Kdo je v zrcadle?! ( 1. část)

4. června 2014 v 11:43 |  Povídky - příběhy
Drahoušci, tak jsem si říkala, že už jsem dlouho nic nenapsala a že je na čase to změnit :-) Povídka? Néé, tu nečekejte. Rozhodla jsem se napsat něco jako ve smyslu " Kdo je v zrcadle?!"....název je dost výstižný o čem to bude. Původně jsem to chtěla dát k tomu smutnému datumu, ale jelikož je to dlouhé, tak vám to budu servírovat po částech. Doufám, že připomenutím Mikova života vás potěším a společně si připomeneme jak výjimečným člověkem byl....




Psal se 29. srpen roku 1958 a na svět přišel Anděl. Anděl jenž poznamenal naše životy...



Zasloužilá matka chovala své právě narozené dítě v sněhobílé peřince. Z čokoládového obličejíčku se koukala dvě tmavá kukadla a božský úsměv, který od první chvíle rozdával kolem sebe radost...

K jeho kolébce přistoupila hodná sudička. Pohladila ho po jemných vláskách a pravila : " Svět je zlý a krutý. Všude samé války, v lidech místo lásky je zloba, navzájem si ubližují a to se musí změnit..TY to můžeš změnit....TY JEDINÝ můžeš tenhle svět udělat lepším místem. To, proč Tě sem Bůh poslal má svůj důvod. Čeká Tě neskutečně dlouhá cesta, která bude trnitá, ale Ty jsi silný člověk...dokážeš čelit nástrahám, které tě čekají. DOKÁŽEŠ TO! VĚŘÍM TI!"......jemně pohladila jeho tvářičku, usmála se na něj a rozplynula se v prach.



Malý Michael, jak se tenhle andílek jmenoval své jméno nedostal jen tak náhodou. Michael -
Původně hebrejské jméno Míká él je doloženo v Bibli jako jméno jednoho z andělů (v křesťanství archanděl Michael) a znamená "Ten, kdo je jako Bůh" nebo "Bohu podobný"....a to tohle dítko od samého počátku bylo.



Michael se narodil jako sedmé dítě z devíti dětí v chudé rodině oceláře Josepha a matky Katharine. Už od samého počátku bylo jasné, že se tahle rodina bude od mnohých jiných v jistých věcech lišit. Samotný otec měl hudební talent a hrál ve své vlastní kapele, která mu zajišťovala sice malý, ale tolik potřebný obnos peněz. Přísný otec jednoho dne zjistil, že starší synové si i přes jeho přísný zákaz vypůjčili kytaru, na které praskla struna. Nehněval se však dlouho. Pochopil, že pro ně kytara nebyla jen nějaká hračka, ale nástroj, kterému se chtějí přiučit. Dřímal v nich talent a tak se v jeho hlavě zrodil nápad založit skupinu. Tehdy v té době byl Michael ještě moc malý, ale měl takový talent, že zbytek svých bratrů dokázal hravě strčit do kapsy. Když ve svých pěti letech zazpíval před školním publikem učitelky svým výkonem dohnal až k slzám. Ano, když nad jeho kolébkou stála hodná sudička, dala mu mimo jiné do vínku sametový hlas. Hlas, který jednou uslyšíte a už nikdy, nikdy ho ze svých uší nedostanete.



Michael si svého talentu vážil, ale také moc dobře věděl, že mít talent nestačí. Pokud na sobě nebude pracovat nikdy nebude dobrý. A tak Michael dřel a dřel. Dnem i nocí na sobě pracoval, tak jak si jeho přísný otec přál. Se svými bratry objížděli různé noční kluby,aby mohli hrát. Taková místa nebyla pro kluky vhodná, ale někde se začít musí. Jejich velký zlom a začátek hvězdné kariéry začal tehdy, když vkročili do nahrávající společnosti Motown, kde se seznámili s Berry Gordym, ten si je vzal pod svá křídla. Kapela dostává jméno " Jackson 5 " a děti si plní svůj americký sen. První koncerty, živá vystoupení, zájem médií a fanoušků se jim bohatě dostává. První příčky hitparád válcují svými hity. Není živé duše, která by neznala pětici kluků s načesanými vlasy a výstředními kostýmy. Ale největší pozornosti se dostává malému Mikovi. Né snad proto, že byl nejmladší a nejroztomilejší. Což ostatně byl, ale především zájem u mnohých umělců a kritiků vzbudil díky svému talentu a projevem,kterým do každé písně dával. Jak devítiletý chlapec může něco vědět o lásce? Milostný příběh interpretuje tak, jako by ho sám prožil. Mluví se o výjimečném dítěti a jeho talentu. I ti zkušení k němu vzhlížejí. Léta běží a z těch nejstarších se stávají dospělí, tudíž začnou mít na určité věci jiný názor. I se společností Motown se v jistých věcech rozcházejí. Proto skupina odchází, bez jednoho ze starších bratrů, který si vzal Berryho dceru. Skupina se přejmenuje na " The Jacksons" a do ní vstupuje nejmladší Randy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikola Nikola | 4. června 2014 v 13:52 | Reagovat

Mončo, sice to není povídka, ale i tak, tě musím moc pochválit - když nepočítám Last story, tak je tohle celkově z toho všeho, co jsem na téma Michael četla, ať už tady, nebo u Zuzy, či jinde, poprvé, co je něco o Michaelovi napsáno podle skutečnosti - je to podle PRAVDY a to moc oceňuji!
Tohle je SKUTEČNÝ Michael Jackson takový, jakého ho známe. Chválím.

2 Zuzy Zuzy | Web | 4. června 2014 v 14:28 | Reagovat

Mony, tys měla psát životopis Mika, nebo dalších slavných..  skláním se před tvým darem popsat skutečnosti s láskou tobě vlastní, procítěně a uplatnit všechny ty vědomosti, cit a lásku, která tě pojí s Michaelem.. Neskuetčně , skutečně:-) se to nádherně čte i když člověk faktá zná, ty do toho vložíš sebe,svůj postřeh, vypíchneš to co je skutečně důležité!♥ Mony, máš můj obdiv, tohle bych já nedokázala a když by.. byla bych nudná, protože mě letopočty nikdy nebavily!:D  Ale tento životopis, bych se "učila" ráda a dostávala bych samý jedničky s Jacksonologie :-)) Hele, nechceš psát učebnice??? Děti by získaly nejen fakta, ale i vztah k dané osobě  TO MYSLÍM VÝŽNĚ!

3 Zuzy Zuzy | Web | 4. června 2014 v 14:30 | Reagovat

[2]: jO A POVÍDKU BYS ZVLÁDLA S PŘEHLEDEM, pouvažuj :-) My s Aničkou s se včera předháněly, která dřív :-)♥ závod ve trojce, by nebyl marnej :-))

4 amonikam amonikam | 4. června 2014 v 15:55 | Reagovat

jooo zuzy, i ty jedna kecko :-D já si všimla vy závodnice:D ale jen se předhánějte at máme co číst a kdoví třeba právě vy ve mě probudíte ten správnej spouštěč :-) třeba právě tenhle životopis bude jeho rozjezdem :-D

5 Anna-Marie Anna-Marie | E-mail | Web | 4. června 2014 v 20:33 | Reagovat

To se sudičkou je krásné...Michaelův úděl na této Zemi je tak jasný a prostý...prostě změnit tohle místo...láskou. Já jenom s obrovským ohromením čtu tvá slova a doslova je hltám. Ty ten jeho "životopis" podáváš ta přesně a tak dokonalým způsobem, že mám pocit, jako bys to vyprávěla úplně za něj. Moničko, tleskám ti za tenhle nápad, těším se na další části Michaelova života. :-) Zuzy má pravdu, ty by ses měla živit psaním životopisů. :-D Úžasným způsobem propojuješ fakta se svým povídkářským talentem a vlastně tak udržuješ určitou dějovou linii. Super, super, děkuju, Moničko :-)

6 hanylen hanylen | 4. června 2014 v 20:51 | Reagovat

Moniko. ty jsi opět překvapila! Píšeš pravdu, ale takovým poutavým způsobem... i to s tou sudičkou - kdo ale ví. Každý máme svou sudičku a Michael byl opravdu obdařený. Tleskám ti jak skvěle jsi to zvládla. Tohle je krásná pocta Michaelovi a lepší než jakýkoliv životopis v kostcce. Vážně jste se holky rozjely a to tak, že nestíhám ani číst. Stihla jsem Zuzy, tak teď nastoupím k Aničce a aby se to nepletlo, kapitolu dala i Kristýna. Že by to bylo tím měsícem?

7 Anna-Marie Anna-Marie | E-mail | Web | 4. června 2014 v 23:07 | Reagovat

[6]: Přesně tak, nemohu, než souhlasit. Poutavě napsaný příběh jednoho malého chlapce, kterému bylo nebylo navždy osm let. :-) Já jsem hrozně ráda, že takhle jedeme jako fretky! A Hani, netrpělivě u tebe vyhlížím další díl.

A to platí i pro tebe, Moni!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama