22. kapitola - Krev není voda

14. července 2013 v 12:41
22. KAPITOLA

Byl frustrovaný a rozzuřený sám na sebe. Jak ji mohl políbit? Sakra, ale když ona byla tak přitažlivá, že jen při pomyšlení na ni v něm vzbuzovala touhu.. Několikrát sevřel prsty a rozevřel, aby si od té pulzující bolesti ulevil. Potom vlezl do sprchy, i když se před chvílí sprchoval a do sebe pod chladnou vodou nalil dvoulitrovou láhev vody. studená voda zabránila jeho pocení a zabrala na jeho neuspokojivé vzrušení.......


................

Helen projížděla prsty po hřbetu jednotlivých knih ve své knihovničce. Byla to opravdu malinkatá sbírka oproti té, kterou má Michael. I když ji sám několikrát nabízel, aby si od něj kdykoliv vypůjčila kteroukoliv knihu , odmítla. Byla zarpultilá čtenářka ženských románů a tenhle žánr se rozhodně u Mika neobjevoval.
Vytáhla jednu z nich. Byla už hodně stará, svázaná kůží a stránky byli zažloutlé. Jakby ne, byla to kniha ještě po její babičce. Vlastně jediná věc z dětství kterou krom plyšového medvídka měla. Medvídek.....přemýšlela kam se vůbec poděl. ..Ale nechala medvěda medvědem a začala obracet jednotlivé stránky.

Listovala nimi až narazila na usušenou kopretinu. Opatrně ji chytila dvěma prsty, aby se ji nerozpadla v ruce......


" Babičko upleteš mi věneček prosím...."......malá Helen seděla na louce plnou lučních květůse svou babičkou . Společně natrhaly kopretiny a vily věnce....
" Až budu velká budu mít dceru a naučím ji venečky stejně jako si mě je naučila ty."......řekne hrdě své babičce a kopretinovou ozdobu nasadí do svých vlasů.........

Heleniny slzy se vpíjejí do zažloutlých stránek........kdepak si má holčičko, kde ses jen ztratila........





Olízla své rty. Ještě na nich cítila Michaelovu příchuť. Lhala by kdyby tvrdila, že se jí nelíbilo s jakou vášní ji líbal. Včas než stačilo k něčemu opravdovému dojít ho zarazila. Ale chtěla ho zarazit? Néééé Sáro Brownová, jsi tu proto, abys vyřešila svůj dosavadní život, a né aby sis ho ještě více komplikovala.......


tak jo příště ji dovolíme aby si ten život zkomplikovala :-)

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 14. července 2013 v 17:43 | Reagovat

Totálně mě dojala část, kdy drží Helen suchý kvítek kopretiny a vzpomíná, na dětství, na svoje sny a předsevzetí, co bude dělat, až bude mít svoji dcerku, kdyb tak věděla, že jí má na dosah a Mike jí svádí ..:-)) a prý komplikace, šmankote, jako ty co myslím jo ?? :D No, každopádně se těším.. ;-)

2 hanylen hanylen | 14. července 2013 v 21:40 | Reagovat

Krátký, ale pěkný díl. Mony. Tuším, že s babičkou měla Helen hezčí vztah než s maminkou, která ji přinutila zbavit se svého dítěte. Doufám, že svoji babičku také najde. A Mončo, to je dost, že Helen dovolíš zkomplikovat si pěkně život.

3 hanylen hanylen | 15. července 2013 v 13:51 | Reagovat

Koukám, že se mi spletla jména - takže oprava Sarah!

4 Nikola Nikola | Web | 18. července 2013 v 17:45 | Reagovat

Taky si myslím, Mini - krátký, ale pěkný díl. Jdu hned na ten další, ač jsem si myslela, že jich zameškám mnohem víc, než jen dva :-).
Přesto se omlouvám, že jsem tu trošku déle nebyla - teď už asi víš, proč. To neustálé bombardování, mě už leze na nervy - ano, bohužel to není jen mobilem, ale i tady. Mám pomalu strach, sem jít. A mám pocit, že se z toho brzo zblázním - tohle pro mě není. Z toho, brzo zešílím. Kdybych to věděla, v životě bych nenapsala - neodepsala. A kdyby to věděla mamka, prý by rovnou něco řekla, ale kdo to mohl vědět?
Každopádně já už jsem z toho podrážděná a je mi do pláče.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama