20. kapitola - Krev není voda

2. července 2013 v 15:10 |  Povídky - příběhy
20. KAPITOLA


Byl na sebe hrdý za to, co v životě dokázal, ale neustálá samota ho přece jen tížila. Možná se to zdálo absurdní, člověk jako on, který je neustále pod drobnohledem se přece nemůže cítit osamělý. ALe bylo to tak. Michael si na zář reflektorů a zkoumavé oči publika pamatuje už od dětství. Nesnášel ten neustálý nátlak lidí, fanoušků, kteří ho pronásledovali na každém jeho kroku, ale paradoxě naplněné haly miloval. Na jevišti jako by z něj byl jiný člověk. Jindy ostýchavý, tvář schovávající pod slunečními brýlemi záhy na pódu byla fuč. Dokázal ze sebe vytěžit maximum a ječící, omdlévající dav fanynek mu zvyšovalo jeho mužské ego.

Seděl na pohovce a očima projížděl po mísnosti. Miloval každou starožitnou vázu či obraz na zdi....miloval svůj Nevrland........

" Miku, Miku."..........ustrašená, sotva popadající dech Helen běžela za Mikem....
" Jim volal,že na Bonu to už přišlo. Je u ní Sarah, ale asi na to sama stačit nebude."......Bona byla klisna, která byla v radostném očekávání. Sama se tu před pěti lety narodila a teď i ona přivede další přírůstek do tohohle nádherného ráje. Jenže od začátku ostatní veterináři upozorňovali na to, že pro Bonu bude porod obtížný. Proto se náramně Michaelovi hodilo, když se dozvěděl, že Helenina dcera je veterinářka. Doufal, že když ji poví, jak se věci mají jeho pracovní nabídku neodmítne. A také, že neodmítla. Jenže přece jen si teď uvědomuje jestli pro Sarah nepřichystal příliš těžké sousto.

Ostatní zaměstnanci věděli, že Michael chce být u toho až Bona začne rodit a tak je prosil, aby ho o všem informovali. Nejdříve nervózně přešlapoval na jednom místě a pak se přece jen rozhodl jít do stájí podívat.


" Bono prosííím ještě musíš zatlačit. Chci ti pomoct, ale sama to nedokážu. Tak se nevzdávej holka."...........Kolem Sáry stála tlupa ošetřovatelů a čekali na její pokyny. Tou masou pomocníků se Michael dostal dostatečně blízko, aby viděl Sáru jak zachraňuje zvířecí život. Kapičky potu stékaly po jejím obličeji, bílé kapri, které měla na sobě zdobila rudá krev. Nejen Bona, ale i Sára byla vysilená, přesto to ani jedna nevzdávala......

" Same, podejte mi prosím další prostěradla."..........poprosila jednoho pomocníka, který ji ochotně všechny potřebné věci obstarával. Když už se natahoval pro další prostěradla Michael ho zastavil a řekl mu, že to udělá sám.........." Pane Michaeli, ale tohle není pěkný pohled, neměl by jste tu být."........upozorňoval ho........
" Neboj Same, ještě stále něco vydržím. A myslím, že každá volná ruka je tu potřeba.".......v tom měl Michael pravdu, a tak Sam nic nenamítal.........

" Děkuji."......odpověděla aniž by pohlédla muži do tváře. I přesto v jaké situaci se nacházela dokázala vnímat vůni, která se z toho muže linula. Došlo ji, že tohle Sam není..........
" Michaeli, co tu děláte.".........
" Přišel jsem vám pomoct."........odpoví.........
ale Sarah nadšením z jeho přítomnosti zrovna nejásá......." Měl by jste raději jít. Myslím, že to zvládnu sama."........mluvila přesvědčivě, ale nebyla o tom přesvědčená.. Michael dělal, že ji neslyší a zeptal se na další pokyny.........
" Pane Michaeli, proboha pochopte, že to není žádné zpívání ani tancování na jevišti.".........
" A vy pochopte, že Bona je jedna zžijících tvorů tady a já ji neopustím."........jejich pohledy se do sebe zasekly. Byly natolik přesvědčivé a neústupné, že Sarah se zmohla jen na jediné........" Chyťte ji za hlavu a držte všechnou silou, kterou v sobě máte. Už nemůžeme čekat. Musíme hříbě dostat ven, jinak to nepřežije.".......


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikola Nikola | Web | 2. července 2013 v 16:50 | Reagovat

Jé, to byla krásná kapitola. V Neverlandu, se narodilo hříbátko - to je fajn, že u toho byla zrovna Sarah... Na začátku povídky, jsem myslím psala, že jednou, bude Sarah v Neverlandu užitečná... A prosím - je to tu! Hříbě je na světě!

2 Zuzy Zuzy | Web | 2. července 2013 v 19:01 | Reagovat

No tak to bylo drama, Sarah dokáže být tvrdohlavá, ale taky  naprostý profík..  jo, dkdyž se sejdiu dva profíci  u čehokoliv, musí být docela dusno, ale Mike bude poslouchat a všechno dobře dopadne, takový zážitejk je musí sblížit..

3 hanylen hanylen | 2. července 2013 v 23:33 | Reagovat

Teda Sarah byla určitě překvapená, že poznává Michaela i z jiné stránky. Za každé zvíře, které v Neverlandu bylo cítil odpovědnost, pojmenoval ho a vytvořil si k němu citové pouto. V tom je se Sarah stejný a je i stejně zásadový.
Tak doufám, že se oběma povede přivést hříbátko na svět.

4 Mandy Mandy | E-mail | Web | 10. července 2013 v 16:29 | Reagovat

Páni, musím říct, že ten první odstavec, to je naprostá dokonalost. Přečetla jsem si ho hned třikrát, je plný porozumění a vyjádřila jsi v něm naprosto přesně všechny myšlenky. Celá tahle povídka je tak reálná, že nestačím, než se ti klanět. :) Líbí se mi, jak je Sarah starostlivá a jak ví přesně, co dělá. Se zvířaty jí to prostě sluší. :) A jak prý: ,,Pochopte, že to není žádné zpívání ani tancování na jevišti." :D Tak to bylo ošklivý! Michael ji ale svou odpovědí pořádně setřel, jo! Jsou oba pořádně tvrdohlaví, ale Michael se nevzdává nikdy, takže má Sarah tak trochu smůlu :D A ať si zkusí být na něj ještě někdy taková!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama