24. kapitola - Krev není voda

20. července 2013 v 16:27 |  Povídky - příběhy
Prdelky moje,
omlouvám se za mou nepřítomnost, ale čas je nepřítel..... do konce léta to nejspíš lepší nebude :-) I přesto vám alespoň přináším kraťounký dílek....:-)
Mějte se krásně a užívejte sluníčka :-)


24. KAPITOLA


" Helen, s takovou ta polévka bude příliš slaná.".......Michael vešel do kuchyně ve chvíli, kdy Helen vařila oběd. Po tváři se jí linuly slzy, které stékaly do hrnce....
osušila svou uplakanou tvář do kuchyňské utěrky........" Omlouvám se Mikeu, ale v poslední době je mi úzko víc než jindy."..........stlumila hořící plamen a usadila se ke stolu.........
" Je to kvůli tvé dceři?".........zeptal se........
přikývla........." Ztratila jsem veškerou naději, že ji kdy uvidím."........přiznala se....
Michael bojoval se svým vnitřním já. Rozmýšlel, zda ji má říct pravdu, ale pohled na zrazenou, nešťastnou ženu ho utvrdil v tom, že už je čas.........
" Helen?"........přistoupil k ní ze zadu a položil ruku na její rameno.........." tvá dcera je tady."......řekl tiše........
" Cože?"........překvapeně na něj pohlédla........" Bože slečna Sára.".............pohlédl do země. Nemusel odpovídat..........
" Michaeli, jak si mohl? Proč si mi k čertu nic neřekl? Jak..jak si ji našel?".......bombardovala ho........
" Helen vím, možná jsem ti to měl říct dávno, ale hledal jsem vhodnou příležitost. Wayen najal detektiva Kinga...napřed se zdálo, že najít ji je nemožné. Nechtěl jsem ti dávat naději a hned ti ji zase brát....Taky jsem nevěděl, zda ji přinutím sem přijet. Bylo to tak nereálné, ale najednou věci nabraly rychlý spát a ona tu byla. Nemohl jsem to na ni ani na tebe jen tak vybalit...prosím pochop to. ".......koukal na ni psíma očima. Tenhle pohled Helen dobře znala, vlastně se na něj ani nedokázala zlobit. Nešlo to. Ale nešlo mu ani poděkovat. v hlavě si neustále celá ta léta přemítala jaké to bude, až svou dcerku jednoho dne znovu uvidí. Myslela si, že si vzájemně skočí do náruče a v téhle pozici setrvají pozbytek života. Ale moc si tohle setkání idealizovala. Na jednu stranu je šťastná, že má Sarah tak blízko, ale na tu druhou věděla, že je tak daleko jako byla do chvíle Mikova přiznání......

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 20. července 2013 v 18:57 | Reagovat

Michaeli jak jsi jen mohl ? za a) zamlčet tak důležitou věc pro Helen a dívat se jak se trápí.. za b) vlastně je obelstít obě a konečně za c)  hupsnout na ní!:-)) aby nebylo za d) odjezd Sarah s Neverlandu a za d)  nákup kočárku!:-)))

2 Zuzy Zuzy | Web | 20. července 2013 v 18:58 | Reagovat

jo a ještě před d) by mělo být zašití ržných ran, které obdržíš až to holky zjistí a domluví se na tebe !!:-)))))

3 hanylen hanylen | 20. července 2013 v 22:48 | Reagovat

Konečnééé! Teda Miku, že ti to trvalo. To jsi se mohl dívat, jak se Helen trápí?

4 hanylen hanylen | 20. července 2013 v 22:49 | Reagovat

[1]: Zuzy, já z těch tvých komentů jednou dostanu psotník!!!

5 amonikam amonikam | 21. července 2013 v 20:55 | Reagovat

Heeej vy jim dáváte víc než já!!! Vás zažaluju :-D Je vůbec nemáe rádi :(

6 Nikola Nikola | Web | 22. července 2013 v 17:24 | Reagovat

Moni, jak vidím, tak já jediná nejspíš budu mít kladný komentář, ač mě mrzí jedna věc - myslela jsem si, že než se dozví Helen, že Sarah je její dcera, bude to dobré mezi Michaelem a Sarah! Ale ne, on to celé po**re! A teď řekne helen, že její dcera je tam, kde je ona! No toto?! Po tom celém, chci teď vidět, jak tam spolu budou všichni válčit. Chápu totiž, že to muselo přijít později, ale měl to říct dřív.
P.S. Chápu, že nemáš čas - já taky ne a teď se dokonce internetu vyhýbám jak čeryt kříži - už víš, proč. Moni, můžu ti říct, že je to horší, než deset takových dohromady! Jako stíhačka, jako vosa, která ti nedá pokoj, nebo nevím, k čemu bych to - k čemu bych HO přirovnala! Zkrátka a dobře KATASTROFA, která není na moje nervy.
Užij si to Německo :-) to bude fajn. My pojedeme na výstavu Muchy do Prahy - je prodloužená do září! A na Andyho Warhola do Českých Budějovic! Já se tak strašně těším, že bys asi ani nevěřila... Ale jinak ty prázdniny stojí co se týče toho mého telefonu od začátku za velké hovno s prominutím. Protože přesně prvního tu byl a od té doby, mi nedá pokoj. Tohle je vážně katastrofa - obtěžuje to nejen mě, ale i mamku a ostatní... Představ si, jak ti v jednom kuse zvoní, nebo pípne telefon a pak pochopíš - není nutné rozebírat to dál.
Tohle nevede k ničemu dobrém - taky se může stát, že nebudu zvedat telefon  nikomu, protože si budu myslet, že volá on. Už se mi to stalo - zrovna jsme s mamkou a sestrou obědvaly, když mi opět zvonil... Řekla jsem mamce, ať to nezvedá, ale ona tam přesto šla a podívala se - byla to babička, naštěstí...
Já se na nic nikdy nevymlouvám, na rovinu řeknu kdy mám a nemám čas, ale s těma knihama - opravdu jsem měla jet v úterý, jenže mamka to potom musela posunout na středu a ve čtvrtek už byla v práci. Samotnou, by mě tu s ním nenechala a já bych ani nechtěla... Kdybys věděla, co všechno mi tu vykládal - no, někdy jsem byla teda v šoku - jelikož některé věci, já bych z huby nevypustila.
Teď tiše doufám, že do konce prázdnin, mě zachrání všechny plány, které máme - ty výstavy a všechno ostatní... Ještě by se mi tak hodilo, kdyby mí můj spolužák potvrdil žádost o přátelsví (nevěděla jsem, že má facebook), aby přijel (chce vidět Bety - má rád velké psy) to já budu zaneprázdněná a ač to mamce ze začátku přišlo divné, usoudila nakonec, že s tím spolužákem, jsme jako že už OPRAVDOVÍ přátelé, kteří se znají, tudiž je to o něčem jiném. Dokonce se prý mám domluvit i s tím druhým - že bychom se sešli i s jeho mamkou v Ostravě a někde si sedli, nebo se šli projít - já bych samozřejmě tlačila vozík i s ním - to je samozřejmost....
Tohle by bylo pořád lepší, než to, co se děje teď - tahle situace, je na mašli a k pláči, fakt :D. Kdybych to jen věděla, NIKDY V ŽIVOTĚ, bych neodepsala.... Teď už chápu, proč ho nikdo nebere mezi sebe - jestli svým kamarádům dělá, co mně, tak se opravdu nedivím. No a v září? To už bude ve škole, snad byde po hlavu v knížkách a dá mi pokoj. A já? Já od září, nebo od poloviny možná taky budu ve škole, takže budu taky v knížkách a užiju si ten svatý klid!
Jo a ještě jednu novinku mám - ty jediná snad víš, jak to tady doma máme... Bude pár týdnů klid - babi jede osmnáctého srpna do nemocnice - budou jí operovat to koleno... A my... Moni, my budeme dělat velký úklid - budeme malovat verandu! To se bude babi divit, až přijede ta ta její hnusná, stará, plesnivá skříň, plá bordelu - kabáty, které přes svůj velký špek ani neobleče... Ta skříň bude konečně pryč a já už se nebudu muset stydět, za hnusnou skříň a ještě horší mražák, až k nám přijde nějaká návštěva.
Na druhou stranu doufám, že jí to všechno dobře dopadne, jelikož někteří pacienti, jdou na operaci a po ní, je to koleno pořád bolí... No, doufejme, že všechno dobře dopadne...

7 Mandy Mandy | E-mail | Web | 27. července 2013 v 18:14 | Reagovat

No a ještě měl dodat: ,,Hele, Helen a včera jsem tu tvou dcerku pěkně voš... a pak utek jak zbabělec." Ne, dobrý :D Pěkně nás napínáš a necháváš čekat! Docela se bojím, aby Helen o svou dceru zase hned nepřišla, už po polibku se Michaelovi nechtěla podívat do očí, co bude teď? :( Moničko, skláním se před tebou, normálně jsi mi touhle situací vyrazila dech. Děkuju za díl! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama