael trpěl se nazývala Vitiligo. Jedná se o kožní onemocnění, kdy dochází k odumírání buněk tvořících kožní pigment. U nemocného se projevuje světlými skvrnami na kůži nepravidelných tvarů..... Pro Michaela jako pro člověka, který se narodil s tmavou kůží tohle zjištění bylo přímo bolestivé. Lidé si mysleli že nechce být tím kým je, ale jak sám řekl: "Znám svou rasu. Když se podívám do zrcadla, vím, že jsem černý.".... přitom mnozí to nechtěli pochopit a vymýšleli svá vlastní tvrzení.....