Červen 2014

Kdo je v zrcadle?! ( 8. část)

25. června 2014 v 7:00 Povídky - příběhy
Během uplynulých dnů jsme společně cestovali životem někoho, kdo změnil naše životy. Někoho, jehož život by se měl ve školách zavést jako povinná četba.

Dnes nás čeká poslední díl příběhu života neobyčejného člověka. Tohle putování je zároveň upomínkou na dnešní smutný den, který se do kalendáře zapsal černým písmem pro všechny lidi, jenž tohohle anděla milovali.



Bůh Ti navždy žehnej Náš králi


Po soudním procesu Michael nadobro opouští Neverland. Po tom, co mu jeho pohádkové místo zničili se v něm už necítí v bezpečí. Žije několik měsíců v Bahrajmu u tamního prince, se kterým ho pojí dlouholeté přátelství. Po té se odstěhuje na irský venkov, kde by se chtěl později nadobro usadit. Michael se sice stáhl z dohledu veřejnosti, ale to neznamená, že přestal pomáhat potřebným. Jeho dobré srdce nemohlo ani jinak. Ostatně to dokázal na podzim roku 2005, kdy nazpíval charitativní píseň na pomoc obětem zasažených hurikánem Kathrina.

Téhož roku získává řadu hudebních ocenění, například se stává umělcem, který nejvíce ovlivnil černou hudbu. Rok po té je podle Guinessovy knihy nejslavnější žijící lidskou bytostí.



Březen roku 2007 se účastní párty, která se pořádá v Japonsku. Na této akci se setkává se svými fanoušky, sirotky a postiženými lidmi. Ten samý rok prodává půlku Neverlandu.

Bydlí v pronajatém domě v Los Angeles. U Prince se začíná projevovat nemoc Vitiligo, kterou zdědil po svém otci. Michael spolupracuje s umělci jako je například Akon na vzniku nových písní.



Fanoušci i hudební společnosti, opět chtějí vidět umění nedosažitelného hudebního mága. Ovšem každý z jiného důvodu. Pro něj je to však velká příležitost a zároveň i finanční potřebná pomoc, jak se znovu dostat na výsluní. V Londýnské O2 aréně 5. března 2009 na tiskové konferenci oznamuje nadšeným fanouškům svůj návrat. A to by nebyl Michael, aby jeho návrat nebyl ve velkém stylu. Původně plánovaná série 10ti koncertů se zvyšuje na 50 a během pětihodinového maratonu se prodá okolo milionu lístků. Vzniká tak další rekord.

Opět svět nemluví o ničem jiném. Natěšení fanoušci se nemohou dočkat. Na jaře začne trénovat se svým producentem, režisérem a přítelem Kenny Ortegou. I když je pod velkým tlakem zdá se být znovu šťastný. Michael chtěl, aby jeho děti viděly to, co opravdu v životě miloval. Aby pochopily jeho práci, tím čím od raného věku žil. A také chtěl dát fanouškům příležitost ho znovu vidět. Toužil s nimi znovu navázat bezprostřední kontakt na pódiu. Miloval je a oni milovali jeho. Vždyť jeho vztah s fanoušky byl vždy vřelý, výjimečný a neobyčejný. Což dokazují dodnes.








Sudička přistoupí k masivní posteli posázené zlatem. " Lože hodného krále."....pomyslí si. Nakloní se nad muže zahaleného v bílých přikrývkách. Zhrozí se nad jeho spícím utrápeným obličejem a bílou kůží bez života. " Drahý Michaeli na Zemi si měl svůj úděl, poslání, které jsi do puntíku splnil. Byl si přínosem tomuto světu, i když Ty sám nejlépe víš, že jednoduché jsi to neměl. Stal si se hudební ikonou. Svůj talent si plně využil. |Rozvíjel si se a nepromarnil žádnou šanci. Byl jsi průkopníkem hudební geniality. Získal si řadu ocenění jenž Ti může kdekdo závidět. Ale ještě jednu věc jsi dokázal, stal si se Králem lidských srdcí. Fanynky o tobě v noci sní a své slzy utírají do polštáře. Pro děti jsi se stal " Santa Clausem", který tu pro ně byl každý den v roce a to nejen o Vánocích. Tvá dobročinnost, soucitnost neznala mezí. Měl jsi dobré srdce..větší a hlubší než oceán. Naučil si nás naslouchat a porozumět. Zda poslouchali všichni, jde odhadnout jen stěží. Ale jsem toho názoru, že Ti, co poslouchat chtěli slyšeli. Nemusíš být zklamaný, máš být právem na sebe pyšný. Tvůj úděl byl splněn Michaeli. Co jsi mohl, udělal si. Ale dnes tu Tvá mise končí. Né nadobro. Tvé poselství zůstane v každém dobrém člověku, jenž ho bude šířit dál. Dnes jdeš na lepší místo, kde není zloba a nenávist, krutost, kterou si na své hrudi tolikrát pocítil. Žádné slzy, už jen smích. |To, co přišlo z nebe, do nebe se znovu vrátí a Ty musíš domů. Bůh Ti žehnej Anděli."......




25. června 2009 naposledy vyhasne srdce jednoho neobyčejného lidského života. Zde, život plný úspěchů, ale i zvratů končí. Michael umírá na selhání srdce. Celý svět je v šoku. Jako by se zastavil. Nelze uvěřit, nelze pochopit, nelze se nadechnout. Nelze žít, pohnout z místa. Nelze nic. Jakoby právě Michaelovým odchodem odešlo i to dobro, které na Zemi panovalo. ….





I přesto, že Michael odešel tak náhle jeho život nekončí. Tělo je jen schránka a že to tak opravdu je dokazuje například ve dvou albech, která vyšla a myslím, že nejsou poslední. I po jeho smrti nám má co nabídnout. Fanoušci na něj stále vzpomínají. Připomínají si jeho život na pietních akcí. A to všechno je přeci důkaz jeho nesmrtelnosti.

Nebo snad nemám pravdu?!





S láskou psané Michaelovi a jeho fanouškům, pro něž je životní inspirací....

Monika

Kdo je v zrcadle?! ( 7. část)

22. června 2014 v 7:00 Povídky - příběhy





Michael si vždy své soukromí chránil nejlépe jak mohl. Aby mohl mezi lidi často se vydával za někoho jiného. Oblékat kostýmy nebylo nic neobvyklého. Měl strach z médií, nevěřil novinářům. Obával se toho, že vše překroutí. Jediný způsob, kde může být vyobrazen takovým jaký opravdu je viděl ve způsobu svých dvou knihách, které napsal " Moonwalk" a " Tanec jako sen".

Ale Michael vždycky toužil být jiný než ostatní. Chtěl, aby fanoušci o něm věděli, vždyť byli jeho rodinou. Tenkrát, když dovolil Oprah, aby s ním dělala rozhovor na ranči tím důvodem byli fanoušci. Oprah jeho upřímnosti nezneužila. Díky ní se přesvědčil, že každý není stejný. Tak proč tedy to nezkusit znovu? Doslech se o anglickém žurnalistovi Martinu Bashirovi. Tenhle novinář dělal rozhovor s různými osobnostmi, i se samotnou princeznou Dianou. Přistoupil tedy na jeho nabídku. Od léta roku 2002 mu umožnil, aby s ním cestoval a trávil u něj čas doma. Michael mu umožnil nahlédnout do jeho soukromí. Bezmezně mu věřil. Že vše bude úplně jinak, netušil.

Bashir místo toho, aby poukazoval na Michaelovi přednosti spíše se ho snažil znemožnit. Udělat z něj hlupáka, psychicky labilního člověka a co víc, opět Michaela světu ukázal jako "milovníka dětí". Né v tom pravém smyslu, jakým způsobem dával dětem lásku, ale tím nejhorším. Nahrál mu ten fakt, že Michael v té době pomáhal Gevinovi Arvizo, který trpěl rakovinou. Žil u něj se svou matkou a dvěma sourozenci. Když s oběma dvěma Bashir dělal rozhovor Michael se zmínil o tom, že nevidí nic špatného na tom, když děti obklopují jeho postel. Postel bral jako nástroj odpočinku. To oni v tom vidí sexuální podtext...řekl. A záběr jenž byl udělán na Gevina, který se drží Michaela za ruku nasvědčoval tomu, že nic nebrání, aby si opět svět mohl Michaela vybarvit jako pedofila, devianta, který zneužívá děti.

Dokument, který měl ukázat pravou tvář Michaela ho totálně znemožnil, ublížil a dostal do velkých problémů. Co naplat, že měl Michael své vlastní kamery, o kterých Bashir nevěděl. Chtěl se nimi pojistit, aby lidé viděli pravdu a né jen sestřihané kousky skládačky, kterou si sám Bashir poskládal. Pravdu znát nechtěli. Raději z té lži vytřískáme peníze, co? !

Začal ten nejhrůznější scénář Michaelova života. Razie celý Neverland obrátila vzhůru nohama. To pohádkové místo, ten čistý ráj, který tak dlouho budoval během pár hodin zničili. Zachovali se k němu jako k tomu největšímu zločinci. Chtěli z něj vyždímat opět peníze, ale na to Michael nepřistoupil. Tentokrát žádné peníze, ale bude bojovat do poslední chvíle, alby oistil své jméno a dokázal, že je nevinný. I kdyby to byla poslední věc, kterou udělá.




prohlášení Michaela z 30. ledna 2005:

"V několika posledních týdnech se o mně v médiích objevilo obrovské množství ošklivých a škodlivých informací. Zdá se, že unikli přes spisy hlavní poroty, kde se mí právníci ani já nikdy neobjevili. Tyto informace jsou nechutné a falešné.

Před několika lety jsem dovolil jedné rodině, aby navštívila Neverland a strávila tam nějaký čas. Neverland je můj domov. Nechal jsem tu rodinu ve svém domově, protože mi řekli, že jejich syn má rakovinu a potřebuje mou pomoc. Během života jsem pomohl tisícům nemocných dětí nebo dětí v tísni.

Tyto události jsou pro mou rodinu, mé děti a mě noční můrou. Nikdy jsem neměl v úmyslu ocitnout se znovu v takhle zranitelné pozici. Miluji svou komunitu a velice věřím našemu soudnímu systému. Uchovejte si prosím otevřenou mysl a nechte mě jít k soudu. Jako každý jiný americký občan si zasloužím spravedlivý soud. Až bude řečena pravda, budu obhájen a osvobozen."




13. června 2005 porota rozhodla o osudu Michaela Jacksona. Jejich verdikt zněl - NEVINNEN a to ve všech bodech obžaloby.

Po vynesení rozsudku Michael na sobě nenechal znát jakékoliv emoce. Soudní síň opustil s kamennou tváří. Žádná známka úlevy, ani se v jeho koutku neobjevil nepatrný úsměv. Nic, prázdno. Prázdno, které měl ve svém srdci se podepsalo v jeho tváři. Hned druhý den odcestoval do Bahrainu na pozvání tamního prince, aby se psychicky i fyzicky zotavil. Michael už nikdy nebyl jako dřív. Jeho bezmezná důvěřivost ho zničila. Uvědomil si, že už nikomu nebude slepě důvěřovat a nikomu nedovolí, aby pošpiňoval jeho jméno.

Michael o procesu nevydal žádné oficiální prohlášení, pouze toto poděkování na internetu:

"Bez pomoci Boha, svých dětí, své rodiny a vás, moji fanouškové, by se mi nikdy nepodařilo dojít až sem. Vaše láska, podpora a loajalita mi pomohly všechno snášet. Udělali jste všechno, co jste mohli. Byli jste tady, když jsem vás opravdu potřeboval. Vaše neutuchající láska mi byla podporou, usušila mé slzy a provedla mě touto životní zkouškou. Nikdy vám za toto nemohu být dostatečně vděčný. To jsou skutečné poklady. Jste moje inspirace. S láskou, Michael Jackson"






Kdo je v zrcadle?! ( 6. část)

19. června 2014 v 7:00 Povídky - příběhy


V červnu 1999 pořádá Michael dva charitativní koncerty nazvané MJ And Friends, jeden v Soulu a druhý o dva dny později v Mnichově. Zúčastní se ho řada umělců a výtěžek putuje na dětský fond Nelsona Mandely Červený kříž a Unesco. Během vystoupení se s Michaelem utrhne lávka, a on z několika metrů spadne. Diváci si myslí, že je to část šou. Michael vystoupení dokončí. "show must go on"...po té je převezen v ukrutných bolestech do nemocnice. Jeho zranění se na něm podepíše i v následujících letech.




Soukromý život Michaela se rozpadá. Opět mu hvězdy nepřejí a s druhou ženou svého života se rozvádějí. Michael děti dostane do své péče. S Debbie zůstávají i nadále přáteli.

Okolí tvrdí, že jejich vztah byl založen výhradně na dětech a oni dva to ani nepopírají. Debbie se sama přiznala, že nikdy netoužila po tom stát se matkou. Ale věděla, že Michael si nic víc na světě nepřeje než to, stát se otcem. Pro ni znamenalo dát mu děti jako určitá forma daru.



I přesto, že má Michael znovu zlomené srdce a život se s ním rozhodně nemazlí na hudebním nebi mu opět hvězdy září. |Ten samý rok získává ocenění za nejprodávanější singl: Thriller, Grammy za 25letý přínos hudbě a Bollywood Award za humanitární činnost.











V květnu 2000 dostává v Monaku cenu Artist Of The Millenium přímo od prince Alberta a na podzim v New Yorku ocenění Angel Of Hope.

6. března 2001, při příležitosti propagace svéhoprojektu Heal the Kids,přednáší na Oxfordské univerzitě - a 19. března 2001 je podruhé uveden do rock´n´rollové síně slávy v New Yorku. Je nejmladším umělcem, který je zde se svou skupinou i jako sólista


(proslov z OU..)




"Předpokládám, že bych měl začít tím, jakou kvalifikaci mám k tomu, abych vám zde dnes večer přednášel. Přátelé, netvrdím, že mám takovou akademickou odbornost, jako jiní řečníci, kteří vám přednáší na tomto místě, stejně tak, jako by oni měli malý nárok být adepty na moonwalk - a vy víte, že konkrétně Einstein v tom byl opravdu strašný. Musím ale říct, že jsem poznal více míst a kultur, než kdy většina lidí spatří. Lidské znalosti se neskládají jen z knihoven, pergamenu a inkoustu, ale také z objemu znalostí, jež jsou zapsány v lidském srdci, vytesány do duše a vryty do lidského ducha. A přátelé, já jsem se za svůj relativně krátký život setkal s tolika věcmi, že někdy nevěřím, že je mi jen čtyřicet dva. Často říkám Schmuleymu, že se ve stáří duše cítím nejméně na osmdesát - a dnes dokonce i chodím, jako by mi bylo osmdesát. Tak prosím, naslouchejte mému poselství, protože to, co vám dnes večer musím říct, může přinést lék pro lidstvo a pro naši planetu.



Dnes tu před vámi stojím, ne ani tak jako ikona popu, ať už to ostatně znamená cokoliv, ale spíše jako ikona generace, která už dávno neví, jaké je to být dítětem. My všichni jste produktem svého dětství. Ale já jsem produktem nedostatku dětství, absence drahocenného a kouzelného věku, kdy hravě dovádíme a nemusíme se starat o nic, jsme opečováváni milujícími rodiči a příbuznými a naše největší starost je naučit se na velkou pondělní písemku.




Vy, kteří znáte Jackson 5, víte, že jsem začal pracovat v pěti letech a od té doby jsem nepřestal tancovat a zpívat. Ale i když hudba pro mě zůstává největší potěchou, když jsem byl malý, chtěl jsem, více než co jiného na světě, být typický malý chlapec. Chtěl jsem stavět domy na stromech, mít balónové bitvy a hrát si na schovávanou s kamarády. Ale osud rozhodl jinak a vše, co jsem mohl dělat, bylo závidět ostatním dětem okolo mě smích a volný čas. Před mým profesionálním životem nebylo úniku. Ale o nedělích jsem chodil pracovat pro Svědky Jehovovy, chodil jsem od domu k domu, jak to oni dělávají. Právě tenkrát jsem viděl, jak magické dokáže dětství být.

Protože už jsem byl celebrita, musel jsem se různě maskovat, aby mě lidé nepoznali - tlusté obleky, paruky, vousy, brýle... Chodili jsme celý den po předměstích v Jižní Kalifornii, dům od domu nebo po obchodech, a rozšiřovali náš časopis Strážná věž. Miloval jsem vcházet do těchto řadových domků a koukat se na koberce a křesla s dětmi hrajícími Monopoly a babičkami, které je hlídali - prostě ty úžasné, všední a zářící scény z každodenního života, které jsem nikdy nepoznal. Vím, že mnoho z vás by argumentovalo, že tyhle věci nejsou nijak zvláštní. Ale pro mě byli úžasné."....







v září 2001 se uskuteční dva koncerty v Madison Square Garden, kde po dvaceti letech Michael vystupuje se svými bratry. Koncerty se pořádají jako oslava jeho působení třiceti let v šoubisnisu. Na konci představí píseň ze svého nového alba "Invincible", které vychází v listopadu.Okamžitě se stává č. 1 v mnoha zemích a i přes velmi malou reklamu a podporu od nahrávací společnosti a problémům v hudebním průmyslu všeobecně, se ho prodá velké množství. Přesto však méně než jeho ostatních alb.





21.2.2002 spatřilo světlo světa Michaelovo třetí dítě, Prince Michael Jackson II. přezdívaný "Blanket", což v Michaelově rodině znamená něco jako "Požehnání".
Kdo je matkou Blanketa, nikdy nebylo známo. Ale mluví se o ní jako o náhradní matce.

Kdo je v zrcadle?! ( 5. část)

16. června 2014 v 7:00 Povídky - příběhy

Stane se, že prožíváme ve svém životě těžké období, a proto jsme rádi, když se v našem okolí objeví lidé, na které se můžeme spolehnout. Podvědomě se upínáme na někoho, s kým na to své trápení nejsme sami.

I v Michaelově životě se takový člověk objevil a navíc to byla žena. Lisa byla dcerou legendy Elvise Presleyho. Poprvé se potkali na koncertě Jackson 5, kde byla se svým otcem. V tom příšerném období si spolu dost často volali a navštěvovali. Michael ji ukázal svůj pohádkový ranč,kde se cítil v bezpečí a šťastný. Ta čistota a láska kolem něj ho naplňovala energií. Jejich přátelství přerostlo v lásku a Mike byl konečně šťastný, že je po jeho boku někdo komu může svou lásku dávat a zároveň přijímat. Díky ní se jeho tvář znovu rozzářila. Svou lásku zpečetili v roce 1994 v Dominikánské republice, avšak veřejnost se o jejich sňatku dozvěděla až necelé tři měsíce po tom, co se vzali.

Michael se opět pustil do práce. Vydává další album s názvem " History". Pilotním singlem je "Scream". Jedná se o duet,který nazpíval se svou sestrou Janet. Svým obsahem písně poukazuje na to, co mu média prováděla v předešlých měsících "Prosím, slitujte se někdo, už nemůžu dál, přestaňte mě trápit, prostě mě už netrapte, přestaňte mě trápit, chce se mi z toho křičet..."...za klip dostává 11 nominací a stává se nejdražším klipem, který kdy vznikl.

Michael je opět na výsluní a zdá se, že všechny ty černé dny jsou zažehnány.

Vychází singl " You are not alone", v jehož klipu účinkuje Michael se svou ženou. Okamžitě se dostává na první příčky hitparád, stejně jako tomu bývalo vždycky. Co singl, to prvenství v hitparádě.

Ale jako by toho nebylo dost, opět hvězdy Michaelovi nepřály. Před chystaným koncertem pro HBO 6.prosince se zhroutil a byl odvezen do nemocnice s totálním kolapsem organismu. Byl 2 dny v ohrožení života. A po 20. měsíčním manželství se s Lisou rozcházejí.



Michael se opět upne k práci, protože hudba pro něj vždy představovala ten nejlepší lék.
Vyjíždí na turné, které startuje začátkem září roku 1996 a to v naší rodné vlasti. Ano, i Praha měla možnost na vlastní oči spatřit tohohle velikána a pokochat se jeho uměním. Česká Republika pár dní žila mánií zvanou " King of Pop", a já jsem byla jednou z nich. Až na to, že mě tahle mánie do dnešního dne neopustila :-)



V listopadu 1996 se Michael v Austrálii účastní premiéry svého krátkého filmuGhosts v Guinessově knize rekordů z roku 2002 je zapsán jako nejdelší hudební video, jehož spoluautorem je Stephen King. Ghosts představuje odraz společnosti, kde strach z neznámého vede k sebezničující nenávisti a ten, kdo se pozorně dívá, pochopí, že je to podobenství o pohledu veřejnosti na Michaela. Mike zde hraje 5 různých postav a film obsahuje nejmodernější a fascinující počítačové efekty. Za tento film získává 22nejrůznějších ocenění.



Další ženou v Michaelově životě se stává dlouholetá přítelkyně a jeho dermatoložka Debbie Rown, se kterou během turné " History" uzavírá sňatek.

13. února 1997 se Michaelovi splní jeho velký sen. Sen pro něhož daleko důležitější než jakákoliv hudební ocenění. Michael Jackson se stává otcem. Narodí se mu syn jehož pojmenuje Prince Michael.

Michael říká, že je to nejšťastnější období jeho života.



15. října 1997 končí HIStory tour v Jižní Africe. 82 koncertů ve 35 zemích vidělo 4,5 milionu lidí. Michael v každém městě, kde během turné vystupoval,navštívil dětské nemocnice a domovy, aby pomáhal nemocným jak svým zájmem, tak štědrými finančními dary. Jeho štědrost neznala mezí.





Po čtrnácti měsících se po druhé Michael stává otcem. Tentokrát dcerky Paris. Stahuje se z dohledů veřejnosti. Chce si v pokoji užívat šťastné chvíle se svou rodinou.

Kdo je v zrcadle?! ( 4. část)

13. června 2014 v 7:00 Povídky - příběhy

Michael byl pověstný svou čistou láskou k dětem. Sám byl stále dítětem, i když dospělý. Ale přece v každém z nás se skrývá dětská duše, nefalšovaná radost a sny. A pokud ze svého nitra občas to dítě pustíme, pak můžeme být šťastní. Jak jednoduché, že? Ale houby...vůbec né jednoduché. " Přehnaná" láska k dětem Mikovi zničila život. Moc dobře média věděla, kam udeřit. Kde má svou slabinu.



V roce 1993 policie začíná s vyšetřováním o údajném zneužívání třináctiletého chlapce, kterého se měl Michael dopustit.



Opravdu upřímně se mi o téhle kapitole Michaelova života píše velice špatně. Nejraději bych ji z jeho života vymazala, ale bohužel to nejde. Sudička mu říkala, že to vždy nebude mít jednoduché. Ale byl silný. Vždy se pral za to, co je správné. Za svou nevinu bojoval do poslední minuty a my s ním.....

A, že nevinný byl? Bezpochyby ANO!!!! Jasné důkazy:



Začátkem července 1993 nahrál soukromý detektiv Dave Schwartz tajně telefonickou konverzaci s Evanem Chandlerem. Během této konverzace vyjádřil Chandler své obavy o syna a jeho zlost na Michaela a svou bývalou ženu. Popisoval, jak si povídali a že Michaelovi přesně řekl, co od jeho vztahu se synem chce. Co ON chce.



"Jestli do toho půjdu, nemůžu prohrát a dostanu všechno, co chci a zničím je navždy. June přijde o kluka a Michael o kariéru."

Od samého počátku bylo jasné o co Evenovi jde. O prachy!!!! ne o syna, ale o prachy, které může na nevinném bezbranném člověku vydělat.



Michael se samozřejmě z těhle hnusných lží zhroutil. Neunesl tu nepravdu a nátlak, který byl na něj vyvíjen. On si tohle chování, tohle bezcitné zacházení nezasloužil. Jednali s ním jako s největším zločincem, s prašivým psem, který by měl být co nejdříve odklizen. On? On, jenž kolem sebe rozdával lásku a radost? Anděl jenž se nás snažil toho tolik naučit? On by snad měl být považován za nestvůru? Jak šeredně se pletli.



22. prosince 1993 vydal Michael prohlášení o své nevinně, které bylo do celého světa odvysíláno v přímém přenosu televizními stanicemi přímo z Neverlandu.


"Chtěl bych vám ze všeho nejdřív vyjádřit svou nejhlubší vděčnost za vaši lásku a podporu Mám se dobře a jsem silný. Jak už víte, pobýval jsem od skončení turné v cizině a podrobil jsem se léčení ze závislosti na uklidňujících prostředcích. Tyto léky mi původně lékaři předepisovali, aby utišili mé nesnesitelné bolesti, jimiž jsem trpěl po nedávné chirurgické rekonstrukci kůže. Nyní se objevily mnohé nechutné komentáře, popisující mé údajné odporné chování. Tyto komentáře jsou nepravdivé! Jak tvrdím od začátku, tato hrůzná a nechutná zkušenost brzy skončí. V tomto prohlášení nebudu odpovídat na žádná obvinění. Moji obhájci mi doporučili, abych to nedělal. Řeknu jen, že jsem maximálně znechucen a způsobem, jakým média celý případ pojala. Při sebemenší příležitosti zmanipulovala a rozpitvala každou podrobnost a vyvodila si z toho vlastní závěry.



Žádám vás, abyste počkali, až vyjde najevo pravda, a abyste mě předem nezařazovali do žádných škatulek ani mě neodsuzovali. Nepovažujte mě za zločince, jsem nevinný."



Ačkoliv MJ nikdy nebyl oficiálně obviněn, chtěl se bránit křivému nařčení a jeho právníci měli dostatek důkazů v jeho prospěch. V lednu 1994 nakonec ale souhlasil s tím, aby jeho pojišťovna chlapci vyplatila peníze, aby se předešlo zdlouhavým soudním tahanicím. Jordanova rodina byla spokojená (především tedy otec) a Michael doufal, že se tím záležitost jednou provždy uzavře.









Další zcela jasný důkaz o Mikově nevinně. Bohužel jak už to bývá, tohle prohlášení přišlo v době, kdy Michael už nebyl mezi námi. I tak se najde spousta těch jenž věří své vlastní pravdě.


(Zde jsem použila informace z nedávno zveřejněného článku u Haničky.)

Publikováno dne 7. listopadu 2010

BD"Pane Chandler, děkuji vám, že jste mi poskytl tento exkluzivní rozhovor. Vím, že to pro vás musí být obtížné v poslední době, kvůli smrti jak Michaela tak vašeho otce".
J CH"Smrt Michaela byla pro mě těžká. Ale abych byl upřímný, moc jsem se nezajímal o svého otce".
BD"Vážně? Než se k tomu dostaneme, musím se vás zeptat. Opravdu vám Michael Jackson obtěžoval?"
J CH"Ne! Samozřejmě, že ne. Michael by to nikdy neudělal. Byl tu pro každé dítě. Miloval děti a jeho cílem bylo učinit svět lepším místem díky laskavosti dětí ".
BD"Tak proč to obvinění?"
J CH"Můj idiotský otec lhal Dostal mě do toho. Naše rodina byla ve velikých dluzích a prý potřebujeme rychlý způsob jak vydělat peníze. Takže, hodil Michaela pod autobus. A současně s ním tam hodil i mě".
BD"Chápu to tak, že MJ zaplatil vaší rodině miliony dolarů aby upustila od žaloby".
J CH"Byly nám vyplacené peníze, ale to bylo přes Michaelovu pojišťovnu. Já to chápu tak, že MIchael chtěl, aby dokázal svou nevinu. Ale pojišťovna to zaplatila.
BD"Jaké byly vaše myšlenky, když jste zjistil, že Michael zemřel?"
J CH"Vybuchl jsem pláčem. Cítil jsem, že moje rodina je určitým způsobem zodpovědná, za jeho pád. Pak jsem přemýšlel o všech dobrých časech, které jsme spolu prožili. Vím, že je v nebi a budeme jednou spolu. Nicméně můj otec je pravděpodobně v pekle".





Víc netřeba dodávat.....

Kdo je v zrcadle?! ( 3. část)

10. června 2014 v 7:00 Povídky - příběhy
Jako malý chlapec sníval o Petru Panovi a jeho Zemi Nezemi. Chlapci, jenž nikdy nechce vyrůst. A tak koupí ranče Neverland si plní svůj dětský sen.



Michael píše svůj vlastní životopis s názvem " Moonwalk". Zpočátku dostane strach a chce odložit jeho vydání, ale nakonec to neudělá. Kniha se okamžitě stává best sellerem.

(úryvek z knihy)
..." Při práci na projektu Thriller jsem se občas rozčílil a nemohl jsem pochopit, že moji blízcí spolupracovníci nedokážou věc vidět mýma očima. To se mi stává. Lidé často nevidí to, co vidím já, nedívají se na věc stejným způsobem jako já. Mají zbytečné pochybnosti. Přece ze sebe nemůžete vydat to nejlepší, když o sobě pochybujete. Jak by jste mohli, když si nevěříte? Nestačí dělat něco tak dobře jako posledně. Říkám tomu mentalita" Dělej jen to, co můžeš". Ale to nestačí, to vás nenutí růst, zlepšovat se. Na to já prostě nevěřím.
Já věřím tomu, že máme velké schopnosti, jenom je nedovedeme plně využívat. Mozek má ohromnou kapacitu a může vám splnit všechno, co po něm chcete. Přesně jsem věděl, co z toho alba můžeme udělat. Měli jsme vynikající tým, spoustu talentu, výborné nápady a já byl přesvědčený, že můžeme dosáhnout všeho. Úspěch Thrilleru nakonec překonal všechna očekávání a proměnil moje sny ve skutečnost. Album se stalo nejprodávanějším albem všech dob a tento fakt se objevil i na obálce Guinessoovy knihy rekordů.
Na albu Thriller jsme pracovali nesmírně tvrdě. Platí ale také, že z jakéhokoliv díla dostanete jenom to, co jste do něj vložili. Já jsem perfekcionista, pracuji až do padnutí. A stejně jsem pracoval i na obalu."...


21.listopadu 1991 vychází další album v pořadí s názvem " Dangerous" a stává se nejrychlejším prodávaným albem v historii. Michael zbořil další rekord, protože je jediným interpretem, který má své album na prvním místě v 70., 80., i 90. letech.


Michael píše další knihu, která je složená z básní a úvah " Tanec jako sen". Fanoušci díky knize mají opět možnost nahlédnout do nitra jeho milující duše.


(úryvek z knihy)
Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně.
Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí si, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla.
Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se držet ji lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.


Když mu sudička dávala božský hlas, dala mu i božské srdce. Je jeden z největších umělců, který je výjimečný díky své humanitární a charitativní činnosti. To ostatně dokazuje založením charitativní organizaci " Heal the world".



V roce 1993 se Michael rozhodne poskytnout televizní interview Olprah Winfrey, na které se dívá 100 miliónů lidí. Vysílá se z jeho domova ranče Neverland. Michael v rozhovoru působí vyplašeně a stydlivě. Zde otevřeně mluví o začátku jeho hvězdné kariéry, i o rozporech se svým otcem, ze kterého i v dospělosti má jistý strach. Pozadu nezůstává tolik spekulované téma o jeho "bílé kůži.". Médiím se zdá poněkud divné jak je možné, že černoch se mění na bělocha. Začnou ho podezřívat z toho, že nechce být tím kým je. Otázka chirurgických zákroků je rozebíraná na denním pořádku. Tu Michael objasňuje proč to tak je a otevřeně mluví o nemoci, o které doposud nikdo nevěděl o nemoci zvané Vitiligo. Je to nemoc, která způsobuje ztrátu pigmentu. Žádné plastiky, žádné "bělení kůže", jak nazývali, ale nemoc, která Michaela začala trápit už v osmdesátých letech. Uvědomovali si vůbec jak muselo být pro člověka, který se narodí s tmavou pletí a jeho pleť je víc bílá než černá, jak se musel cítit? Jak muselo být těžké se s pomluvami vyrovnat?! Jenže jakoby právě tohle bylo předzvěst něčeho strašného, co bude následovat.

Kdo je v zrcadle?! ( 2. část)

7. června 2014 v 7:00 Povídky - příběhy

V roce 1976 Motown žaluje CBS o ušlý zisk 20 milónů dolarů. Jacksonovi rozjíždí vlastní variety show, založenou na úspěchu jejich kabaretu předminulý rok. Michaelovi se to ale nelíbí. Už se pod vedením svého otce necítí bezpečně. Chce od skupiny odejít. Chce víc, chce jít vlastní cestou. Otec si je vědom, že s odchodem Michaela se vše změní, už nebude mít smysl nadále "rodinný podnik" držet. Moc dobře věděl, že Michael je tahounem a největším talent skupiny. Snaží se ho vydírat. Moc dobře ví, jak moc je jeho syn citlivý, ale naštěstí Mike jeho nátlakům odolá. Rozhodne se, že s bratry udělají společné turné. Po něm už bude Mike sám za sebe.



Jacksonovi vyjíždějí na úspěšné světové turné "Destiny" a dostávají za toto album zlatou desku.
Michael dostává roli ve filmu "A chorus line", kde má hrát tanečníka, který se proslaví jako převlečený za ženu. Michael odmítá roli se slovy: "Když to budu hrát, lidé si pomyslí, že jsem takový. Kvůli mému hlasu si už tak mnoho lidí myslí, že jsem homosexuál. Ale já takový nejsem."


V srpnu 1979 vychází první sólové album dospělého Michaela - "Off the wall", které Michael natočil s producentem Quincy Jonesem. Album je veleúspěšné a láme mnoho rekordů. Do konce roku se ho prodá 12 miliónů kopií.


Michaelovi vypršel kontrakt s otcem Josephem, který už neobnovil.
Vychází singl "Don´t stop till you get enough", první písnička Michaela, kterou stvořil a vydal sám.

Tu se začíná psát historie. Okolí si začíná na Michaela zvykat jako na sólového hudebníka. I přes velký úspěch jaký " Off the wall"....měl, Michael nebyl spokojený. Ne tak, jak by si přál.



O tři roky později opět pracuje s Quincym na novém album. Album "Thriller", které začne bořit mýty. Překonává veškeré hranice. 1. prosince roku 1982 se Michael Jackson zapisuje do dějin hudby, tance, profesionality, geniality a kdoví čeho ještě. Tu se píšou dějiny, tu se plní opravdový americký sen Michaela Jacksona.

První singl na album s názvem " Billie Jean", je vůbec prvním černošským klipem, který se dostal na hudební stanici MTV.

Michael se se svými bratry zúčastní na speciální show k výročí "25 let Motown", kde veřejně vystoupí a poprvé předvede svůj tanec Moonwalk. Publikum ohromí natolik, že mu celý sál tleská ve stoje. Na druhý den mu zavolá jeho idol Fred Astarie , aby mu poblahopřál k jeho výjimečnému talentu. Michael je prvním umělcem, který má v první pětce hitparády 2 singly: "Billie Jean" a "Beat it".


V roce 1984 je Michael zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Alba "Thriller" se prodalo do té doby rekordních 25 miliónů nosičů. Vyhrává 8 cen Grammy.

Není pochyb o tom, že se zrodil výjimečný člověk s výjimečném talentem.




O rok později zachraňuje šimpanze z výzkumného ústavu v Texasu a dává mu jméno Bubbles.

Michael je pověstný svými texty. Je přesvědčený, že lidé díky písní si mnohé uvědomí.
Společně s Lionel Richie napslai píseň "We are the world", jejíž výtěžek šel do hladem strádající Afriky. Tato píseň je 6x nominovaná a vyhrává 4 ceny Grammy.

Podle časopisu People je Michael 3. nejslavnější osobností na světě.



31. srpna 1987 vychází další Mikovo album " Bad"...Začíná světové turné.
Koncertuje v Japonsku, kde věnuje rodině uneseného a zavražděného chlapce 20.000 dolarů. Jeho dobročinnost a soucitnost je zjevná. Pak odjíždí do Austrálie.

Vše se zdá zalité sluncem, ale jak už to bývá úspěch přeje málokdo a tak média začnou na Michaelovi hledat chyby. Spekuluje se o plastických zákrocích, které podle nich podstupuje. Michael je rozlobený, ale zároveň ví, že s tím nemůže nic dělat.

Kdo je v zrcadle?! ( 1. část)

4. června 2014 v 11:43 Povídky - příběhy
Drahoušci, tak jsem si říkala, že už jsem dlouho nic nenapsala a že je na čase to změnit :-) Povídka? Néé, tu nečekejte. Rozhodla jsem se napsat něco jako ve smyslu " Kdo je v zrcadle?!"....název je dost výstižný o čem to bude. Původně jsem to chtěla dát k tomu smutnému datumu, ale jelikož je to dlouhé, tak vám to budu servírovat po částech. Doufám, že připomenutím Mikova života vás potěším a společně si připomeneme jak výjimečným člověkem byl....




Psal se 29. srpen roku 1958 a na svět přišel Anděl. Anděl jenž poznamenal naše životy...



Zasloužilá matka chovala své právě narozené dítě v sněhobílé peřince. Z čokoládového obličejíčku se koukala dvě tmavá kukadla a božský úsměv, který od první chvíle rozdával kolem sebe radost...

K jeho kolébce přistoupila hodná sudička. Pohladila ho po jemných vláskách a pravila : " Svět je zlý a krutý. Všude samé války, v lidech místo lásky je zloba, navzájem si ubližují a to se musí změnit..TY to můžeš změnit....TY JEDINÝ můžeš tenhle svět udělat lepším místem. To, proč Tě sem Bůh poslal má svůj důvod. Čeká Tě neskutečně dlouhá cesta, která bude trnitá, ale Ty jsi silný člověk...dokážeš čelit nástrahám, které tě čekají. DOKÁŽEŠ TO! VĚŘÍM TI!"......jemně pohladila jeho tvářičku, usmála se na něj a rozplynula se v prach.



Malý Michael, jak se tenhle andílek jmenoval své jméno nedostal jen tak náhodou. Michael -
Původně hebrejské jméno Míká él je doloženo v Bibli jako jméno jednoho z andělů (v křesťanství archanděl Michael) a znamená "Ten, kdo je jako Bůh" nebo "Bohu podobný"....a to tohle dítko od samého počátku bylo.



Michael se narodil jako sedmé dítě z devíti dětí v chudé rodině oceláře Josepha a matky Katharine. Už od samého počátku bylo jasné, že se tahle rodina bude od mnohých jiných v jistých věcech lišit. Samotný otec měl hudební talent a hrál ve své vlastní kapele, která mu zajišťovala sice malý, ale tolik potřebný obnos peněz. Přísný otec jednoho dne zjistil, že starší synové si i přes jeho přísný zákaz vypůjčili kytaru, na které praskla struna. Nehněval se však dlouho. Pochopil, že pro ně kytara nebyla jen nějaká hračka, ale nástroj, kterému se chtějí přiučit. Dřímal v nich talent a tak se v jeho hlavě zrodil nápad založit skupinu. Tehdy v té době byl Michael ještě moc malý, ale měl takový talent, že zbytek svých bratrů dokázal hravě strčit do kapsy. Když ve svých pěti letech zazpíval před školním publikem učitelky svým výkonem dohnal až k slzám. Ano, když nad jeho kolébkou stála hodná sudička, dala mu mimo jiné do vínku sametový hlas. Hlas, který jednou uslyšíte a už nikdy, nikdy ho ze svých uší nedostanete.



Michael si svého talentu vážil, ale také moc dobře věděl, že mít talent nestačí. Pokud na sobě nebude pracovat nikdy nebude dobrý. A tak Michael dřel a dřel. Dnem i nocí na sobě pracoval, tak jak si jeho přísný otec přál. Se svými bratry objížděli různé noční kluby,aby mohli hrát. Taková místa nebyla pro kluky vhodná, ale někde se začít musí. Jejich velký zlom a začátek hvězdné kariéry začal tehdy, když vkročili do nahrávající společnosti Motown, kde se seznámili s Berry Gordym, ten si je vzal pod svá křídla. Kapela dostává jméno " Jackson 5 " a děti si plní svůj americký sen. První koncerty, živá vystoupení, zájem médií a fanoušků se jim bohatě dostává. První příčky hitparád válcují svými hity. Není živé duše, která by neznala pětici kluků s načesanými vlasy a výstředními kostýmy. Ale největší pozornosti se dostává malému Mikovi. Né snad proto, že byl nejmladší a nejroztomilejší. Což ostatně byl, ale především zájem u mnohých umělců a kritiků vzbudil díky svému talentu a projevem,kterým do každé písně dával. Jak devítiletý chlapec může něco vědět o lásce? Milostný příběh interpretuje tak, jako by ho sám prožil. Mluví se o výjimečném dítěti a jeho talentu. I ti zkušení k němu vzhlížejí. Léta běží a z těch nejstarších se stávají dospělí, tudíž začnou mít na určité věci jiný názor. I se společností Motown se v jistých věcech rozcházejí. Proto skupina odchází, bez jednoho ze starších bratrů, který si vzal Berryho dceru. Skupina se přejmenuje na " The Jacksons" a do ní vstupuje nejmladší Randy.

Heslo dne (4.)

2. června 2014 v 15:27

Michael vlastními slovy...( 1.)

2. června 2014 v 8:35 Michaelovy citáty a citáty o něm
Když jde o mou práci, mám opravdu dost sebedůvěry. Když se pro nějaký projekt rozhodnu, věřím v něj na sto procent. A pak do něho vložím celou duši. Dal bych za to život. Takový zkrátka jsem.


Klasická hudba byla doopravdy mou první láskou. To a pravá jižanská "střeva", jak jim říká můj strýc. Muzika, kterou cítíte až ve střevech.