Kdo je v zrcadle?! ( 6. část)

19. června 2014 v 7:00 |  Povídky - příběhy


V červnu 1999 pořádá Michael dva charitativní koncerty nazvané MJ And Friends, jeden v Soulu a druhý o dva dny později v Mnichově. Zúčastní se ho řada umělců a výtěžek putuje na dětský fond Nelsona Mandely Červený kříž a Unesco. Během vystoupení se s Michaelem utrhne lávka, a on z několika metrů spadne. Diváci si myslí, že je to část šou. Michael vystoupení dokončí. "show must go on"...po té je převezen v ukrutných bolestech do nemocnice. Jeho zranění se na něm podepíše i v následujících letech.




Soukromý život Michaela se rozpadá. Opět mu hvězdy nepřejí a s druhou ženou svého života se rozvádějí. Michael děti dostane do své péče. S Debbie zůstávají i nadále přáteli.

Okolí tvrdí, že jejich vztah byl založen výhradně na dětech a oni dva to ani nepopírají. Debbie se sama přiznala, že nikdy netoužila po tom stát se matkou. Ale věděla, že Michael si nic víc na světě nepřeje než to, stát se otcem. Pro ni znamenalo dát mu děti jako určitá forma daru.



I přesto, že má Michael znovu zlomené srdce a život se s ním rozhodně nemazlí na hudebním nebi mu opět hvězdy září. |Ten samý rok získává ocenění za nejprodávanější singl: Thriller, Grammy za 25letý přínos hudbě a Bollywood Award za humanitární činnost.











V květnu 2000 dostává v Monaku cenu Artist Of The Millenium přímo od prince Alberta a na podzim v New Yorku ocenění Angel Of Hope.

6. března 2001, při příležitosti propagace svéhoprojektu Heal the Kids,přednáší na Oxfordské univerzitě - a 19. března 2001 je podruhé uveden do rock´n´rollové síně slávy v New Yorku. Je nejmladším umělcem, který je zde se svou skupinou i jako sólista


(proslov z OU..)




"Předpokládám, že bych měl začít tím, jakou kvalifikaci mám k tomu, abych vám zde dnes večer přednášel. Přátelé, netvrdím, že mám takovou akademickou odbornost, jako jiní řečníci, kteří vám přednáší na tomto místě, stejně tak, jako by oni měli malý nárok být adepty na moonwalk - a vy víte, že konkrétně Einstein v tom byl opravdu strašný. Musím ale říct, že jsem poznal více míst a kultur, než kdy většina lidí spatří. Lidské znalosti se neskládají jen z knihoven, pergamenu a inkoustu, ale také z objemu znalostí, jež jsou zapsány v lidském srdci, vytesány do duše a vryty do lidského ducha. A přátelé, já jsem se za svůj relativně krátký život setkal s tolika věcmi, že někdy nevěřím, že je mi jen čtyřicet dva. Často říkám Schmuleymu, že se ve stáří duše cítím nejméně na osmdesát - a dnes dokonce i chodím, jako by mi bylo osmdesát. Tak prosím, naslouchejte mému poselství, protože to, co vám dnes večer musím říct, může přinést lék pro lidstvo a pro naši planetu.



Dnes tu před vámi stojím, ne ani tak jako ikona popu, ať už to ostatně znamená cokoliv, ale spíše jako ikona generace, která už dávno neví, jaké je to být dítětem. My všichni jste produktem svého dětství. Ale já jsem produktem nedostatku dětství, absence drahocenného a kouzelného věku, kdy hravě dovádíme a nemusíme se starat o nic, jsme opečováváni milujícími rodiči a příbuznými a naše největší starost je naučit se na velkou pondělní písemku.




Vy, kteří znáte Jackson 5, víte, že jsem začal pracovat v pěti letech a od té doby jsem nepřestal tancovat a zpívat. Ale i když hudba pro mě zůstává největší potěchou, když jsem byl malý, chtěl jsem, více než co jiného na světě, být typický malý chlapec. Chtěl jsem stavět domy na stromech, mít balónové bitvy a hrát si na schovávanou s kamarády. Ale osud rozhodl jinak a vše, co jsem mohl dělat, bylo závidět ostatním dětem okolo mě smích a volný čas. Před mým profesionálním životem nebylo úniku. Ale o nedělích jsem chodil pracovat pro Svědky Jehovovy, chodil jsem od domu k domu, jak to oni dělávají. Právě tenkrát jsem viděl, jak magické dokáže dětství být.

Protože už jsem byl celebrita, musel jsem se různě maskovat, aby mě lidé nepoznali - tlusté obleky, paruky, vousy, brýle... Chodili jsme celý den po předměstích v Jižní Kalifornii, dům od domu nebo po obchodech, a rozšiřovali náš časopis Strážná věž. Miloval jsem vcházet do těchto řadových domků a koukat se na koberce a křesla s dětmi hrajícími Monopoly a babičkami, které je hlídali - prostě ty úžasné, všední a zářící scény z každodenního života, které jsem nikdy nepoznal. Vím, že mnoho z vás by argumentovalo, že tyhle věci nejsou nijak zvláštní. Ale pro mě byli úžasné."....







v září 2001 se uskuteční dva koncerty v Madison Square Garden, kde po dvaceti letech Michael vystupuje se svými bratry. Koncerty se pořádají jako oslava jeho působení třiceti let v šoubisnisu. Na konci představí píseň ze svého nového alba "Invincible", které vychází v listopadu.Okamžitě se stává č. 1 v mnoha zemích a i přes velmi malou reklamu a podporu od nahrávací společnosti a problémům v hudebním průmyslu všeobecně, se ho prodá velké množství. Přesto však méně než jeho ostatních alb.





21.2.2002 spatřilo světlo světa Michaelovo třetí dítě, Prince Michael Jackson II. přezdívaný "Blanket", což v Michaelově rodině znamená něco jako "Požehnání".
Kdo je matkou Blanketa, nikdy nebylo známo. Ale mluví se o ní jako o náhradní matce.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 19. června 2014 v 8:44 | Reagovat

dovolím si tvrdit,že Oxfordská univerzita neměla kvalifokovanějšího co se týká citu a zkušeností z životem, láskou k dětek, ke světu odbornějšího řečníka!!! A taky nejvíc sexy :-)) Přijemná změna. Tohle by se mělo psát v čítankách, tohle by se mělo vyučovat, lidskost, dle profesora Michaela Josepha Jacksona  a vlastně i tělocvik, taneční výchova, etická výchova, déle pak zpěv a hra na hudební nástroje, rodinná výchova a výchova k rodičovství, dále ještě přírodopis,zeměpis neb byl pan profesor zcestovalý, měl Zoo :-) noa v neposlední řadě ekologické zaměření na ochranu přírody a zZemě. Zapomněla jsem na něco ? Jo a taky sexuální výchovu !♥ :D Randění, styl oblékání,česaní líčení, ať jsi holka nebo kluk, důležitý je make-up !:-)
Sakryš  Mony, asi bych chtěla na téma MJJ psát bakalářskou práci, šlo by mi to samo! :-)

2 hanylen hanylen | 19. června 2014 v 20:55 | Reagovat

Moniko, zase velice zajímavé a ta oxfordská řeč opravdu upoutá (ten Einstein, to bylo super). I když mě by upoutal už především samotný řečník, že bych na něj koukala jako na svatý obrázek a vevěděla ani co říká!! Opět ti dávám jedničku!!

3 Anna-Marie Anna-Marie | E-mail | Web | 22. června 2014 v 22:17 | Reagovat

Umíš si představit všechnu tu sílu? To, kde se v něm vzala, aby zvládl dokončit vystoupení? Aby nezklamal očekávání všech fanoušků? Aby na sobě nadal nic znát? Těžko se to chápe...a ta řeč je nádherná a vtipná (Einstein)! ♥  Ach, Michael, na co sáhne, to kvete...♥ Upřímně, také bych měla ráda Michaela ve škole, ať už jako hlavní náplň předmětů, nebo jako učitele! Konečně bych se také učila s chutí! :-D Moničko, ty jedeš jako fretka, je úžasný! :-D A úžasné je i tohle pokračování :-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama